Slovník pojmů pro Shorin-ryu Shorinkan
Shorin-ryu Shorinkan: 66 doložených pojmů. Z toho: koncept / princip (36), část těla (11), titul (6). Mezi nimi Te, Kata, Kyu.
Noha nebo chodidlo v japonské terminologii.
JaponskoJaponský výraz pro hlavu, klíčový cíl v pásmu Jodan.
Souhrnný pojem pro japonská bojová umění zaměřená na duchovní a osobnostní rozvoj.
Praktická aplikace a rozbor sebekrycích a útočných technik z Kata v reálném boji s partnerem.
Souhrnné označení pro chrániče zubů, rukavic, holení a přileb pro bezpečný kontakt při sparingu.
Spojené státyMistrovský stupeň pokročilosti v asijských bojových uměních označený černým páskem.
Loket a úderová plocha lokte v japonské terminologii.
Bleskový podmet chodidla nebo kotníku soupeře v okamžiku, kdy na nohu přenáší svou váhu.
Stav nehybné a nezlomné mysli, která zůstává klidná i v nejvyšším ohrožení.
Moderní japonská bojová umění vyvinutá po reformách Meiji (po r. 1868) se zaměřením na výchovu a sport.
Kategorie veškerých kopacích technik (přímé kopy, kopy z boku, kopy s otočkou) v Karate.
Taktika vykrytí nebo úhybu před útokem soupeře s okamžitou následnou ripostou.
Horní plocha chodidla (nárt) používaná k dopadu při obloukovém kopu Mawashi-geri.
Japonský povel znějící 'Začněte!', používaný k zahájení cvičení nebo zápasu.
Nejvyšší učitelský titul udělující se velmistrům (obvykle 8. Dan a výše).
Dolní břicho a fyzické i energetické těžiště těla v asijských uměních.
Prudké stažení neútočící paže zpět k boku pro zvýšení reakční síly úderu druhé paže v Karate.
Japonský výraz pro koleno.
Japonská číslovka 'Jeden' (1) používaná při počítání opakování v dojo.
Nejvyšší možné bodové ohodnocení v Judo a Karate znamenající okamžité vítězství v zápase.
Připravenost, střehové postavení a fyzický i mentální kryt v bojových uměních.
Povel trenéra nebo rozhodčího vyžadující okamžité zaujetí bojového střehového postavení.
Čestné místo nebo čelní stěna v dojo určená pro uctění zakladatelů a mistrů.
Kodifikovaná série bojových pohybů a technik proti imaginárním soupeřům.
Dril základních technik (úderů, krytů, kopů a postojů) tvořící pilíř tréninku v Budo.
Bleskové zpevnění těla a soustředění maximální energie do jednoho bodu dopadu.
Tvrdá polstrovaná plocha bříška pod prsty chodidla pro přímé a bodné kopy.
Sparing a zápasová složka v Karate zkoušející techniky proti živému soupeři.
Střední učitelský titul v systému Shogo (obvykle pro 6. až 7. Dan).
Žákovský stupeň pokročilosti předcházející mistrovským stupňům Dan.
Vitální a citlivé anatomické body na lidském těle využitelné k úderům a pákám.
Specializované umění studia a zneužití akupresurních a nervových bodů pro sebeobranu.
Dynamická bojová vzdálenost a časový odstup mezi dvěma soupeři.
Základní přímý kop dopředu dopadající bříškem chodidla (Koshisoku) na břicho či bradu.
Kruhový kop z boku dopadající nártem (Haisoku) nebo bříškem chodidla na žebra či spánek.
Krátká meditace se zavřenýma očima prováděná v kleče před a po tréninku.
Mentalita 'mysli bez mysli', stav spontánní a čisté reakce bez váhání.
Japonská číslovka 'Dva' (2) používaná při počítání v dojo.
Tradiční okinavský kobudo trenažér tvořený dvěma dřevěnými kolíky spojenými řetězem nebo provazem.
Tradiční způsob vázání pásku obi s pevným symetrickým uzlem v těžišti těla.
Volný cvičný zápas bez pevně stanoveného scenáře v Judo, Aikido nebo Karate.
Soubor pravidel zdvořilosti, etikety a korektního chování v japonském dojo.
Soubor pravidel etikety, úcty a chování v japonských bojových uměních.
Japonská číslovka 'Tři' (3) používaná při počítání v dojo.
Základní čelní pěst vyžívající k dopadu prvé dva klouby (ukazováček a prostředníček).
Tradiční japonský klek na patách s rovnou páteří.
Zasáhnutí soupeře ve stejný okamžik, kdy zahajuje svůj útok.
Oficiální soutěžní zápas podléhající pravidlům a bodování rozhodčích.
Čestný titul udělovaný vysokým mistrům a hlavním instruktorům organizací.