Qi
氣
Čínský pojem pro životní energii, dech a vitalitu. Japonsky ki, korejsky gi. Ve vnitřních uměních je kultivace qi hlavním cílem cvičení.
Základní informace
Rozbor slova
Definice
Qi (氣, zjednodušeně 气) původně znamená páru, vzduch a dech. Ve filozofii a tradiční čínské medicíně označuje životní energii, která proudí tělem. Japonsky se stejný pojem čte ki (気), korejsky gi (기). Je obsažen ve slovech kiai, kihap, aikido i qigong. V bojových uměních se s qi pracuje hlavně ve vnitřních stylech, jako je taijiquan, baguazhang nebo xingyiquan, a v cvičeních qigong. Cvičenci se ho učí ovládat dechem, uvolněním a držením těla, s těžištěm v dantianu. Existenci qi jako měřitelné energie věda nepotvrdila. V praxi pojem popisuje hlavně souhru dechu, uvolnění a soustředění.
Vztahy k dalším pojmům
Viz též
„Pole elixíru“ v dolním břiše, podle čínské tradice zásobárna qi a těžiště těla. Japonsky tanden.
Fajin發勁Výbušné vydání síly celým tělem, typické pro vnitřní čínské styly. Krátký úder vychází z nohou a boků, ne jen z paže.
Kiai気合Krátký energický výkřik v japonských bojových uměních. Zpevní trup, podpoří výdech a v kendu je podmínkou uznání zásahu.