ImpakuImpaku

Kihon

基本

Základní techniky japonských bojových umění a jejich opakovaný nácvik: postoje, údery, kopy a kryty. V karate tvoří trojici s kata a kumite.

Základní informace

Typ pojmuTréninková metoda
Jazykjaponština
Formapojmenování
Výslovnost[ki-hon]
Alternativní názvyzáklady
Čtení a přepisy
Čtení (kana)きほん
Hepburnův přepiskihon
Česká transkripcekihon

Rozbor slova

基kizáklad
本honkořen, původ

Definice

Kihon (基本) znamená „základ“ nebo „základy“. V japonských bojových uměních označuje základní techniky, na kterých stojí celý další výcvik, a zároveň jejich opakovaný nácvik. V karate patří ke kihon postoje, údery, kopy a kryty a s kata a kumite tvoří trojici, ze které se trénink skládá. Výraz se používá také v kendu a dalších japonských uměních. Kihon se cvičí často, v mnoha dojo při každém tréninku. Cílem je správný tvar těla, dýchání a soustředění u každé jednotlivé techniky, protože z nich se pak skládají složitější pohyby v kata i v kumite.

V praxi

Kihon se v karate cvičí v řadách na povel trenéra, který udává techniku a počítá opakování. Jde o stejné techniky stále dokola, s důrazem na přesný tvar, dýchání a správného ducha. Pokročilí karatisté cvičí kihon stejně jako začátečníci, protože jsou základem všech složitějších pohybů.

Vztahy k dalším pojmům

Viz též

Kata型

Předepsaná sestava pohybů proti pomyslným soupeřům nebo s partnerem, doslova „forma“. Jádro výuky karate, juda, kenda i aikida.

Kumite組手

Část karate, ve které se cvičí proti soupeři: od předem domluvených výměn přes polovolný sparring až po volný a soutěžní zápas.

Propojená bojová umění

KarateKendo