Seiza
正座
Formální japonský sed na patách, doslova „správné sezení“. V dojo se v něm uklání, medituje a cvičí iaido i část aikida.
Základní informace
Rozbor slova
Definice
Seiza (正座) znamená „správné sezení“: sei je správný, za sezení. Cvičenec klečí s nohama složenýma pod stehny, sedí na patách, nárty leží na zemi a palce nohou se mírně překrývají. Záda jsou rovná, ale ne strnulá. Ustálená podoba seiza vznikla s rozšířením tatami. V období Edo se stala zvykem samurajů jako znak poslušnosti a široce se rozšířila kolem přelomu 17. a 18. století. V japonských bojových uměních je seiza výchozím postojem pro úklonu zarei a pro meditaci mokuso a v kendu, aikidu a iaidu se z něj cvičí. V aikidu se v kleku i pohybuje, chůzi po kolenou se říká shikko. Dlouhé sezení v seiza tlačí na nervy a cévy a vede k mravenčení a znecitlivění nohou.
Vztahy k dalším pojmům
Viz též
Úklona a obecně úcta v japonských bojových uměních. Uklání se ve stoje (ritsurei) i v kleku (zarei) při vstupu do dojo, k partnerovi a k učiteli.
Mokuso黙想Krátká tichá meditace v seiza na začátku a na konci tréninku, doslova „tiché rozjímání“. Ukončuje se povelem mokuso yame.
Reiho礼法Soubor pravidel slušného chování, doslova „zákon úcty“. V bojových uměních upravuje úklony, sezení, oblékání i zacházení se zbraní.