Proč ocel a železo rezaví
Železo a uhlíková ocel rezaví v čistém suchém vzduchu pomalu, ve vlhkém rychleji a nejrychleji tam, kde na povrchu stojí tenký film vody. Konzervátoři Kanadského konzervačního institutu uvádějí, že čisté železo je stabilní při relativní vlhkosti kolem 50 %, zatímco nad 65 % je rez poškozuje soustavně. Korozi výrazně urychlují soli s chloridy a sírany, které se na kov dostávají z potu a z kůže rukou, ze znečištěného vzduchu a z mořského vzduchu. Otisk prstu proto podle konzervátorů zanechá stopu, kterou už bez přeleštění prakticky nelze odstranit.
Uhlíková a nerezová ocel
Nerezová ocel obsahuje nejméně 10,5 % chromu, který s kyslíkem vytvoří tenkou pasivní vrstvu chránící kov před korozí; čím víc chromu, tím vyšší odolnost. Tato vrstva se ale může poškodit, takže ani nerezovou čepel nenechávejte mokrou nebo zpocenou. Uhlíková ocel ochrannou vrstvu nemá a bez oleje a sucha rezaví.
Po každém použití
Na čepel nesahejte holou rukou; konzervátoři doporučují čisté bavlněné nebo nitrilové rukavice. Po tréninku nebo prohlížení otřete celou čepel měkkým hadříkem nebo papírem a naneste tenkou, rovnoměrnou vrstvu oleje. Otírejte od kořene ke špičce jedním plynulým tahem, nikdy drhnutím tam a zpět. Japonský meč se tasí ostřím nahoru, pochva se drží zespodu levou rukou a čepel se vytahuje i zasouvá pomalu a bez trhnutí.
Japonský meč krok za krokem
Bambusový kolík mekugi vyrazte vyrážečem bez hrubé síly a opatrně stáhněte rukojeť tsuka z řapu. Prvním listem měkkého papíru nuguigami setřete starý olej a prach. Pak naneste uchi-ko, jemně mletý prášek z brusného kamene zabalený v papíru a látce, a to lehkým a rovnoměrným poklepáváním, nikdy třením. Prameny se tu rozcházejí: jedni poklepávají balíčkem přímo nad čepelí, jiní radí prášek nejdřív nasypat na papír nebo měkkou látku a na čepel ho přímo nedávat. Shodují se v tom, že přílišné používání uchi-ko poškozuje leštění a kalicí linii hamon. Prášek setřete druhým, čistým papírem; zaměnit papír na starý olej a papír na dočištění je častá chyba. Zkontrolujte, zda se neobjevila rez, a čepel položte na měkkou podložku.
Olej choji naneste papírkem přeloženým zhruba na 3 × 6 cm a napuštěným čerstvým olejem, stejnými tahy jako při čištění. Vrstva má být tenká, protože přebytek stéká do pochvy. Řap stačí lehce přetřít prstem. Výrobce z Kyota minerální oleje, oleje na střelné zbraně ani tenké mazací spreje na japonské čepele nedoporučuje. Rukojeť nasaďte zpět a kolík zatlačte pevně, ale bez přetlačení.
Jak často
Po čerstvém vyleštění uvádí jeden pramen olejování zhruba každých 10 dní asi půl roku, potom nejméně jednou za šest měsíců. Jiný radí čistit jen po manipulaci nebo při otiscích a prachu, protože zbytečné čištění leštění opotřebovává.
Rez a její odstranění
Konzervátoři rozlišují stabilní rez, tedy červenohnědou, dobře přilnavou vrstvu, která se v suchu nemění, a aktivní korozi. Tu poznáte podle jasně oranžových krystalů mezi kovem a rzí, podle praskání a odlupování povrchu a podle takzvaného pocení, kdy se nad 55 % vlhkosti na povrchu tvoří žlutohnědé až oranžové kapky. Takový předmět oddělte a držte pod 35 % vlhkosti.
U běžných ocelových předmětů doporučuje Kanadský konzervační institut smést prach kartáčky a tenkou rovnoměrnou vrstvu rzi odstranit velmi jemnou ocelovou vlnou stupně 000 nebo 0000 s lehkým strojovým olejem, pak povrch otřít lakovým benzinem na hadříku, který nepouští vlákna, a nanést čerstvý olej. Nedoporučuje kyselé tekuté odrezovače, drátěné kartáče ani brusné metody a varuje před odstraněním veškeré korozní vrstvy, protože kov pak znovu rezaví do nevzhledných oranžových skvrn. Magnet napoví: slabě přitahovaný předmět už ztratil hodně kovu a je křehký.
U leštěného japonského meče je postup jiný. Prameny o japonských mečích výslovně varují před svépomocným odstraňováním rzi, například škrábáním špachtlí nebo hranou mince, a radí meč hned svěřit leštiči togishi.
Skladování a vlhkost
Kanadský konzervační institut uvádí jako ideál 30 % relativní vlhkosti a méně a jako přijatelné rozmezí 40 až 55 %; výrobce japonských mečů doporučuje 40 až 50 % a pokojovou teplotu 20 až 22 °C. Oba zdůrazňují stálé prostředí bez výkyvů, takže nevhodné jsou půdy a sklepy. V uzavřené skříni pomůže silikagel. Konzervátoři balí železo do nekyselého nepufrovaného papíru a podkládají ho polyetylenovou pěnou. Naftalin ani kafr do blízkosti čepele nedávejte, podle pramenů o japonských mečích způsobují rez.
Prameny se rozcházejí v ukládání do pochvy. Konzervátoři radí skladovat železné předměty vedle jejich pochev, ne v nich, a nepoužívat dřevěné skříně, protože dřevo uvolňuje organické kyseliny. Japonská tradice ukládá čepel do jednoduché dřevěné pochvy shira-saya, nejlépe z paulovnie, v látkovém vaku a vodorovně. I výrobce ale varuje, aby meč v pochvě nezůstával dlouho bez provětrání. Nastojato meč neskladujte, olej by stékal ke špičce. Pochvu saya chraňte před přímým sluncem.
Časté chyby
Nejčastěji škodí holé prsty na čepeli, uložení zpocené čepele, řídké spreje místo oleje, kyselé odrezovače, drátěné kartáče, vlhký sklep, drhnutí uchi-ko a domácí škrábání rzi z leštěného meče.
Na které zbraně se to vztahuje
Postup platí pro japonské meče katana, wakizashi a tanto, pro evropské meče, šavle a dýky s ocelovou čepelí, hroty kopí, sekery, kukri, kris a pro ocelové nebo železné sai a jitte.