Montante
Iberský obouruční meč 15.–17. století, typově mezi dlouhým mečem a zweihänderem; mistři jím ukončovali souboje a jeho výuku sepsal Figueyredo roku 1651.
Základní informace
O zbrani
Montante je obouruční meč používaný hlavně ve Španělsku a Portugalsku v 15. až 17. století. Vyvinul se z dlouhých mečů pozdního středověku a renesance a typově stojí mezi běžným evropským dlouhým mečem a německým zweihänderem, s nímž se vyvíjel souběžně. Rozměry a hmotnost se nám z použitých pramenů doložit nepodařilo. Montante se hojně používal na bojištích, s nástupem tercií z nich však postupně zmizel. Dál ho užívali mistři zbraní, osobní strážci a příležitostně i k sebeobraně. Mistři jím dávali znamení k ukončení souboje nebo cvičného střetnutí žáků; odtud španělské rčení meter el montante. Diogo Gomes de Figueyredo, polní maršál a mistr zbraní, který učil šermu prince Teodósia, sepsal roku 1651 Memorial da Prattica do Montante. Obsahuje šestnáct jednoduchých a šestnáct složených pravidel postavených na sečích talhos a revezes a na bodech. Starší práci o montante zanechal roku 1639 Luis Díaz de Viedma. Mistři zbraní nosili na pravé straně kabátce červenou nášivku ve tvaru montante jako znak svého postavení.
Příbuzné zbraně
- Vyvinula se z: Dlouhý meč