Montante (Iberský boj dvouručním mečem)
Boj iberským dvouručním mečem montante podle pravidel (reglas) španělských a portugalských mistrů 16. a 17. století, mimo jiné u Dioga Gomese de Figueyreda (1651).
Základní informace
PortugalskoCharakter a původ
Trénink
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Montante (Iberský boj dvouručním mečem)
O bojovém umění Montante (Iberský boj dvouručním mečem)
Montante je dvouruční meč a zároveň šermířská disciplína známá z takzvaných pravidel montante (reglas del montante). Manuel Valle Ortiz a Mary Dill Curtis (Materiales para la Historia del Deporte, 2009) je popisují jako sled úderů a pohybů bez výslovné zmínky o protivníkovi, který zaznamenalo několik španělských a portugalských autorů, Paredes, Godinho a Figueiredo. Carranza podle nich cituje mistra Romána, jehož kniha z roku 1532 obsahovala šestnáct pravidel montante. Daniel Jaquet (Acta Periodica Duellatorum, 2020) uvádí anonymní španělský tisk Las reglas del montante z roku 1563 uložený v Toledu.
Číst dál
Národní knihovna Portugalska uchovává rukopis Arte de esgrima mistra Domingose Luíse Godinha ze Santarému z roku 1599. Dalším pramenem je Memorial da Prattica do Montante, který podle Leguinovy bibliografie (1904) a titulního listu dokončil mistr Diogo Gomes de Figueyredo 10. května 1651 v Alcántaře a věnoval princi Theodosiovi. Obsahuje šestnáct jednoduchých a šestnáct složených pravidel a rukopis je v lisabonské knihovně Ajuda. Druhé Figueyredovo pravidlo podle citace u Valleho Ortize a Curtisové spojuje seky talho a revez se střídavými kroky levou a pravou nohou. Wiktenauer uvádí, že Memorial považuje montante za příliš nebezpečný pro cvičení s partnerem, a jde proto o sólová cvičení. Dvouruční meče se podle sčítání HEMA v časopise Acta Periodica Duellatorum v roce 2021 cvičily na 32 ze 124 míst v Německu.
Historie
Pravidla montante podle Manuela Valleho Ortize a Mary Dill Curtis (Materiales para la Historia del Deporte, 2009) popisuje několik španělských a portugalských autorů. Carranza ve druhém dialogu své knihy z roku 1582 cituje mistra Francisca Romána a uvádí, že jeho kniha z roku 1532 obsahuje šestnáct pravidel montante. Valle Ortiz a Curtisová citují i Paredesova pravidla montante, která se zachovala v díle Jehana Lhermita El pasatiempos. Daniel Jaquet (Acta Periodica Duellatorum, 2020) uvádí anonymní španělský tisk Las reglas del montante z roku 1563 v toledské státní knihovně. Národní knihovna Portugalska uchovává rukopis El libro lhamado arte de esgrima, který složil mistr Domingo Luís Godino ze Santarému, datovaný 1599, o 137 listech. Diogo Gomes de Figueyredo podle titulního listu dokončil Memorial da Prattica do Montante 10. května 1651 v Alcántaře a věnoval ho princi Theodosiovi, jehož byl učitelem ve vědě zbraní. Leguina (1904) uvádí rukopis v Královské knihovně Ajuda a jeho vydání Sousou Viterbem z roku 1899. Wiktenauer uvádí jako rok Figueyredova narození přibližně 1600 a jako den úmrtí 30. září 1685.
Čím se liší
Manuel Valle Ortiz (Acta Periodica Duellatorum, 2018) píše, že zásady La Verdadera Destreza se měly hodit na jakoukoli zbraň a montante výslovně jmenuje. Carranza uvádí Románova pravidla montante ve druhém dialogu, který se věnuje obecné destreze. Wiktenauer označuje montante za ústřední prvek starší tradice, kterou Destreza vytlačila.
Technika
Druhé Figueyredovo pravidlo (Regra II) podle citace Valleho Ortize a Curtisové (2009) spojuje seky talho a revez se střídavými kroky levou a pravou nohou, montante se drží hrotem vpřed s rukama vysoko před očima a sled končí sekem k rameni a otočením montante. Podle překladu na Wiktenaueru začíná první jednoduché pravidlo s tělem rovně, levou nohou vpřed a hrotem montante na zemi, pokračuje sekem talho zdola nahoru s pravou nohou vpřed a sekem revez druhým ostřím s levou nohou vpřed a tělo se vždy otáčí tam, kam montante seká. Složená pravidla jsou podle Figueyreda protějškem jednoduchých, které jsou jejich základem. Valle Ortiz a Curtisová uvádějí, že sledy seků v anonymním španělském textu, pravděpodobně ze 16. století, jsou podobné pravidlům montante.
Trénink
Memorial da Prattica do Montante podle Wiktenaueru považuje montante za příliš nebezpečný pro cvičení s partnerem, a proto se skládá ze série sólových cvičení. Figueyredo rozlišuje pravidla s montante negro, která všechna končí sekem k levému rameni a otočením montante zpět hrotem k zemi.
Dnes
Sčítání HEMA v časopise Acta Periodica Duellatorum (Fürgut, 2021) zahrnuje dvouruční meče, včetně montante a spadone, jako samostatnou disciplínu. V Německu se v roce 2021 cvičily na 32 ze 124 míst, v roce 2019 na 14 místech, v Rakousku na 6 ze 34 míst. Podle autora zaznamenaly dvouruční meče během pandemie největší nárůst míst výuky. Wiktenauer uvádí přepis a anglický překlad Figueyredova traktátu od Erica Myerse a Steva Hicka z roku 2009.
Zajímavosti
Leguina (1904) podle Cucaly uvádí, že mistři zbraní nosili přes černý oděv kožený kabátec a boty, bílý klobouk s červenými péry a na levé straně kabátce velký vyšitý montante. Cituje také zprávu ze 17. století z Córdoby, kde šermířský mistr na veřejné šermířské hře zametal montantem přihlížejícím nohy.
Časté otázky
Co jsou pravidla montante?
Podle Valleho Ortize a Curtisové je to sled úderů a pohybů bez výslovné zmínky o protivníkovi. Zaznamenalo je několik španělských a portugalských autorů, například Paredes, Godinho a Figueyredo.
Kdo napsal Memorial da Prattica do Montante?
Mistr Diogo Gomes de Figueyredo, který ho podle titulního listu dokončil 10. května 1651 v Alcántaře a věnoval princi Theodosiovi. Obsahuje šestnáct jednoduchých a šestnáct složených pravidel.
Cvičí se montante s partnerem?
Podle Wiktenaueru Figueyredův Memorial považuje montante za příliš nebezpečný pro cvičení s partnerem, a proto obsahuje jen sólová cvičení.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.