Valaška
Sekerka s delším poriskem, opěrný, obranný i pracovní nástroj slovenských pastevců, znak jejich stavu a rekvizita mužského tance odzemek.
Základní informace
O zbrani
Valaška je sekerka s delším poriskem. Slovenská etnografie ji popisuje jako opěrný, obranný a pracovní nástroj pastevců a zároveň jako taneční rekvizitu. Nejstarší zmínka, kterou jsme našli, pochází z ceníku Zvolenské stolice z roku 1692. Kovové části kovali vesničtí kováři, porisko a jeho výzdobu si zhotovovali pastevci sami. Zdobili je drobnými geometrickými a rostlinnými motivy, které tepali, ryli nebo vykládali kovem; později přibyly pastevecké a zbojnické výjevy. Od konce 17. století bylo povinné kovové pouzdro na ostří. Na Oravě a Spiši se objevují valašky pobité plechem s mosaznými kroužky, které pomáhaly ovčákům usměrňovat stádo. Existovaly i dřevěné valašky pro lovce. Jako bojovou zbraň se nám valašku v použitých pramenech doložit nepodařilo; zachycují ji jako nástroj, znak a rekvizitu. Tančí se s ní odzemek, improvizovaný mužský sólový tanec, jehož jméno vychází z od zeme a který se tančí na Slovensku i na moravském Valašsku; v některých východoslovenských oblastech drží tanečníci místo valašky dlouhou hůl. Ve skupinovém provedení tanečníci předvádějí předstíraný souboj: jeden míří na hlavu, druhý na nohy. Odzemkem začíná první ze Slovanských tanců op. 72 Antonína Dvořáka.