Chuzo
Další názvy: azcona
Krátká píka dlouhá kolem 1,5 m, hůl se železnou špicí; ve Španělsku ji v letech 1715–1977 nosili noční městští hlídači serenos spolu s lucernou a klíči.
Základní informace
ŠpanělskoO zbrani
Chuzo je jednoduchá španělská tyčová zbraň: dřevěná hůl, na jejímž konci je hrot, obvykle železný. Podle španělské encyklopedické literatury byla ve středověku rozšířená mimo jiné v Aragonii, Katalánsku a Navaře, kde se jí říkalo azcona. Tentýž pramen odvozuje jméno chuzo ze zkomoleného slova suizo, Švýcar, protože nejvíc se prý ujala ve Švýcarsku; jiné doložení této etymologie jsme nenašli. Hrot se španělsky nazývá moharra. Anglické prameny chuzo řadí mezi krátké píky a uvádějí délku kolem 1,5 metru. V 19. a 20. století zůstalo chuzo téměř výhradně zbraní serenos, nočních hlídačů velkých měst. První serenos jsou doloženi roku 1715, sbor serenos vznikl 12. dubna 1765 a královský dekret z 16. září 1834 upravil jejich službu v hlavních městech provincií; v Madridu je zřídili roku 1798. Sereno nosil chuzo a lucernu, často na chuzu zavěšenou, spolu s klíči od domovních vrat a píšťalkou k vyhlášení poplachu. Serenos se ve Španělsku udrželi do roku 1977. Zbraň přežívá v rčení caer chuzos de punta, lít jako z konve, a v Latinské Americe dostalo slovo chuzo řadu dalších místních významů.
Části zbraně
- Hrot — moharra
- Ratiště — palo
Příbuzné zbraně
- Varianta zbraně: Píka