Niuweidao

Základní informace

PůvodČína

Typ zbraněŠavle

PůsobeníSečná

MateriálOcel

Období používání19. století, 20. století, Současnost

Původní účelCivilní sebeobrana a souboj

Určena protiProti protivníkovi bez zbroje

Délka83–86 cm

Hmotnost686–872 g

O zbrani

Niuweidao (čínsky 牛尾刀, doslova šavle volského ohonu) je pozdní typ čínské jednosečné šavle dao. Poprvé je zaznamenána v 19. století, ve druhé polovině dynastie Qing, a to jen jako civilní zbraň; o jejím vydávání vojsku nejsou doklady. Obchodník se starožitnými zbraněmi Mandarin Mansion klade její vznik do civilního prostředí severní Číny kolem poloviny 19. století. Samotné jméno niuweidao podle téhož pramene v dobových textech chybí (i v bojovém manuálu Jin Yiminga z roku 1932) a může jít o novotvar. Čepel je tenká a široká a v místě nejsilnějšího úderu se výrazně rozšiřuje a zplošťuje, takže vzniká tenké ostří na široce vykrouženém oblouku. Dva dochované kusy z pozdní doby Qing a rané republiky měří 83 a 86 cm s čepelí přes 66 cm a bez pochvy váží 686 a 872 gramů. Mají ocelovou čepel se žlábky a železné kování. Hodila se k hlubokým sekům do neobrněných cílů a odrážela dobu, kdy palné zbraně vytlačily z bojiště zbroj. Velmi oblíbená byla mezi povstalci i jejich protivníky před pádem dynastie Qing a v období válečníků na počátku 20. století. Dnes je archetypální „čínskou širokou šavlí“ kungfu filmů. Ve filmech a moderní literatuře ze starších dob je proto často anachronismem.

Části zbraně

• Čepel
• Žlábek

Příbuzné zbraně

• Varianta zbraně: Dao

Péče o zbraň

• Péče o ocelové a železné čepele