Dao
刀 · dāo
Souhrnné označení čínských jednosečných šavlí – od bronzových zhibeidao dynastie Shang po soutěžní disciplínu daoshu v dnešním wushu.
Základní informace
ČínaO zbrani
Dao je souhrnné čínské označení pro jednosečné meče a šavle. Nejstarší dao pocházejí z doby bronzové, z dynastie Shang, a nazývají se zhibeidao – nože s rovným hřbetem. Zprvu byly bronzové, v pozdním období Válčících států už železné nebo ocelové. Do konce období Tří říší jednosečný dao na bojišti téměř úplně vytlačil obousečný jian. Mongolský vliv, který přetrval i za dynastií Ming a Qing, přinesl oblibu výrazněji zakřivených čepelí. Pozdně hanské dao měly kulaté rukojeti s kruhovou hlavicí a měřily 85 až 114 cm. Záštity bývají kotoučovité a často miskovitě prohnuté, aby do pochvy nezatékala dešťová voda a na rukojeť nestékala krev. Jílec bývá někdy skloněn proti zakřivení čepele. Hlavními typy jsou liuyedao (šavle vrbového listu), yanmaodao, piandao a niuweidao; niuweidao, „šavle volského ohonu“, se poprvé objevuje počátkem 19. století, a to jen jako civilní zbraň. Tradiční rčení říká, že se šavlí dao se člověk naučí zacházet za týden, s kopím qiang za měsíc a s mečem jian za rok. Sestava se šavlí, daoshu, byla pro svou oblibu jednou ze čtyř hlavních zbraňových disciplín na 1. mistrovství světa ve wushu. Podle pravidel IWUF z roku 2024 musí sestava trvat 1:20 až 1:35 minuty. Velký dao, dadao, nasadily některé čínské milice proti japonským vojskům ve druhé čínsko-japonské válce.