Falchion
Další názvy: fauchon
Evropský jednosečný meč 13. až 16. století, zprvu tvaru velkého sekáčku, později blízký messeru; v umění častý, dochovalo se ale méně než 30 kusů.
Základní informace
O zbrani
Falchion se v různých podobách vyskytuje zhruba od 13. do 16. století. Název pochází ze starofrancouzského fauchon a latinského falx, srp. Rané typy, omezené na 13. a 14. století, se tvarem velmi podobaly velkému sekáčku nebo mačetě; pozdější kusy připomínají velký messer (großes Messer). Čepele bývaly dlouhé 81 až 97 cm. Dochované falchiony jsou velmi tenké a v průměru lehčí než dvousečná čepel; šlo tedy o rychlé sečné zbraně, ne o těžké sekáče. Anglický falchion z Thorpu ze 13. století váží 904 g a má rovnou čepel se zahnutým hrotem. Ve středověkém umění, například v Maciejowského bibli, se falchiony objevují často, a to v rukou prostých pěšáků. Potvrzeno je však méně než 30 dochovaných středověkých kusů; badatelé nesoulad vysvětlují výtvarnou konvencí, která falchionem vybavovala nepřátele a nekřesťany. Dochované kusy přitom prozrazují vysokou řemeslnou úroveň: pozlacený exemplář z 60. let 16. století nese vyrytý osobní erb Cosima I. Medicejského.