Pilum
Těžký vrhací oštěp římských legionářů s dlouhým tenkým železným trnem, jehož jehlanovitý hrot uvízl v zasaženém štítu a znehodnotil ho.
Základní informace
O zbrani
Pilum byl těžký vrhací oštěp římských legionářů. Jeho původ zůstává sporný: jako možné vlivy se uvádějí Samnité, Keltiberové a Etruskové. Nejstarší nálezy pocházejí z etruských sídel Vulci a Talamone a první písemnou zmínku zanechal Polybios, podle něhož sehrálo pilum důležitou roli v bitvě u Telamonu roku 225 př. n. l. Celý oštěp měřil asi 2 m. Tvořil ho železný trn o průměru kolem 7 mm a délce asi 600 mm s jehlanovitým hrotem, připevněný k dřevěnému ratišti tulejí nebo plochým řapem. Pilum vážilo 1 až 2,5 kg; republikánské kusy bývaly o něco těžší než císařské. Legionář nesl obvykle dvě pila. Pokusy ukazují dolet zhruba 33 m, účinný dostřel však jen 15 až 20 m. Jehlanovitý hrot prorazil štít a zanechal otvor širší než trn, takže oštěp nešlo snadno vytáhnout a protivník často musel štít odhodit. Hlavice pila dlouhá 295 mm, nalezená v Jeskyni mečů v Judské poušti nedaleko Ejn Gedi, pochází patrně z doby Bar Kochbova povstání (132–136 n. l.).
Příbuzné zbraně
- Používala se v páru s: Gladius