ImpakuImpaku

Lucernské kladivo

Další názvy: Luzerner Hammer, Mordaxt

Tyčová zbraň švýcarských pěšáků a městských stráží s kladivem o čtyřech hrotech, zadním zobákem a dlouhým horním bodcem, dlouhá kolem 1,5 metru.

Základní informace

Bojová umění
PůvodŠvýcarskoŠvýcarsko
Typ zbraněDřevcová zbraň s čepelí
PůsobeníDřevcová, Úderná, Bodná, Háková, Pancéřová
Způsob drženíObouruční
MateriálOcel
Období používáníStředověk, Raný novověk
Původní účelVálečná zbraň
Vzdálenost bojeStřední vzdálenost
Určena protiProti kroužkové zbroji, Proti plátové zbroji
Kdo ji nosilPěší vojsko, Šlechta
Délka150 cm

O zbrani

Lucernské kladivo je tyčová zbraň s kladivem o několika hrotech, dlouhým zadním zobákem a ještě delším horním bodcem. Podle anglických pramenů mu kolem 70. let 15. století dali tvar kováři ve středním Švýcarsku, německé ho kladou do 14. až 16. století. Jméno má podle Lucernu, podle jedněch kvůli množství kusů v tamní zbrojnici, podle jiných kvůli hromadnému nálezu u města. Dobové písemnosti mu říkají die Hamer nebo Mordaxt. Někteří badatelé v něm vidí pozdější podobu bec de corbin, zařazení je ale sporné. Ocelová hlavice nese kladivo ze čtyř hrotů, mírně dolů zahnutý zadní zobák a horní bodec, který se během 16. století prodlužoval. Zbraň měří kolem 1,5 metru a drží se oběma rukama. Na rozdíl od bec de corbin se jím útočilo hlavně kladivem. Bodcem se mířilo do mezer plátové zbroje, zobákem se strhávali jezdci ze sedla, kladivem se promačkávaly pláty nebo trhala kroužková zbroj. Používali ho pěšáci i rytíři v souboji pěšky. Švýcarské městské stráže ho nosily na hlídkách, při popravách a doprovodech ještě v 17. století, dlouho po jeho odchodu z bojišť. Dnes slouží jako přehlídková zbraň a vedle halapartny patří k oblíbeným zbraním skupinových soubojů Historical Medieval Battle.

Části zbraně

  • Hlava
  • Hák — bec
  • Bodec — dague
  • Ratiště — Schaft

Péče o zbraň

Další zdroje tématu (3)
  1. Lucerne hammer – Wikipedia
  2. Luzerner Hammer – Wikipedia (de)
  3. Bec de corbin – Wikipedia