Buhurt (Zápas v plné zbroji)

Základní informace

Země původuUkrajina

RegionEvropa

Hlavní zaměřeníZbraně

Úroveň kontaktuPlný kontakt

Páskovací systémBez stupňů

Charakter a původ

Trénink

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Katalogy a databáze pro Buhurt (Zápas v plné zbroji)

O bojovém umění Buhurt (Zápas v plné zbroji)

Buhurt je moderní plnokontaktní sport, v němž bojovníci v replikách zbroje zápasí naostro o vítězství. Semirchanovová (2024) ho řadí k historickým středověkým bojům (HMB), které definuje jako plnokontaktní sportovní disciplínu se soutěžemi v kopiích zbroje a zbraní ze čtrnáctého a patnáctého století, a buhurtem v nich označuje hromadný boj s mnoha účastníky. Od středověkého béhourdu je třeba ho odlišit. Ten byl podle Mereniukové (2022) spíš cvičným kláním panošů a mladých rytířů s kopím a štítem a Whitbreadová (2013) uvádí, že Antoine de la Sale roku 1459 užíval slovo behourt jako synonymum slova tournois.

Historie

Podle Mereniukové (2022) se sloveso béhourder užívá ve francouzštině zhruba od dvanáctého století. Béhourd (buhurd, bohort, latinsky bohordicum) podle ní znamenal obecný vojenský výcvik a Juliet Barkerová a Richard Barber ho popsali jako omezenou formu hastilude pro panoše nebo rytíře ve výcviku, při níž byly bojové zbraně zakázány. Whitbreadová (2013) uvádí, že v červnu 1288 se na trhu v Bostonu konal bohort pro panoše, kterého se rytíři účastnit nesměli, a že Antoine de la Sale v traktátu z roku 1459 užíval slovo behourt jako synonymum slova tournois. Podle vzpomínek respondentů, které shromáždila Semirchanovová (2024), se moderní směr oddělil od ostatní středověké rekonstrukce na začátku 2000. let. Anglická Wikipedie klade první velké bitvy s ocelovými zbraněmi v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině do konce devadesátých let a začátku jednadvacátého století. Podle pořadatele se v roce 2009 konal v Charkově přípravný summit a první Battle of the Nations proběhla na jaře 2010 v Chotynu. V roce 2013 podle BuzzFeedu (2014) opustili HMBIA bojovníci z Velké Británie, USA a dalších zemí kvůli obviněním z podvádění a korupce a založili IMCF.

Čím se liší

Semirchanovová (2024) odlišuje HMB od divadelního reenactmentu se scénářem a předem daným výsledkem. V HMB se podle ní bojuje naostro o vítězství a u ristiště dohlíží záchranná služba. Ve středověku podle ní převládaly bodné údery ostrou zbraní do nekrytých míst, kdežto v HMB jsou bodné údery, ostré zbraně a zásahy mimo povolenou zónu zakázány a hlavní technikou jsou silné seky k vyřazení a povalení soupeře. Moderní zbroj proto snese mnohonásobně více úderů než středověký originál. Středověký béhourd byl podle Mereniukové (2022) převážně cvičením s kopím a štítem v látkové zbroji. Anglická Wikipedie odlišuje ocelový buhurt od boje Society for Creative Anachronism, který od prvních turnajů v roce 1966 v Berkeley používá historickou zbroj, ale zbraně z ratanu.

Technika

Podle Semirchanovové (2024) si bojovník obléká kopii evropské zbroje ze čtrnáctého a patnáctého století o váze kolem 30 kg. Nejoblíbenější ochranou trupu je brigantina, protože kroužková zbroj na bezpečnost nestačí a plná plátová zbroj brání rychlému pohybu. Podle řádu ISB Rossii (2021) smí být moderní ochrana jen skrytou třetí vrstvou pod autentickou zbrojí. Repliky zbraní musí podle pravidel citovaných Semirchanovovou odpovídat historickým vzorům hmotností, ostří ale musí být zaoblené a nejméně 2 mm silné. Nejčastějšími jednoručními zbraněmi jsou románský meč, falchion a jednoruční sekera, z dvouručních halapartny, glévie a pollexy. Štíty slouží i k úderům hranou, proto musí být potažené látkou nebo kůží a mít zaoblené rohy. Podle AP (2026) vycházejí některé techniky i části výstroje ze spisů Fiora dei Liberi a Johannese Liechtenauera a mluvčí IMCF Kamila Studencka je označila za mix moderních a historických technik.

Trénink

Základní jednotkou HMB je podle Semirchanovové (2024) klub historické rekonstrukce a noví lidé přicházejí přes známé, přes kluby i z běžných sportovních oddílů a posiloven. Špička podle ní vyžaduje pravidelné těžké tréninky a velké výdaje, kvalitní sada zbroje může stát 200 tisíc rublů i více. Ukrajinský reprezentant Artem Berehovyj podle DOU (2018) trénuje pětkrát až šestkrát týdně, z toho třikrát HMB a dvakrát v posilovně, a před velkými soutěžemi navíc zápas či kickbox. Mohammadalizadeh a kol. (2024) v případové studii jednoho bojovníka při simulovaném profightu naměřili průměrnou tepovou frekvenci 170,3 tepu za minutu, tedy 90,1 % věkového maxima, a laktát mu stoupl z klidových 1,0 mmol/l na 8,2 mmol/l po třetím kole. Autoři uzavírají, že sport klade na bojovníky značné aerobní i anaerobní nároky.

Soutěže

Battle of the Nations se podle Semirchanovové (2024) konala v Evropě každoročně v letech 2010 až 2019 a v roce 2019 přivedla podle pořadatelů přes 900 účastníků a 40 národních týmů. Na prvním ročníku se podle Texty.org.ua bojovalo 5 na 5, v soubojích, večer v buhurtech 40 na 40 a další den 21 na 21. Foreign Policy (2013) uvádí, že bojovník vypadává, když se země dotknou tři části těla včetně chodidel, a vítězí strana s posledním stojícím. Bodání je podle tohoto pramene zakázáno, stejně jako údery na chodidla, zákolení, rozkrok a zátylek. Na mistrovství IMCF mají souboje 1 na 1 podle AP (2026) dvě jednominutová kola a bojovník vypadává po třetím pádu na zem nebo vzdáním, jinak rozhodují na body maršálové. Semirchanovová uvádí, že HMB má soubor pravidel, turnajové pavouky, váhové kategorie a sbor certifikovaných rozhodčích. Podle Ministerstva mládeže a sportu Ukrajiny porazila ukrajinská reprezentace v roce 2017 v Barceloně ve finále kategorie 21 na 21 ruský tým.

Dnes

Ministerstvo mládeže a sportu Ukrajiny uvádí, že v roce 2016 zapsalo středověký boj do rejstříku uznaných sportů. Po založení Všeukrajinské federace středověkého boje na konci roku 2016 ho podle ministerstva uznalo za neolympijský sport. Vláda Ukrajiny ve zprávě z roku 2019 tvrdí, že Ukrajina byla první zemí, která středověký boj podpořila na státní úrovni. Všeukrajinské soutěže se podle ministerstva konaly 12. dubna 2025 v kyjevském parku Peremoha i za válečného stavu. Semirchanovová (2024) uvádí, že po únoru 2022 se největší mezinárodní akce s ruskými a ukrajinskými týmy nekonají a mezinárodní komunita HMB je v krizi, na národní úrovni ale tréninky a turnaje pokračují. Anglická Wikipedie uvádí, že po zrušení Battle of the Nations v roce 2022 vytvořili její členové Buhurt League, z níž vznikla Buhurt International. Agentura AP (2026) zaznamenává růst sportu v USA, kde tým Alexe Kinga vzrostl za tři roky z asi 10 na přes 50 členů. IMCF podle AP tvrdí, že celková míra zranění je srovnatelná s běžnými plnokontaktními bojovými uměními.

Zajímavosti

Podle Mereniukové (2022) zakázal koncil v Albi roku 1254 klerikům veřejně se účastnit béhourdu s kopím a štítem. V německé verzi románu Chrétiena de Troyes se béhourd podle ní konal hned po svatbě Ereka a Enidy, tři týdny před velkým turnajem. Původ slova je podle Mereniukové sporný. H. F. Cripps-Day ho odvozuje od latinského burdandum a Charles du Cange od saského bord. Semirchanovová (2024) popisuje slangový výraz bugurtooptimizace pro úpravu zbroje na maximální účinnost v hromadném boji, často na úkor autentičnosti. Tuniky podle ní mohou nést historickou heraldiku i symboly moderních klubů a reprezentací, kanadský tým nosí javorový list. Vstupenka na první Battle of the Nations stála podle Texty.org.ua 65 hřiven a kovář na místě nabízel zbroj za sedm tisíc hřiven.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.