Nuba Stick Fighting (Nubský boj s holí)

Základní informace

Země původuSúdán

RegionAfrika

Hlavní zaměřeníZbraně

Úroveň kontaktuPlný kontakt

Charakter a původ

Trénink

Pro koho

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

O bojovém umění Nuba Stick Fighting (Nubský boj s holí)

Boj s holí v pohoří Nuba popsal antropolog S. F. Nadel v monografii The Nuba (Oxford University Press, 1947). Podle něj je to kmenový sport, který mají společný skupiny Tira a Moro a který se u obou pojí se stejným obdobím dospívání. U skupin Korongo a Mesakin Nadel popisuje místo něj souboje s kopím. Bojovníci Tira podle Nadela nosí těžké hole dlouhé asi yard, kterými se bojuje podobně jako mečem nebo šavlí, a těžký kulatý štít ze spletených travních provazů. Moro mají těžké štíty z hovězí kůže se zubatými okraji. Turnaje se podle Nadela konaly v ročním cyklu spolu se zápasem. U Tira je řídila nepsaná pravidla: rozhodčí z nejstarší věkové skupiny, zákaz úderů pod pás a konec souboje při prvním prolití krve. Stav boje s holí po konfliktu v Jižním Kordofánu, který začal v červnu 2011, jsme v pramenech nenašli. Tisk z let 2014 až 2023 popisuje jen nubský zápas v Chartúmu a v uprchlickém táboře Yida.

Historie

Hlavním pramenem je monografie S. F. Nadela The Nuba. An Anthropological Study of the Hill Tribes in Kordofan, kterou vydalo Oxford University Press v Londýně roku 1947. Nadel popisuje boj s holí jako kmenový sport společný skupinám Tira a Moro. Sezóna se u obou skupin liší. U Tira podle Nadela začínají souboje s holí v srpnu a září a velké kmenové turnaje, v nichž místní družstva bojují o kmenové prvenství, se konají koncem září nebo v říjnu. U Moro začínají neformální cvičné souboje krátce po sklizni rané obilniny a vážné souboje přicházejí ke konci dubna. Moro podle toho, co Nadel slyšel, dříve pořádali i souboje s kopím pro muže starší než věková skupina adumo. Upustili od nich dvacet nebo třicet let před jeho výzkumem, protože stály mnoho životů a vyvolávaly krevní msty. Náčelníci Tira podle Nadela stanovili, zřejmě z podnětu okresního komisaře, že náhodné zabití uznávají jen v řádných každoročních turnajích, ne v soubojích kvůli sporům nebo v nepovolených bitkách při tancích. Green a Tausk ve Greenově encyklopedii uvádějí, že egyptské rytiny a malby zobrazují súdánské nubské zápasníky. Týká se to zápasu, ne boje s holí.

Čím se liší

Nadel dokládá boj s holí jako kmenový sport skupin Tira a Moro. U skupin Korongo a Mesakin popisuje jako sport dospělých souboje s kopím (kafony), vedené bambusovými kopími dlouhými 9 až 11 stop s otupenými hroty z ebenového dřeva a kulatými štíty z kůže žirafy nebo krávy. Podle Nadela patřil boj s holí do stejného ročního cyklu jako zápas. Podle anglické Wikipedie se turnaje s holí na rozdíl od zápasnických v dnešních městech obvykle nevidí.

Technika

Bojovníci Tira podle Nadela nosí na turnaje těžké hole dlouhé asi yard, kterými bojují podobně jako mečem nebo šavlí. V levé ruce drží těžký kulatý štít ze spletených silných travních provazů a náhradní hůl, na pravé ruce malý kulatý chránič ze stejného materiálu. Míří těžkými údery na hlavu nebo na tělo. Moro používají těžké štíty z hovězí kůže se zubatými okraji, na spodním konci zašpičatělé, které se při bodání a strkání stávají nebezpečnou zbraní. Souboje Moro jsou podle Nadela tvrdší a vedené zuřivěji než souboje Tira.

Trénink

Začínající mladíci Tira cvičí boj s holí v ústraní dobytčích táborů s lehkými holemi a cvičnými štíty z palmových listů a občas smějí bojovat ve zvlášť připravených zápasech. Bojovníci Moro se podle Nadela na turnaj připravují tak, že si potírají tělo a vlasy mlékem a máslem, kolem nohou si ovinou změkčené ovčí kůže a kolem hrudi a zad silné role látky. Nadel viděl jako chrániče nohou i rozstříhané plechovky od benzínu.

Stupně a postup

Boj s holí je podle Nadela vázaný na věkové skupiny. Organizace věkových skupin Tira se nazývá kbit a Nadel ji spojuje se slovem lebito, které v jazyce Tira označuje souboje s holí. Každá skupina trvá tři roky. Hlavním sportem nováčků je zápas, skupiny amucu a detea bojují holí a štítem a nejstarší skupina (dědové) už nebojuje, ale dělá rozhodčí. U Moro odcházejí chlapci zvaní lemi z otcovského domu do dobytčích táborů a začínají boj s holí hravě cvičit. Hlavními aktéry kmenového sportu jsou muži ve fázi adumo, která trvá čtyři až šest let. Muži ve věku třiceti nebo pětatřiceti let mohou stále bojovat, ale jen mezi sebou. Každé čtyři roky pořádají Moro tanec ereda, který uzavírá fázi adumo, a kdo se ho účastní, ten rok už v soubojích s holí nebojuje.

Soutěže

Na turnajích Tira smějí být v kruhu najednou jen dva soupeři, každý z jiného místního družstva. Údery pod pás jsou zakázané a považují se za faul. Mladí muži z nejstarší věkové skupiny dělají rozhodčí, párují bojovníky podle věkové skupiny, velikosti a postavy a souboj zastaví, jakmile poteče krev. Vítězové a poražení v souboji Tira podle Nadela v podstatě nejsou, protože dostatečným důkazem odvahy je obstát a podstoupit riziko. Pro každoroční turnaj se kmen dělí na dvě strany a jednodenní turnaj se koná v Konyoru na severu Tira el Akhdar. Před turnajem Moro pronášejí starci napomenutí, která Nadel zaznamenal v Umm Dorein: bojujte čestně, miřte na nohy a ne na hlavu, ať spolu bojují jen stejně staří, a za soumraku přestaňte. Typickou výzvou je úder holí do soupeřova štítu a skutečný boj zahajuje předstíraný souboj starců. Jediné pravidlo, které se u Moro nikdy neporušuje, je, že spolu bojují jen příslušníci protilehlých stran. Bývají dva nebo tři takové turnaje do roka a závěrečný souboj roku se vede mezi kopci po prvních deštích. U Tira i Moro se podle Nadela nesmějí v souboji utkat mladí muži z téhož klanu po otci nebo po matce, aby se vyloučilo zabití uvnitř klanu. Moro pořádají i souboje kvůli sporům mezi mladými muži, většinou kvůli dívce, v nichž místní družstva nahrazují příbuzní a přátelé.

Dnes

Pramen, který by popisoval stav boje s holí po konfliktu v Jižním Kordofánu, jsme nenašli. National Geographic v listopadu 2014 psal, že zápas je pro nubské uprchlíky v táboře Yida v Jižním Súdánu jedním z mála rituálů, které je pojí s životem v horách, kde boje začaly v červnu 2011. Podle předsedy uprchlické rady v táboře, kterého časopis citoval, byly nubské tradice jako zápas zakazovány nebo měněny při nucené arabizaci a islamizaci od konce šedesátých let. The Christian Science Monitor v roce 2015 psal o nubských zápasnických klubech v Chartúmu a The New York Review of Books v roce 2023 o nubském zápase v Chartúmu.

Zajímavosti

Dívky Tira mají podle Nadela vlastní protějšek, souboj s pruty z pružných větviček stromu tibeldi, a zdatné dívky v něm postupují do skupiny amucu. Dívky Moro bojují koženými biči a těžkými železnými náramky na levém zápěstí, obvykle jako improvizované pokračování turnajů mladých mužů. Nadel uvádí, že během dvou let před jeho popisem došlo v souboji Tira dvakrát k tomu, že byl zabit chlapec. Zaznamenal i případ mladíka z Kororaku, který na turnaji zabil soupeře, a celá jeho rodina uprchla do Umm Dorein, než proběhl rituál nmar a zaplatila se krevní cena. Fotografka Leni Riefenstahlová podle anglické Wikipedie strávila roku 1975 šestnáct týdnů u Nubů v Kau a její kniha The People of Kau zachycuje jejich souboje s noži.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.