Banshay (Barmský boj se zbraněmi)

Základní informace

Země původuMyanmar

RegionAsie

Hlavní zaměřeníZbraně

Charakter a původ

Trénink

Pro koho

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Katalogy a databáze pro Banshay (Barmský boj se zbraněmi)

O bojovém umění Banshay (Barmský boj se zbraněmi)

Banshay je barmské označení pro tradiční systémy boje se zbraněmi. Green v encyklopedii Martial Arts of the World uvádí, že výcvik zahrnuje jak obranu beze zbraně proti zbrani, tak boj se zbraní, a že nejčastějšími zbraněmi jsou hůl, meč a kopí. Banshay je podle něj nedílnou součástí souhrnu thaing, k němuž patří i bando beze zbraně, box lethwei a zápas naban. Zakladatele ani rok vzniku jsme v pramenech nenašli. Prameny banshay podle Greena prý pocházejí z Indie i z Číny. V odstavci o barmských zbraňových systémech Green zmiňuje, že kolem roku 1549 barmští vojáci při obléhání thajských vojsk v Ayutthayi předváděli v táboře tance s meči, jejich povahu a účel ale prameny nezaznamenaly. Rada pro tradiční sporty a hry ICTSG píše, že banshay vznikl z vojenského výcviku za barmských dynastií a uchoval se v klášterní výchově a v rodinách. Arzenál banshay je podle Greena široký. Patří do něj malá hůlka držená v pěsti, krátké a středně dlouhé obušky, hole, kyje, kopí a štíty, z čepelí nože, mačety včetně kukri, meče dha, sekery a bojová kopí, dále luk a kuše a také lana, řetězy, opasky, biče, boty a oděv. Centrum UNESCO ICM uvádí, že thaing se dnes cvičí hlavně jako bando a banshay. Deník New Straits Times v roce 2019 otiskl snímek mistryně Rupy Thein z Myanmarské federace thaing, jak se svými žáky cvičí banshay se dvěma meči.

Historie

Green v encyklopedii Martial Arts of the World označuje banshay za barmský pojem pro ozbrojené metody, který je nedílnou součástí thaingu. Výcvik podle něj zahrnuje jak obranu beze zbraně proti zbrani, tak boj se zbraní, a prameny banshay prý pocházejí z Indie i z Číny. V odstavci o barmských zbraňových systémech uvádí, že kolem roku 1549 předváděli barmští vojáci při obléhání thajských vojsk v Ayutthayi v táboře tance s meči, jejich povaha a účel ale zaznamenány nebyly. Podle Greena začal za britské okupace úpadek barmských bojových umění, protože Britové kvůli boji s partyzány zakázali výcvik s meči a kopími. Deník New Straits Times uvádí, že zákaz výcviku s meči a kopími přišel poté, co se Myanmar roku 1886 stal provincií Britské Indie. Rada pro tradiční sporty a hry ICTSG píše, že banshay vznikl z vojenského výcviku za barmských dynastií a uchoval se v klášterní výchově a v rodinách.

Čím se liší

Centrum UNESCO ICM uvádí, že thaing zahrnuje bando beze zbraně a banshay se zbraněmi a že se dnes cvičí hlavně v těchto dvou podobách. American Bando Association o sobě píše, že v Myanmaru se boj volnou rukou tradičně nazývá bando a boj se zbraněmi banshay a že asociace obojí spojuje do jedné disciplíny. Anglická Wikipedie, opět bez uvedení zdroje, řadí banshay k příbuzným thajského krabi krabong, kambodžských bojových umění a silatu.

Technika

Green vypočítává arzenál banshay podrobně. Z holí a tupých zbraní uvádí malou hůlku drženou v pěsti, krátké a středně dlouhé obušky zvané dhot, vycházkové hole, kyje, kopí a štíty. Z čepelí jmenuje nože, mačety včetně kukri, meče dha s čepelemi od silných malajských po štíhlejší, bitevní sekery a bojová kopí. Svou roli mají podle něj i luk a kuše a do arzenálu patří také lana, řetězy, opasky, biče, boty a oděv. U Šanů se podle Greena zbraňové systémy objevují jako bojové tance, jeden s dvojicí barmských mečů a druhý s holí s hořícími konci, který se někdy cvičí ve dvojici. Anglická Wikipedie uvádí, že banshay hojně používá meče dha v páru, že má třicet sedm mečových forem a že se cvičí s mečem v pochvě, všechny tyto údaje ale nemají uvedený zdroj.

Trénink

Konkrétní osnovu banshay jsme v pramenech vyšší spolehlivosti nenašli. Mistryně Rupa Thein z Myanmarské federace thaing popsala deníku New Straits Times, že se techniky thaingu učila nejprve ve formách, potom s partnerem nebo partnery a nakonec v soutěži, a že její denní režim zahrnoval ranní běh, cvičení se zbraněmi a techniky se zbraní i bez ní. American Bando Association o sobě uvádí, že ve svých školách zavádí hůl na úrovni zeleného pásu, kukri na úrovni hnědého a dýku a meč obvykle až nad černým pásem.

Soutěže

Doklady o soutěžích se zbraněmi jsou jen ze slabších pramenů. Anglická Wikipedie bez uvedení zdroje píše, že na celobarmské soutěži v thaingu na oslavu nezávislosti v lednu 1948 vyhrál U Khin Maung, žák U Chit Thana, soutěž s jedním mečem a s holí a byl druhý v souboji s meči. American Bando Association o sobě uvádí, že pořádá národní turnaj se zbraněmi podle bezpečnostních pravidel.

Dnes

Deník New Straits Times v roce 2019 otiskl snímek mistryně Rupy Thein, jediné mistryně ve výkonném výboru Myanmarské federace thaing, jak se svými žáky cvičí banshay se dvěma meči, a uvedl, že roku 1996 učila středoškolačky používat jako zbraň deštníky. Rada pro tradiční sporty a hry ICTSG píše, že banshay je považován za živé jevištní umění a často se předvádí na celostátních slavnostech. Centrum UNESCO ICM uvádí, že thaing se dnes cvičí hlavně jako bando a banshay.

Zajímavosti

Green převypráví příběh z Kroniky Skleněného paláce, podle něhož princ Sawhti, kterého lukostřelbě vyučil poustevník, zachránil pagánské království před čtyřmi obřími nestvůrami, ptákem, kancem, tygrem a veverkou. Popisek fotografie u Greena uvádí, že meč dha je tradiční zbraní pro cvičení thaingu, a ukazuje příslušníky kmene Kačjinů u Bhama kolem roku 1886.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.