Marxbrüder (Bratrstvo svatého Marka)
Bruderschaft unserer lieben Frauen und reinen Jungfrauen Marien und des heiligen und gewaltigen Himmelsfürsten Sanct MarxenNěmecké šermířské bratrstvo mistrů meče, které roku 1487 dostalo privilegium císaře Fridricha III. Pořádalo veřejné šermířské školy a soupeřilo s federfechtery.
Základní informace
NěmeckoCharakter a původ
Trénink
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
O bojovém umění Marxbrüder (Bratrstvo svatého Marka)
Marxbrüder neboli bratrstvo svatého Marka bylo německé šermířské bratrstvo. Sami se podle Kellerovy disertace z Řezna (2017) nazývali Bruderschaft unnser lieben Frawen der reynen Jungfrawen Marien und des heiligen und gewaltsamen Hyemelsfürsten sanct Marxen. Jaquet (Acta Periodica Duellatorum, 2015) uvádí, že záznamy norimberského cechu sahají k roku 1477. Chandler (2015) ho označuje za první šermířský cech ve Svaté říši římské. Dne 10. srpna 1487 dostali šermíři známí jako Marxbrüder od císaře Fridricha III. privilegium nazývat se mistry meče, učit za peníze a držet školu. Podle Jaqueta jim dávalo i výlučné právo na povolání, volbu členů, vlastní řády a trestání provinilců. Bratrstvo podle Kellera existovalo už před privilegiem, přesné datum vzniku neznáme. Zda k němu patřil nebo ho spoluzakládal mistr Hans Talhoffer, je podle Kellera neznámé. Členy byli hlavně řemeslníci z měst jako Norimberk, Augsburg a Frankfurt nad Mohanem, šlechta byla výslovně vyloučena. Nejdůležitějším datem byl každoroční podzimní veletrh ve Frankfurtu, kde se pod dohledem hejtmanů pasovali noví mistři. Bratrstvo pořádalo veřejné šermířské školy a od konce 16. století soupeřilo s federfechtery, kteří se od něj podle stížnosti z roku 1576 oddělili. Význam šermířských bratrstev podle Kellera upadal, až v 18. století zanikla.
Historie
Kellerova disertace z Řezna (2017) uvádí, že v polovině 15. století jsou v jižním Německu zmínky o bratrech svatého Jiří a bratrech Panny Marie, z nichž později v 15. století mohli vzejít takzvaní Marxbrüder. Jaquet (Acta Periodica Duellatorum, 2015) píše, že záznamy norimberského cechu sahají k roku 1477 a že dějepisectví mylně pokládá Norimberk za první město se šermířskou školou.
Číst dál
Privilegium císaře Fridricha III. z 10. srpna 1487 dalo šermířům známým jako Marxbrüder právo nazývat se mistry meče, učit za peníze a držet školu. Od roku 1541 smělo bratrstvo podle Kellera užívat erb, který byl roku 1670 rozšířen. Pro období 1490 až 1566 se dochovaly záznamy o pravidlech mistrů meče, nově zvolených hejtmanech a osobách pasovaných na mistry. Hejtmani jsou v kodexu I.6.2.5 zčásti zapsáni s místem původu, mezi lety 1492 a 1563 se uvádějí Bern, Herborn, Frankfurt, Norimberk a Ravensburg. Keller se domnívá, že frankfurtský veletrh byl možná jedním z důvodů, proč se sídlo bratrstva přesunulo z Norimberku do Frankfurtu. Ve stížnosti z roku 1576 frankfurtští Marxbrüder píší, že se před několika lety někteří z nich oddělili a nazvali se Freye oder Federfechter. Z jejich žádosti městu Frankfurt z 6. září 1575 vyplývá, že nějakou dobu nemohli pořádat šermířské školy, protože na místě neměli dost mistrů. Dne 7. března 1607 dostali federfechteři od císaře Rudolfa II. privilegium, které je s Marxbrüder zrovnoprávnilo. Význam šermířských bratrstev podle Kellera upadal ve prospěch jiných sdružení, například střeleckých společností, až v 18. století zanikla.
Čím se liší
Soupeření Marxbrüder a federfechterů bylo podle Kellerovy disertace (2017) od konce 16. století hlavním prvkem šermířských škol. Marxbrüder se hlásili k tradici šermu podle Liechtenauera. Na rozdíl od Liechtenauerovy společnosti se Marxbrüder nazývali bratrstvem s odkazem na Pannu Marii a svatého Marka. Federfechteři se podle Kellera ve svém názvu Freifechter von der Feder zum Greifenfels obešli bez světce, Chandler (2015) je naopak spojuje se svatým Vítem. Šermíře, kteří na šermířské škole nastupovali proti Marxbrüder i federfechterům, nazývali Lucasbrüder nebo Luxbrüder, podle Kellera ale nešlo o samostatnou společnost. Green (2001) je uvádí jako společnost svatého Lukáše.
Trénink
Šermířská bratrstva byla podle Kellerovy disertace (2017) všestranná ve zbraních. Na šermířských školách se objevují zbraně od jednoručního meče s pěstním štítem po rapír a dýku 17. století. Green (2001) uvádí, že se Marxbrüder a federfechteři specializovali na mnoho zbraní včetně dvouručních mečů a později rapírů. Augsburské nařízení městské rady z roku 1568 určovalo, že za šermířské školy odpovídal vždy na rok jeden mistr a jeden freifechter. Mistři odjinud směli přijímat nové žáky jen se svolením.
Stupně a postup
Noví mistři se podle Kellerovy disertace (2017) pasovali na každoročním podzimním veletrhu ve Frankfurtu pod dohledem hejtmanů. Podle pravidel bratrstva musel mistr schválený na veletrhu čekat ještě dva roky, než se mohl stát plnoprávným mistrem dlouhého meče. Privilegium z roku 1487 podle Kellera mluví o mistrech meče. Augsburské nařízení městské rady z roku 1568 požadovalo, aby mistři odjinud uvedli, u koho se učili, a podrobili se zkoušce s dlouhým mečem, dusakem a holí.
Soutěže
Veřejná šermířská škola (Fechtschule) měla podle Kellerovy disertace (2017) tento průběh. Potřebovala povolení představeného města a veřejné oznámení, následoval průvod šermířů, čtení pravidel a ukázka místního mistra a jeho předšermířů. Pak proti sobě zpravidla nastoupila dvě družstva. Účastníci mohli vítězstvím získat čestné věnce a peníze, v Německu se říkalo, že se šermuje o věnec. Cenu nebo věnec podle Kellera zřejmě dostal jen ten, kdo soupeři zasadil krvácející ránu. V Augsburgu roku 1568 stála účast 15 krejcarů a každý šermíř směl v každé zbrani nastoupit jen jednou, ledaže šermoval o věnec. Doklady o šermířských akcích měšťanů jsou podle Dupuise (Acta Periodica Duellatorum, 2015) pro 15. století, zvlášť před privilegiem z roku 1487, mnohem skromnější. Starší zprávy existují z Frankfurtu z roku 1397 a z Rothenburgu z roku 1444.
Zajímavosti
Mistr pěvec Hans Sachs, švec a člen Marxbrüder v Norimberku, napsal podle Jaqueta (2015) v roce 1555 šermířskou báseň. Šermířské školy nebyly bez rizika. Kellerova disertace (2017) uvádí, že 28. června 1590 dostal na šermířské škole v Norimberku federfechter Hermann Mayer od tesaře Paula takové bodnutí do hlavy, že na místě zemřel. V roce 1610 zasáhl Marxbruder Jobst Petermann svého soupeře Kaspara Zapfa rapírem smrtelně a na poslední cestě Zapfa doprovázelo 509 mužů. Téhož roku si v Norimberku museli Marxbrüder obvinění z urážky federfechterů odpykat čtyřiadvacetihodinové vězení. Gustav Freytag podle Kellera píše, že v Norimberku byly veřejné souboje šermířských společenstev zakázány krátce před rokem 1700 a jedna z posledních velkých šermířských slavností se konala roku 1741 ve Vratislavi.
Časté otázky
Kdy vzniklo bratrstvo Marxbrüder?
Přesné datum vzniku neznáme. Jaquet (2015) uvádí, že záznamy norimberského cechu sahají k roku 1477, a císařské privilegium bratrstvo dostalo 10. srpna 1487. Podle Kellerovy disertace (2017) existovalo už před ním.
Kdo byli federfechteři?
Druhé německé šermířské bratrstvo, které se objevuje v 16. století. Ve stížnosti z roku 1576 Marxbrüder píší, že se od nich před několika lety oddělili. Privilegium císaře Rudolfa II. je 7. března 1607 s Marxbrüder zrovnoprávnilo.
Mohl se členem stát šlechtic?
Ne. Kellerova disertace (2017) uvádí, že Marxbrüder brali členy hlavně z řemeslníků ve městech jako Norimberk, Augsburg a Frankfurt a šlechtici a příslušníci rytířstva byli výslovně vyloučeni.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.