ImpakuImpaku

Destreza Vulgar (Obecný šerm)

Dobové označení obecného iberského šermu, proti němuž se vymezovali autoři La Verdadera Destreza. Dochovalo se z něj málo, hlavně portugalská díla jako Godinho 1599.

Základní informace

Země původuŠpanělsko
RegionEvropa
Hlavní zaměřeníZbraně

Charakter a původ

Stav uměníRekonstruované
Typ linieTradiční
Období vznikuRaný novověk

Trénink

ÚborOchranná výstroj
Role zbraníZbraně jsou základem
Role sestavSestavy volitelně

Pro koho

Dětské programyPro děti se nevyučuje
Vhodné pro senioryVhodné s úpravami
Fyzická náročnost3/5
Riziko zranění2/5
Přenos do sebeobrany1/5
Kondiční přínos3/5
Jak škály hodnotíme →

Organizace a soutěže

Formát soutěžíBez soutěží
Váhové kategorieNe
Olympijský statusNení olympijská
Kluby v ČRJednotky klubů
Odhad cvičencůDo 10 tisíc

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Údery rukamaNevyužívá se
KopyNevyužívá se
Hody a strhyOkrajové
Boj na zemiNevyužívá se
Páky a znehybněníOkrajové
ZbraněZásadní

O bojovém umění Destreza Vulgar (Obecný šerm)

Destreza vulgar není škola s vlastním zakladatelem, ale označení, kterým autoři La Verdadera Destreza nazývali starší a obecný šerm. Charles Blair (Acta Periodica Duellatorum, 2015) uvádí, že ho nazývali destreza común, destreza vulgar, esgrima común a esgrima vulgar a Carranza i la disciplina vulgar a falsa destreza. Druhý dialog Carranzovy knihy z roku 1582 nese záhlaví Diálogo segundo de la falsa destreza. Blair zároveň připomíná, že španělský a obecně iberský šerm byl širší než la verdadera destreza.

Číst dál

Manuel Valle Ortiz a Mary Dill Curtis (Materiales para la Historia del Deporte, 2009) píší, že Carranza a Pacheco se na tento soudobý styl odvolávají, ale dochovalo se z něj málo. Nejznámější španělští autoři před Carranzou, Jaime Pons z Perpignanu a Pedro de la Torre (1474) a Francisco Román (1532), známe jen z pozdějších citací, jejich díla se nedochovala. Zda byli předchůdci pravé, nebo obecné destrezy, podle autorů nevíme. O obecné destreze se podle nich ví málo kromě některých portugalských děl, jako je Arte de esgrima Domingose Luíse Godinha z roku 1599, a kromě odkazů autorů pravé destrezy. Pacheco de Narváez a Manuel Cruzado y Peralta podle Valleho Ortize a Curtisové popisují technické stránky obecné destrezy pohrdavě, jen aby je napadli a vyvrátili. Pachecova kniha Libro de las grandezas de la espada věnuje první oddíl technikám obecné destrezy a tomu, jak jim čelit podle zásad pravé destrezy.

Historie

Nejznámější španělské šermířské autory před Carranzou známe jen nepřímo. Manuel Valle Ortiz a Mary Dill Curtis (Materiales para la Historia del Deporte, 2009) uvádějí Jaimeho Ponse z Perpignanu a Pedra de la Torre, oba k roku 1474, a Francisca Romána, jehož Tratado de la esgrima con figuras vyšel roku 1532 v Seville. Jejich díla se nedochovala. Doklad o zkoušce Arnaua de Castellbó na mistra zbraní z roku 1466 zmiňuje jako jeho učitele Jacoba Ponse z Perpignanu. Román pocházel z Carmony a podle dokladů byl mistrem a vrchním zkoušejícím. Charles Blair (Acta Periodica Duellatorum, 2015) uvádí, že autoři pravé destrezy nazývali starší šerm destreza común, destreza vulgar, esgrima común a esgrima vulgar. Vélez de Guevara pro něj roku 1641 použil výraz destreza primitiva. Carranza ho nazývá i la disciplina vulgar a falsa destreza a druhý dialog jeho knihy z roku 1582 nese záhlaví Diálogo segundo de la falsa destreza. Rada roku 1705 definoval falešnou destrezu jako tu, které chybějí nutné základy k dosažení cíle. Roku 1702 vyšla v Zaragoze kniha Las tretas de la vulgar y común esgrima de espada sola, y con armas dobles. Diccionario Biográfico Español ji řadí mezi díla Pacheca de Narváez, Leguina (1904) a Valle Ortiz s Curtisovou ji připisují Manuelu Cruzadovi y Peraltovi, který podle Leguiny shrnul techniky, jež Pacheco zavrhl, spolu s Pachecovými protitechnikami a přidal poznámky.

Čím se liší

Valle Ortiz a Curtisová (2009) popisují pravou destrezu jako systém ustálený ve Španělsku na konci 16. a začátku 17. století v dílech Carranzy a Pacheca, kdežto obecnou destrezu jako soudobý styl, na který se odvolávali. Diccionario Biográfico Español staví Carranzův systém založený na matematice proti dřívějšímu systému, který se dal z velké části shrnout jako zacházení se zbraněmi silou. Rada roku 1705 podle Charlese Blaira při úvahách o výběru nejvyššího mistra stavěl zacházení se zbraněmi proti předvádění obecného šermu. Anglická Wikipedie uvádí, že starší esgrima común pokračovala vedle pravé destrezy, ale stále víc ji ovlivňovaly její formy.

Technika

Valle Ortiz a Curtisová (2009) zveřejnili krátký španělský šermířský text z knihovny Královského paláce v Madridu, pravděpodobně ze 16. století. Jeho první odstavec popisuje sledy seků tajo s nehty nahoru a revés s nehty dolů spolu s prací nohou, podobně jako pravidla montante. Druhý odstavec popisuje kryty, odrazy a odpovědi v pronaci a supinaci. Godinho v Arte de esgrima z roku 1599 podle nich popisuje seky tajo s hrotem a nehty nahoru a revés s nehty dolů, doprovázené kroky levou a pravou nohou. Carranza podle Valleho Ortize a Curtisové cituje Romána ve druhém dialogu o obecné destreze a uvádí, že Románova kniha obsahuje šestnáct pravidel montante. Pachecova kniha Libro de las grandezas de la espada podle Daria Sáncheze Garcíi (Acta Periodica Duellatorum, 2022) ukazuje v prvním oddílu techniky obecné destrezy a vysvětluje, jak jim čelit podle zásad pravé destrezy.

Dnes

Dochované prameny obecného šermu jsou podle Valleho Ortize a Curtisové (2009) hlavně portugalské, mimo jiné Godinhovo Arte de esgrima z roku 1599 a Tratado das liçoens da espada preta Thomase Luize z roku 1685. Godinhův rukopis z roku 1599 uchovává Národní knihovna Portugalska a je digitalizovaný. Wiktenauer řadí Godinhovo názvosloví a techniky k dochovaným zlomkům esgrima común starších mistrů a uvádí moderní vydání Godinha od Manuela Valleho a Tima Rivery z roku 2015.

Zajímavosti

Carranza podle Charlese Blaira (2015) rozlišuje diestra a esgrimidora, mluví o povýšenosti esgrimidorů a o umění zbraní, kterému prostý lid říká esgrima, jménem nevhodným pro uši zvyklé na čest. V jeho druhém dialogu mistr Ciudad podle Valleho Ortize a Curtisové paroduje lekci obecného šermu a nazývá ji svou tajnou a užitečnou destrezou získanou velkou námahou. Pořadí slov nebylo pevné. Pérez de Mendoza y Quijada roku 1675 píše la vulgar esgrima i la vulgar destreza. Francisco Santos de la Paz roku 1712 v Limě tvrdil, že mezi esgrima a destreza není rozdíl.

Časté otázky

Co znamená destreza vulgar?

Je to dobové označení obecného šermu, které používali autoři La Verdadera Destreza. Charles Blair uvádí i podoby destreza común, esgrima común a esgrima vulgar, Carranza mluví o falešné destreze.

Dochovaly se prameny obecného šermu?

Jen málo. Podle Valleho Ortize a Curtisové jsou to hlavně portugalská díla, jako je Godinhovo Arte de esgrima z roku 1599, a odkazy autorů pravé destrezy. Starší díla Ponse, de la Torre a Romána se nedochovala.

Čím se obecný šerm lišil od pravé destrezy?

Diccionario Biográfico Español staví Carranzův systém založený na matematice proti dřívějšímu systému, který se dal z velké části shrnout jako zacházení se zbraněmi silou. Pacheco pak ve své knize ukazoval, jak technikám obecného šermu čelit.

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.

Německá škola šermu (Liechtenauer)Šerm anglickou tyčí (Quarterstaff)Bataireacht (Irský boj s holí)Šerm dusakemMeyerův šerm (Kunst des Fechtens)Bolognská škola šermu