Německá škola šermu (Liechtenauer)
Tradice dlouhého meče odvozovaná od mistra Liechtenauera ze 14. století. Není to nepřerušená linie výuky — dnešní HEMA ji rekonstruuje z rukopisů.
Základní informace
Charakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Německá škola šermu (Liechtenauer)
O bojovém umění Německá škola šermu (Liechtenauer)
Německá šermířská škola je souhrnné označení pro tradici, kterou prameny odvozují od mistra Johannese Liechtenauera, doloženého ve 14. století. Sám po sobě učebnici nezanechal — jeho nauku předali žáci v podobě veršovaných zkratek zvaných Zettel, které byly úmyslně nesrozumitelné pro nezasvěcené; teprve komentáře je rozepisují srozumitelně. Nejstarší rukopis, který je obsahuje, je Hs. 3227a z konce 14. století, dnes v Germánském národním muzeu v Norimberku. Jádrem nauky je dlouhý meč držený obouruč, ale tradice pokrývá i tesák, dýku, kopí, boj v brnění a zápas. Škola stojí na několika zásadách: převzít a udržet iniciativu (Vor a Nach), číst tlak protivníkovy čepele hmatem (Fühlen) a zasáhnout jediným pohybem, který zároveň kryje. Technické jádro tvoří pět takzvaných skrytých úderů — Zornhau, Krumphau, Zwerchhau, Schielhau a Scheitelhau. Tradici dál rozvíjeli Sigmund Ringeck, Peter von Danzig, Paulus Kal a v 16. století Joachim Meyer. Od 90. let 20. století se z těchto textů rekonstruuje moderní HEMA. Je proto správné říct, že jde o umění doložené prameny, nikoli o nepřerušenou linii výuky — mezi posledními historickými mistry a dnešními cvičenci je několik staletí přerušení.
Styly a větve
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.
