Johannes Liechtenauer
Německý šermířský mistr přelomu 14. a 15. století, autor básně Zettel, na níž stojí německá tradice boje dlouhým mečem.
Základní informace
NěmeckoBiografie
Johannes Liechtenauer byl německý šermířský mistr přelomu 14. a 15. století, jehož mnemotechnická báseň Zettel se stala základem nejrozšířenější německé šermířské tradice. Data narození ani úmrtí doložena nejsou a jméno se v rukopisech objevuje i jako Hans Lichtenauer nebo Lichtnawer.
Jediný životopisný záznam o něm obsahuje anonymní rukopis GNM 3227a z Germanisches Nationalmuseum v Norimberku. Podle něj Liechtenauer umění nevynalezl, ale procestoval mnoho zemí, aby poznal pravé umění. Jména jeho učitelů jsme nenašli. Příjmení odkazuje na některé z míst zvaných Liechtenau, badatel Massmann jich roku 1844 uvedl pět.
Zettel je báseň v rýmovaných dvojverších o dlouhém meči, boji na koni, krátkém meči a dýce. Nejstarší vročený zápis je v Talhofferově rukopisu z roku 1448 a označení zedel se poprvé objevuje roku 1452. Tradice zná pět mistrovských úderů, Zornhau, Krumphau, Zwerchhau, Schielhau a Scheitelhau, a čtyři stráže Pflug, Ochs, Vom Tag a Alber.
Výklady neboli glosy jeho básně sepsali v 15. století Sigmund Ringeck, Peter von Danzig, Jud Lew a další. Paulus Kal kolem roku 1470 zapsal seznam sedmnácti mistrů takzvané Společnosti Liechtenauerovy a jeho tradici převzalo bratrstvo Marxbrüder.
Mládí a začátky
Jediný životopisný záznam o Liechtenauerovi obsahuje anonymní rukopis GNM 3227a z Germanisches Nationalmuseum v Norimberku, jehož autor mohl žít ještě za Liechtenauerova života. Jméno se objevuje ve variantách Hans Lichtenauer a Lichtnawer, data narození ani úmrtí doložena nejsou. Badatel Massmann roku 1844 uvedl pět míst jménem Liechtenau, v Horních Rakousích, ve Francích u Norimberku, v Bádensku, v Hesensku a ve Vestfálsku. Anglická Wikipedie považuje za nejpravděpodobnější Franky.
Výcvik a učitelé
Podle rukopisu GNM 3227a Liechtenauer umění nevynalezl, ale procestoval mnoho zemí, aby našel a poznal pravé umění. Jméno žádného jeho učitele prameny neuvádějí a ani my jsme ho nenašli. Wiktenauer uvádí tuto pasáž jen v anglickém překladu, původní německé znění jsme nenačetli.
Přínos a inovace
Zettel je báseň v rýmovaných dvojverších o dlouhém meči, jízdním boji s kopím a mečem, krátkém meči a dýce. Nejstarší vročený text je v Talhofferově rukopisu MS Chart.A.558 z roku 1448 na foliích 18r a 18v, termín zedel se poprvé objevuje v rukopisu Cod.44.A.8 z roku 1452. Tradice zná pět mistrovských úderů, Zornhau, Krumphau, Zwerchhau, Schielhau a Scheitelhau, a čtyři stráže Pflug, Ochs, Vom Tag a Alber. Wiktenauer eviduje sedmnáct rukopisů s neglosovanými částmi Zettelu a další desítky verzí uvnitř glos.
Legendy a doložená fakta
Datace rukopisu GNM 3227a kolem roku 1390 i domněnka, že jeho autor byl Liechtenauerovým přímým žákem, jsou sporné. Anglická Wikipedie uvádí rok kolem 1400 a Kleinau roku 2013 uvažoval o letech 1410 až 1420. Rozdíl mezi tímto rukopisem a nejstarším vročeným Zettelem z roku 1448 podle Wiktenaueru naznačuje, že Liechtenauer mohl působit i na počátku 15. století. Sigmundu Ringeckovi se připisuje výuka Albrechta III. Bavorského, ani to však není přímo doloženo.
Odkaz
Glosy Zettelu napsali Sigmund Ringeck, Peter von Danzig a Lew, k dalším glosátorům patří Pseudo-Hans Döbringer a Antonius Rast. Paulus Kal kolem roku 1470 zapsal seznam sedmnácti mistrů Společnosti Liechtenauerovy z dnešního Rakouska, Česka, Německa a Polska, většina z nich je však neznámá. Kal zapsal Zettel také v rukopisech MS 1825 v Boloni a KK5126 ve Vídni. Tradici převzalo v druhé polovině 15. století bratrstvo Marxbrüder s monopolem na zkoušení mistrů, který koncem 16. století zpochybnili Federfechteři.
Propojená bojová umění
Díla a prameny
Výroky
Kdo často jen odráží, bývá často zraněn.
wer offt versezt, wirt offt gelezt
Připisovaný výrok