Gladiátorský boj (munus)
Římská veřejná podívaná s pevnými pravidly a párovanými typy výzbroje; první doložený zápas roku 264 př. n. l.
Základní informace
Charakter a původ
Trénink
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
O bojovém umění Gladiátorský boj (munus)
Gladiátorský boj byl římskou veřejnou podívanou, v níž proti sobě podle pevných pravidel nastupovali vycvičení zápasníci s odlišnou výzbrojí. Nešlo o bojové umění v dnešním smyslu, nýbrž o profesi a divadelní formu: římské prameny kladou první takový zápas k roku 264 před naším letopočtem, kdy jej synové Iunia Bruta Pery uspořádali jako pohřební obřad munus na počest zemřelého otce. Z pohřební oběti se během republiky stala politická podívaná a za císařství pravidelný provoz s vlastní ekonomikou. Gladiátoři se cvičili ve školách zvaných ludus pod dohledem majitele lanisty; největší z nich, Ludus Magnus, stál přímo vedle Kolosea a byl s ním spojen podzemní chodbou. Výzbroj se dělila do typů, které se záměrně párovaly proti sobě, aby proti sobě stály odlišné výhody: murmillo s velkým štítem a krátkým mečem proti thrákovi s malým štítem a zahnutou dýkou sica, nebo retiarius se sítí a trojzubcem proti secutorovi, jehož hladká přilba s malými otvory byla navržena tak, aby se do ní síť nezachytila. Souboj řídil rozhodčí summa rudis a zdaleka nekončil vždy smrtí, protože vycvičený gladiátor byl drahý majetek; propuštění poraženého bylo běžné a svobodu symbolizoval dřevěný meč rudis. Většinu bojovníků tvořili otroci, odsouzenci a váleční zajatci, menšinu dobrovolníci.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.
