Badik
Dýka Bugisů a Makassarů z jižního Sulawesi s jednosečnou čepelí a rukojetí skloněnou v úhlu 45–90°, v silatu vedená hlavně bodem.
Základní informace
IndonésieO zbrani
Badik je dýka, kterou vyvinuli Bugisové a Makassarové z jižního Sulawesi v Indonésii. Odtud se rozšířila na sousední ostrovy, na Jávu, Borneo a Sumatru, a až na Malajský poloostrov, kde získala místní podoby. Dobu vzniku se nám v pramenech doložit nepodařilo. Badik měří 20 až 30 centimetrů a má jednosečnou vypouklou čepel, často se vzorem pamor ze svářkové oceli. Od kerisu se liší tím, že nemá díl zvaný ganja. Rukojeti ze dřeva, rohoviny nebo slonoviny jsou obvykle zalomené v úhlu 45 až 90 stupňů. V pencak silatu se s badikem útočí především bodem; bugiští bojovníci jej drží sevřený blízko kořene čepele, aby měli průnik pod kontrolou. Ritualizovaný souboj sigajang laleng lipa svedl dva bojovníky do prostoru jediného sarongu. Badik je symbolem kulturní identity Sulawesi. Vzoru pamor se připisoval nadpřirozený vliv na blahobyt či neštěstí majitele a za politováníhodné se považovalo, když muž zemřel bez svého badiku. Ještě v 60. letech 20. století se běžně nosil, dnes se objevuje při obřadních příležitostech.