Pencak Silat
Souhrnný název pro bojová umění Malajského souostroví — stovky škol lišících se etnikem, ostrovem i rodem. Na seznamu UNESCO je od roku 2019.
Základní informace
IndonésieCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Pencak Silat
O bojovém umění Pencak Silat
Pencak silat je souhrnné označení pro bojová umění malajského souostroví — Indonésie, Malajsie, Bruneje, Singapuru a jižních Filipín. Nejde o jeden styl: pod tímto jménem se vede několik set škol (perguruan), které se liší podle etnika, ostrova i rodiny. Indonésie sama registruje stovky linií, od západosumaterského Minangkabau po jávské a sundské školy. Slovo samo je složené: pencak označuje spíš cvičení a předvádění, silat vlastní boj. Toto rozdělení je pro pochopení zásadní — silat má vedle bojové roviny i uměleckou a rituální, často doprovázenou hudbou a spjatou s obřady. Technicky je charakteristická nízká práce, prudké změny výšky a bohaté používání pák, hodů a podmetů vedle úderů a kopů. Řada stylů pracuje se zbraněmi, hlavně s nožem kris, mačetou golok a holí. Sumaterský harimau („tygr") je známý bojem téměř vsedě a na zemi, což je mezi asijskými uměními neobvyklé. Sportovní podoba má tři soutěžní kategorie: tanding (zápas), tunggal (sólová sestava) a regu/ganda (skupinová a párová sestava). Zastřešuje ji PERSILAT a od roku 2019 je pencak silat zapsán na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Sportovní a tradiční linie se ale liší značně a je poctivé to říct: co se cvičí v soutěžním klubu, nemusí odpovídat tomu, co drží rodová škola.
Styly a větve
Tygří silat Minangkabauů ze západní Sumatry; boj z hlubokého podřepu a přímo ze země, doplněný nožem kerambit.
Malajské silat z oblasti sultanátu Patani v jižním Thajsku; rozlišuje taneční sestavu bunga a bojovou aplikaci buah.
Betawijský silat z Tangerangu spojující čínské kuntao a místní silat; jméno odkazuje k jezdeckému postoji.
Nejrozšířenější bojové umění Bali, ustavené roku 1955 čtyřmi veterány boje za nezávislost. Staví na balijské filozofii Tri Hita Karana.
Minangkabauský silat tygra ze západní Sumatry: boj z nízkých poloh a ze země, se srpovitým nožem kerambit.
Taktický hybridní systém Silatu vytvořený Danem Inosantem na počest jihovýchodní Asie.
Javánský silat z roku 1963: dechová práce, přerážení a getaran, tedy vnímání vibrací, které se učí i nevidomí.
Tradiční sundanský styl Pencak Silatu ze Západní Jávy zaměřený na citlivý dotek a protiúdery.
Komplexní západojavánský styl Pencak Silatu spojující 18 tradičních sundanských rodových linií.
Indonéský silat založený roku 1955 v Surabaji. Vznikl spojením domácích linií s čínským Siauw Liem Sie a učí se ve spisovné indonéštině.
Největší indonéská organizace pencak silatu, založená roku 1922 v Madiunu. Uvádí kolem sedmi milionů členů.
Malajský silat z Kedahu, který roku 1965 zveřejnil Ustaz Hanafi: krátká vzdálenost, žádný tanec a žádná soutěž.
Jedna z nejstarších linií jávského silatu, od řeky Cimande. Pozná se podle tvrdé práce předloktí; zakladatel Abah Kahir ji předložil kolem roku 1760.
Oficiální malajsijská škola Pencak Silat s uceleným národním kurikulem.
Malajská větev silatu, doma v Malajsii, Singapuru a Bruneji. Ústředním prvkem je bunga, plynulá průprava, z níž se rozvíjí bojová aplikace.
Nejrozšířenější malajsijský národní styl Pencak Silatu založený Meorem Abdulem Rahmanem.
Brunejský rodinný silat Maula Morniea: práce s čepelí a nožem nacvičovaná na krátkou vzdálenost, bez soutěže.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.