Pencak Silat Cikalong

Základní informace

Zakladatel

Raden Haji Ibrahim

Země původuIndonésie

RegionAsie

Hlavní zaměřeníKombinované

Charakter a původ

Trénink

Pro koho

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Katalogy a databáze pro Pencak Silat Cikalong

O bojovém umění Pencak Silat Cikalong

Pencak Silat Cikalong je jeden z hlavních sundánských stylů ze Západní Jávy, místně zvaný maenpo Cikalong a spojený s Cianjurem. Výzkum z let 1977 až 1978, který cituje Heryana 2018, ho řadí mezi tři hlavní aliran Západní Jávy spolu s Cimande a Timbanganem. Podle Purwanta a Perdani 2023 styl rozvinul Raden Haji Ibrahim (1816 až 1906), rodným jménem Raden Jayaperbata, na počátku devatenáctého století. Byl přímým potomkem cianjurského regenta Wiratanudatara IV. a studoval podle informantů u více než sedmnácti učitelů, Wilson 2002 uvádí kolem čtyřiceti. Největší vliv měli čtyři mistři z Batávie a okolí. Rok vzniku se nám doložit nepodařilo, prameny uvádějí rozpětí od počátku devatenáctého století po rok 1907. Ibrahim podle článku usoudil, že naučené dovednosti směřují ke zmrzačení a zabití protivníka, a jako silný muslim zapojený do súfismu vytvořil styl, jehož pohyby mají protivníka zachránit, ne zabít. Hlavním ukazatelem mistrovství není konkrétní jurus, ale schopnost provést susun tempel, tedy cit při dotyku, z něhož lze rozhodnout, zda v boji pokračovat, nebo jej skončit. Maenpo se dříve šířilo v uzavřených kruzích cianjurské šlechty. Dnes se podle téhož článku může maenpo učit každý a škola Mancika přijímá žáky, kteří jsou mírní a neubližují druhým.

Historie

Purwanto a Perdani 2023 píší, že školu maenpo Cikalong rozvinul na počátku devatenáctého století Raden Haji Ibrahim (1816 až 1906), který se předtím jmenoval Raden Jayaperbata. Byl přímým potomkem Radena Adipati Aria Wiratanudatara IV., regenta Cianjuru, který vládl od roku 1727 do roku 1761, a významným sundánským šlechticem. Titul Haji znamená, že vykonal pouť do Mekky. Podle informantů studoval u více než sedmnácti učitelů, Wilson 2002 uvádí kolem čtyřiceti. Čtyři učitelé měli největší vliv. Byli to Raden Ateng Alimuddin, Ibrahimův švagr z Kampung Baru v Jatinegaře, a Abang Ma'ruf z Kampung Karet, Abang Madi z Kampung Gang Tengah a Abang Kari z Kampung Benteng v Tangerangu.

Čím se liší

Draeger 1972 píše, že tjimande smí použít pěst a blokuje nepodepřenou paží, zatímco Tjikalong dává přednost otevřené ruce a blokující paži podpírá zespodu volnou rukou. Podle Purwanta a Perdani 2023 používal silat rozvíjený v Cianjuru podle Wilsona 2002 a Heryany tenaga dalam, tedy vnitřní energii, zatímco Sabandar a Cimande kladly důraz na tenaga halus, zjemnělou vnitřní energii, a mystiku. Tyto nauky Ibrahima znepokojovaly. Kvůli jemnosti a duchovním cílům se rozvoj maenpo omezil na určité aristokratické kruhy. Wikipedie v indonéštině uvádí, že Aria Wiranagara, zvaný Aria Cikalong, byl jedním z nejlepších žáků Abaha Khaera, zakladatele Cimande, a že jeho vnuk později vytvořil nový aliran. Odborný článek Purwanta a Perdani tuto linii nezmiňuje a spojuje Cikalong s Ibrahimem, proto ji za doloženou nepovažujeme.

Technika

Podle Purwanta a Perdani 2023 je hlavním ukazatelem zvládnutí maenpo Cikalong schopnost provést susun tempel, také zvaný tapal či tapalan. Jde o cit při dotyku či přilepení se k protivníkovi, ze kterého lze rozhodnout, zda pokračovat v boji, nebo skončit. Rasa, tedy cit, je podle Wilsona 2002 úroveň pocitu a vědomí pohybu, kterou je třeba trénovat, aby cvičenci dokázali dotykem číst sílu protivníka a překonat ji. Podle kurikula školy Mancika jsou základní pohyby maenpo jurus, což je deset základních forem Cikalong, pancer, tedy postoj a opora jedné nohy, tangtungan, tedy připravenost ve třech typech, sambutan, tedy poloha rukou při útoku či obraně ve třech polohách, a susun tempel. Draeger 1972 uvádí, že Tjikalong dává přednost otevřené ruce a blokující paži podpírá zespodu volnou rukou.

Trénink

Purwanto a Perdani 2023 uvádějí, že maenpo Cikalong zdůrazňuje zásadu učit se bojovat, ne bojovat jako takové. Smrtící pohyby protivníka se mění přidáním klouzavých pohybů, poloh rukou a smyslů a pesilat zůstávají skromní. Rasa se v tradici Cikalong učí jako pokračování po jurusech a usiku a cvičí se dlouhým opakovaným tempelanem či tapalem. V nejzákladnější podobě se usik a schopnost vnímat trénují právě susun tempel ve dvojicích. Heryana 2018 píše, že u aliran Cimande a Cikalong se duchovní výuka dává po jurusech nebo současně s nimi a formuluje se jako talek, tedy žákovský slib. Samotná nauka, patalekan, není zdrojem pohybů a obě školy se dají naučit i bez ní.

Stupně a postup

Pásy, šerpy ani zkoušky jsme v pramenech nenašli. Purwanto a Perdani 2023 uvádějí podle kurikula školy Maenpo Cikalong Mancika pětistupňovou cestu učení. První krok se jmenuje Kahiji Keu'eung a znamená strach, druhý Kadua Nineung neboli touhu, třetí Katilu Leuheung je středně pokročilá úroveň s polovinou plné síly, čtvrtý Kaopat Teuneung znamená zapamatování a přesnost cíle a pátý Kalima Ludeung odvahu s rozvahou a zralost. Jde o popis jedné školy, nikoli o celostátní systém.

Dnes

Purwanto a Perdani 2023 píší, že maenpo prošlo proměnou z exkluzivního aristokratického bojového umění na praxi, kterou se může naučit každý, a ze smrtícího umění na obrannější dovednost. Rozvíjí se spíše jako umění a filozofické cvičení než jako sport. R. H. Azis Asy'arie, zvaný Wa Azis, založil 12. prosince 2012 školu Maenpo Cikalong Mancika. Přijímá studenty ze všech skupin a podmínkou je, že musejí být mírní a neubližovat druhým. Ido Movement for Culture 24(4) popisuje Pencak Silat Maenpo Cikalong jako rozvíjející se kulturní dědictví cianjurské komunity v Západní Jávě. Obsahuje hodnoty péče, skromnosti, odvahy, poctivosti, disciplíny, úcty a sebekontroly odvozené z učení zakladatele. Draeger 1972 psal, že nejlepší mladí stylisté i nejlepší představitelé tjikalong jsou ve městě Cianjur.

Zajímavosti

Atlantis Press uvádí, že cianjurská kultura stojí na třech pilířích. Jsou to ngaos, tedy recitace Koránu, mamaos, tedy zpěv tembang Cianjuran, a maenpo, které je silatem původem z Cianjuru. Počet Ibrahimových učitelů se v pramenech liší. Informanti Purwanta a Perdani uvádějí více než sedmnáct, Wilson 2002 kolem čtyřiceti a kvalifikační práce z UIN Sunan Gunung Djati přes čtyřicet. Jméno zakladatele se v textech objevuje ve dvou podobách, Raden Haji Ibrahim a Raden Jayaperbata. Jedna kvalifikační práce ho píše také jako R. Djajabrata.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.