Persaudaraan Setia Hati Terate (PSHT)

Základní informace

Země původuIndonésie

RegionAsie

Hlavní zaměřeníKombinované

Páskovací systémŠerpy

Charakter a původ

Trénink

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

O bojovém umění Persaudaraan Setia Hati Terate (PSHT)

Persaudaraan Setia Hati Terate, zkráceně PSHT, je indonéská organizace a škola pencak silatu z Madiunu na východní Jávě. Vychází ze Setia Hati, kterou roku 1903 založil Ki Ngabei Soerodiwirjo pod jménem Sedulur Tunggal Kecer. Podle Utomo 2017 dostal jeho žák Ki Hajar Harjo Utomo roku 1922 povolení založit vlastní organizaci a v Madiunu zřídil Pencak Silat Setia Hati pod jménem Pemuda Sport Club. Draeger 1972 popisuje vývoj jinak: Terate je podle něj odnož Setia Hati, kterou zakladatel roku 1917 po přestěhování do Winogo u Madiunu přejmenoval. Rok 1922 ani Hardjo Oetomoa Draeger nezmiňuje.

Historie

Draeger 1972 uvádí, že setia hati terate je východojávská odnož setia hati, původně zvaná Sedulur Tunggal Ketjer, kterou roku 1903 v Surabaji založil Ki Ngabehi Soerodiwirjo, zvaný Pak Soero. Roku 1917 se zakladatel podle něj přestěhoval do Winogo u Madiunu a s pomocí nejschopnějšího žáka systém přejmenoval, až se celá forma nakonec nazývala setia hati terate. Jméno žáka je v dostupném textu zkomolené.

Čím se liší

Utomo 2017 píše, že jméno Persaudaraan Setia Hati Terate se stalo takřka generickým označením pro Setia Hati jako celek a zastiňuje jiné větve, například Setia Hati Winongo. Draeger 1972 vidí terate jako východojávskou odnož setia hati s kopy, tjalukem a barevnými šerpami. Podle něj je jeho popularita omezena na muslimy v Indonésii a jde o formu zcela pod muslimským vlivem. Chambers, Draeger a Alexander 1970 popisují Setia Hati obecněji jako středojávskou syntézu taktik paží a nohou.

Technika

Draeger 1972 píše, že asi 75 procent všech taktik setia hati terate využívá nohu jinak než pro přemístění, přesto systém působí vyváženě, protože zahrnuje všechny druhy útoků i obrany. Odborník se podle něj spoléhá méně na fyzický kontakt a více na úhyby, které podle Draegera umožňuje hypnóza nepřítele. Draeger tvrdí také, že odborník nepřítelem nepohrdá, ale má ho rád jako člověka. Systém se podle Draegera rozvinul z cest zakladatele po Číně, Sumatře, Borneu a Jávě a stal se syntézou. Oblíbenou zbraní je čepel tjaluk, krátký nůž muslimského původu, který se nosí skrytý v oděvu nebo v široké šerpě. Chambers, Draeger a Alexander 1970 označují styl Setia Hati jako středojávskou syntézu taktik paží a nohou. Podle nich cvičenec Setia Hati předstírá, že tiše ustupuje a je ochoten přijmout porážku, a pak zaútočí překvapivým silným kopem z libovolné pozice, i ze země. Kniha mluví o Setia Hati obecně, ne výslovně o Terate. Podle Wikipedie id se výuka v SH Terate dělí na skupiny: ajaran pro začátečníky, prestasi pro turnaje a bela diri praktis. Do ajaran řadí senam massal, senam dasar, jurus, jurus belati a kuncian. Jde o údaj Wikipedie, která cituje literaturu PSHT.

Trénink

Draeger 1972 uvádí, že každý, kdo vstupuje do výuky, musí složit přísahu o sedmi povinných bodech: uctívat Boha, nepáchat cizoložství, podporovat vládu, myslet před jednáním, milovat všechny lidi, uznávat a ctít zakladatele Pak Soera a řešit osobní problémy diskusí s členy. Výuka podle něj začíná fyzickými dovednostmi, jako jsou rovnováha, postoj, pohyb, úhyb a údery. S rostoucí zkušeností přibývají neobvyklé prvky, mezi něž Draeger řadí úhyby a hypnózu. Wikipedie id dodává, že se vyučuje také Ajaran Setia Hati, tedy vztah člověka k Bohu, lidem a vesmíru, a Ajaran dan Gerakan Budi Luhur, a že organizace má sérii jávských filozofických zásad. Jde o údaj Wikipedie.

Stupně a postup

Draeger 1972 píše, že příslušníci se poznají podle barev šerp nošených na cvičebním oděvu. Nejnižší barvu popisuje jako neutrální odstín, výš následují růžová, zelená a bílá. Po dosažení bílého pásu je podle něj dokončen první stupeň dovednosti, druhý stupeň je střední úroveň a třetí je nejvyšší možné ocenění. Portál shterate.com z roku 2011 uvádí, že cesta v PSHT se dělí na tři stupně, tingkat satu, dua a tiga. První stupeň se dělí na kroky spojené se systémem pásů a slendangů, tedy šerp, a každý krok končí zkouškou. Jde o tvrzení PSHT o sobě.

Dnes

Kemhan 2017 cituje předsedu PSHT: organizace působí ve 236 městech a okresech Indonésie, má 59 univerzitních komisariátů a deset zvláštních poboček v zahraničí v devíti zemích. Jako země jmenuje Malajsii, Nizozemsko, Rusko, Východní Timor, Hongkong, Jižní Koreu, Japonsko, Belgii a Francii. Jde o tvrzení organizace o sobě z roku 2017. Počet členů ministerská zpráva neuvádí. Portál PSHT z roku 2011 píše o 1,5 milionu členů ve 177 cabangech, Wikipedie en o sedmi milionech, přičemž citované weby toto číslo neobsahují, a Wikipedie id o deseti milionech v roce 2021 bez uvedeného pramene. Organizace je dlouhodobě ve sporu o vedení. Podle Republiky z 1. prosince 2023 Nejvyšší soud Indonésie zamítl druhý přezkum žaloby Drs R Moerdjoko a Tono Suharyanto na zrušení výnosu ministerstva práva z 26. září 2019, který uznává právní subjekt PSHT vedený Dr Muhammadem Taufiqem.

Zajímavosti

Draeger 1972 vysvětluje, že terate je neobvyklá květina, která dokáže po dlouhou dobu žít s vodou i bez ní, a jméno proto označuje soběstačný celek, který nikdy nepozná smrt. Portál shterate.com z roku 2011 označuje terate za leknín, který kvete i v bahně a zachovává si čistotu. Podle téhož portálu je PSHT jediným stylem pencak silatu, který používá zbraň krambit. Vedle ní jmenuje celurit, trisula, toya, golok, parang a pisau. Draeger u terate zmiňuje jen tjaluk. Jde o tvrzení PSHT o sobě.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.