Bokator
ល្បុក្កតោKhmerské bojové umění s údery, chvaty, bojem na zemi a zbraněmi, od roku 2022 na reprezentativním seznamu nehmotného dědictví UNESCO.
Základní informace
KambodžaCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Bokator
O bojovém umění Bokator
Bokator, celým názvem Kun Lbokator, je khmerské bojové umění z Kambodže. Výbor UNESCO ho roku 2022 zapsal na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva jako Kun Lbokator, tradiční bojová umění v Kambodži. V rozhodnutí výboru stojí, že umění sahá do prvního století, jde o podání převzaté z nominace. Zakladatele ani rok vzniku umění jsme v pramenech nenašli.
Číst dál
Článek na webu kambodžského ministerstva zahraničí, převzatý z portálu IntoCambodia, vykládá název jako tlučení lva a uvádí, že jde o boj zblízka holýma rukama, na zemi i se zbraněmi, který prý používala vojska angkorské doby. Podle téhož článku se cvičí údery koleny, lokty, rukama, nohama i hlavou a ze zbraní se běžně používají krátké hole. Státní soupis nehmotného dědictví z roku 2017 dělí systém na dvanáct sad, z nichž osm je beze zbraně, dvě s dřevěnou holí a dvě s meči a kopími. Podle stejného článku ministerstva byli cvičenci za režimu Rudých Khmerů v letech 1975 až 1979 vyvražděni, uprchli nebo své znalosti skrývali. Mistr San Kim Sean, který se bokatoru učil od třinácti let, odešel roku 1979 přes thajský uprchlický tábor do Spojených států. Podle listu Phnom Penh Post se do Kambodže poprvé vrátil roku 1995, aby v provinciích hledal skryté mistry. V září 2006 se podle téhož listu konalo první celostátní mistrovství v bokatoru s pravidly, která San Kim Sean vytvořil. Bokator se roku 2023 objevil na Hrách jihovýchodní Asie v Phnompenhu. Rozhodnutí UNESCO uvádí, že umění udržují mistři se svými žáky a že výcvik a dokumentaci podporuje federace bokatoru založená roku 2004.
Historie
Výbor UNESCO zapsal Kun Lbokator, tradiční bojová umění v Kambodži, na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva roku 2022 na svém sedmnáctém zasedání. Podle článku na webu kambodžského ministerstva zahraničí se tak stalo 29. listopadu 2022 v marocském Rabatu a bokator byl šestým kambodžským zápisem. Rozhodnutí výboru o umění píše, že sahá do prvního století. Výbor ale uznal jen částečně splněná dvě kritéria, u jednoho proto, že nominace nedoložila souhlas širších dotčených společenství.
Číst dál
Článek ministerstva, převzatý z portálu IntoCambodia, uvádí, že bokator byl prý systémem boje zblízka vojsk angkorské doby, a tvrdí, že reliéfy u vstupních sloupů chrámu Bayon zobrazují zápasníky a bojovníky útočící lokty. Green v encyklopedii Martial Arts of the World bokator nezmiňuje. Podle agentury AFP khmerský styl boje nejprve odrazovali francouzští kolonizátoři a v sedmdesátých letech ho pronásledoval režim Rudých Khmerů. Článek ministerstva dodává, že po Rudých Khmerech zakázala domácí bojová umění vietnamská okupace. San Kim Sean se podle listu Phnom Penh Post z roku 2006 začal bokatoru učit ve třinácti letech a cvičil do roku 1975. Roku 1979 uprchl do thajského uprchlického tábora a odtud do Spojených států, kde v Houstonu a později v Long Beach učil hapkido. Do Kambodže se poprvé vrátil roku 1995 a v provinciích hledal mistry, kteří se ze strachu skrývali. Podle téhož listu z roku 2017 založil Kambodžskou federaci bokatoru a Kambodžskou akademii bokatoru a vydal asi dvousetstránkovou knihu o dějinách bokatoru.
Čím se liší
Článek na webu ministerstva zahraničí upozorňuje na častý omyl, že název lbokator označuje všechna khmerská bojová umění, ačkoli jde jen o jeden konkrétní styl. Státní soupis nehmotného dědictví z roku 2017 přitom vede prvek pod názvem Kbach Kun Khmer, tedy khmerská bojová umění, s tím, že má různá místní jména a nejznámější z nich je Kun Bokator. Deník The Cambodia Daily naopak používá podobné jméno Kbach Kun Boran Khmer pro khmerský ringový kickbox. Anglická Wikipedie označuje Kbach Kun Khmer Boran za zastřešující pojem pro všechna khmerská bojová umění. Spor o to, který název je souhrnný, vedou i sami mistři. Podle listu Phnom Penh Post z roku 2017 San Kim Sean tvrdí, že souhrnným pojmem je Yuthakun Khorm, kdežto zakladatel federace tohoto jména You Sinet považuje l'bokator jen za techniku boje holí. Článek ministerstva dodává, že podobné praktiky mají sousední země, které kdysi patřily ke Khmerské říši, například muay thai v Thajsku a muay lao v Laosu.
Technika
Státní soupis nehmotného dědictví z roku 2017 uvádí, že se v bokatoru bojuje rukama, lokty, koleny, nohama, holemi nebo meči. Systém má podle soupisu dvanáct sad rozdělených do tří částí. Sady první až osmá jsou beze zbraně, devátá a desátá s dřevěnou holí, jedenáctá a dvanáctá s meči a kopími. Článek na webu ministerstva zahraničí uvádí údery koleny, lokty, rukama, nohama i hlavou, kopy holení, páky a boj na zemi a jako běžnou zbraň krátké hole. List Phnom Penh Post v roce 2006 vyjmenoval zvířecí styly, mezi nimi opičího krále, lva, slona, krokodýla, kachnu, kraba, koně, ptáka a draka a také styl apsary. Podle agentury AFP používá styl vedle úderů a kopů lokty a kolena, páky a chvaty.
Trénink
Rozhodnutí výboru UNESCO uvádí, že nositeli jsou mistři, pomocní učitelé, učni a další zastánci a že se umění předává ve výcvikových školách, klubech, na turnajích i ve formálním vzdělávání. Mistři, o některých se věří, že mají léčivou a ochrannou moc, podle UNESCO učí učně jejich povinnostem vůči zranitelným společenstvím, přírodě, spravedlnosti a míru. Článek na webu ministerstva zahraničí uvádí, že každý trénink začíná modlitbou k Brahmovi a že se bokator cvičí spolu s tancem, hudbou, přírodním léčitelstvím, posvátnými předměty, tetováním a zbraněmi. Žák musí nejprve zvládnout údery a obranu holýma rukama a nohama, zbraně přicházejí na řadu teprve potom. Bojovníci nosí kolem pasu složený šátek krama a na hlavě a pažích modré a červené hedvábné šňůry sangvar day, o nichž se kdysi věřilo, že jsou očarované, a dnes jsou hlavně obřadní.
Stupně a postup
Podle listu Phnom Penh Post z roku 2006 ukazuje barva šátku krama úroveň bojovníka, nejnižší je bílá a nejvyšší černá. Mezistupně jsme v pramenech nenašli. Článek na webu ministerstva zahraničí uvádí, že mistři cvičí nejméně pět let, pomocní učitelé jsou nadaní učni vybraní mezi sebou a učni jsou školáci nebo vesničané z okolí výcvikových škol.
Soutěže
První celostátní soutěž v bokatoru se podle článku na webu ministerstva zahraničí konala 26. až 29. září 2006 na Olympijském stadionu v Phnompenhu a přijeli na ni mistři s družstvy z devíti provincií. List Phnom Penh Post ji označil za první soutěž v bokatoru podle pravidel, která vytvořil San Kim Sean, a uvedl 307 účastníků. Na Hrách jihovýchodní Asie v Phnompenhu roku 2023 byl kun bokator podle agentury AFP na programu se zápasy i s předváděcími koly s holemi a velkými čepelemi. Utkání doprovází živá hudba s tradičními píšťalami a bicími a bojovníci nosí zlacené trenýrky, pásky na pažích a čelenku. Laotian Times psal o prvním mistrovství jihovýchodní Asie v kun bokatoru v dubnu 2023, které bylo přípravou na hry a startovali na něm sportovci z Kambodže, Laosu, Vietnamu a Filipín.
Dnes
Rozhodnutí výboru UNESCO uvádí, že životaschopnost umění zajišťují mistři, kteří cvičí jednotlivce, a že výcvik a dokumentaci podporuje federace bokatoru založená roku 2004. Na státní soupis nehmotného dědictví byl bokator zapsán roku 2017. Výbor vyzval Kambodžu, aby zavedla opatření pro bezpečnost a zdraví cvičenců. Článek na webu ministerstva zahraničí uvádí asi sedm tisíc cvičenců a dvanáct velmistrů, mezi nimi San Kim Seana, a komunitní školy ve třinácti provinciích, mimo jiné v Kampotu, Takeu a Siemreapu. Bokator podle něj cvičí i krajané ve Spojených státech, v Evropě a v Austrálii. List Phnom Penh Post v roce 2017 psal, že San Kim Sean vede první akademii bokatoru v zemi v Siemreapu.
Zajímavosti
Podle článku na webu ministerstva zahraničí se bokator objevil roku 2017 v kambodžském akčním filmu Jailbreak a je součástí hudebního tance chhay yam a divadla lkhon bassac. Státní soupis nehmotného dědictví uvádí, že khmerská bojová umění jsou známá i z divadelních her bassac a z tance v maskách khol. San Kim Sean řekl v dokumentu Surviving Bokator, citovaném agenturou AFP, že třikrát málem zemřel.
Časté otázky
Je bokator na seznamu UNESCO?
Ano. Výbor UNESCO zapsal Kun Lbokator, tradiční bojová umění v Kambodži, na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva roku 2022.
Co znamená slovo bokator?
Článek na webu kambodžského ministerstva zahraničí vykládá název Kun Lbokator jako tlučení lva, ze slov bok, tlouci, a tor, lev.
Kdo obnovil bokator po Rudých Khmerech?
List Phnom Penh Post píše, že mistr San Kim Sean se z exilu v USA poprvé vrátil roku 1995, hledal skryté mistry a že první celostátní mistrovství v bokatoru roku 2006 se konalo podle pravidel, která vytvořil.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.