Silat Melayu (Malajský silat)
سيلت ملايوMalajská větev silatu, doma v Malajsii, Singapuru a Bruneji. Ústředním prvkem je bunga, plynulá průprava, z níž se rozvíjí bojová aplikace.
Základní informace
Charakter a původ
Trénink
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
O bojovém umění Silat Melayu (Malajský silat)
Silat Melayu je souhrnné označení malajské větve silatu. Není to jedna škola, a proto stránka pole zakladatele ani roku nevyplňuje. Rozšířeno je v Malajsii, Singapuru a Bruneji a dále v oblastech s malajským kulturním vlivem — na Sumatře, v jižním Thajsku, na Filipínách a ve Vietnamu. Rozkvět tradice spadá do doby malackého sultanátu v 15. století, odkud se šířila po celé námořní jihovýchodní Asii. Nejznámější postavou je legendární bojovník Hang Tuah, jehož příběh vypráví Hikajat Hang Tuah; jeho souboj s druhem Hang Džebatem je patrně nejcitovanějším duelem v silatové literatuře. Jde ovšem o literární památku, ne o kroniku, a stránka to takto uvádí. Výcvik má vlastní stavbu, která se od čínského nebo japonského pojetí liší. Základem je bunga, doslova květ — plynulá, tanci podobná průprava, z níž se teprve rozvíjí bojové použití. Na ni navazují langkah, tedy kroky a postavení nohou, džurus jako pohybové řady, tari coby taneční podoba a buah, kde se z toho všeho stává konkrétní aplikace. Právě to, že se aplikace odvozuje z estetického základu a ne naopak, je pro malajský silat určující. Ústřední zbraní je keris, dýka s často zvlněnou čepelí vyráběná skládáním různých druhů kovu; vedle ní se cvičí parang a lembing, tedy kopí. Silat byl roku 2019 zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Národními svazy jsou PESAKA v Malajsii, PERSISI v Singapuru a PERSIB v Bruneji, které spolu s indonéskou stranou stály u zrodu mezinárodní federace PERSILAT.
Styly a větve
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.
