ImpakuImpaku

Tabarzin

تبرزین · tabarzin

Doslova: sedlová sekera

Další názvy: tabar, kuhari

Perská bojová sekera s jednou či dvěma půlměsícovitými čepelemi na tenkém, lehkém a vždy kovovém topůrku; symbolická zbraň dervišů.

Základní informace

PůvodÍránÍrán
Typ zbraněSekera
PůsobeníSečná
Způsob drženíJednoruční
MateriálOcel
Původní účelVálečná zbraň, Obřad a symbol
Kdo ji nosilJezdectvo
Obřadní užitíNáboženský obřad
Délka91–213 cm

O zbrani

Tabarzin, persky sedlová sekera, je tradiční bojová sekera Persie, dnešního Íránu. Obecněji se tento typ sekery nazývá tabar. Dataci vzniku se nám v pramenech doložit nepodařilo. Nese jednu nebo dvě půlměsícovité čepele. Zvláštností perské sekery je velmi tenké topůrko, lehké a vždy kovové; do dutého topůrka se někdy vkládal malý nůž. Dlouhá forma tabaru měřila asi sedm stop (zhruba 2,1 m), kratší asi tři stopy (zhruba 0,9 m). Dochovala se perská obřadní sekera z 18. století z oceli se zlatou tauzií koftgari, kúfickým písmem a proráženou výzdobou. V 17. a 18. století byl tabar standardní zbraní jízdních bojovníků v Sindhu, kteří nosili jedno- i dvoubřité půlměsícovité sekery zvané místně kuhari. V paňdžábské sikhské armádě Khalsa měl tabar silně zahnutou čepel a kladivový týl. Indičtí zbrojíři vytvářeli i kombinované zbraně: celoocelový tabar-zaghnal, spojení sekery s válečným kladivem se zobcem, a velmi vzácný dekánský tabar-šišpar, spojení sekery s osmibřitou palicí. Tabarzin občas nosili putující derviši jako symbolickou zbraň a tabar býval také odznakem úřadu islámských policejních náčelníků, sáhib aš-šurta.

Péče o zbraň

Další zdroje tématu (1)
  1. Tabar (axe) – Wikipedia