Zápas (Wrestling)
Rodina stylů strhů, hodů a kontroly soupeře na zemi bez úderů. Olympijský řecko-římský (od 1896) a volný styl (od 1904) řídí UWW.
Základní informace
Charakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Srovnání
Katalogy a databáze pro Zápas (Wrestling)
O bojovém umění Zápas (Wrestling)
Zápas je rodina stylů, ve kterých se soupeř kontroluje, strhává a hází bez úderů. Mezinárodní federace United World Wrestling (UWW) řídí olympijské styly a odlišuje od nich lidové zápasy vázané na kulturu nebo region, například kurash, pehlwani, schwingen nebo ssireum. Hrobky v egyptském Beni Hasan z doby kolem roku 2000 př. n. l. zachycují stovky dvojic zápasníků a na antických olympijských hrách se zápasilo od roku 708 př. n. l. Zakladatele ani rok vzniku sportovní zápas nemá.
Číst dál
Řecko-římský styl se ustálil v 19. století v Evropě a bývá připisován francouzskému zápasníkovi Jeanu Exbrayatovi. Zakazuje úchopy pod pasem a práci nohama, a proto stojí na hodech. Volný styl vyšel z catch-as-catch-can, oblíbeného v Británii a USA, a útoky na nohy dovoluje. Na amerických školách a univerzitách se zápasí folkstyle, který boduje i únik zespodu, zvrat a čas strávený nahoře. Podle pravidel UWW trvá zápas seniorů dvě třetiny po 3 minutách, závodníků do 17 let dvakrát 2 minuty. Akce se bodují 1 až 5 body, nejvíc hod velké amplitudy, zápas končí položením soupeře na lopatky nebo technickou převahou 10 bodů ve volném a 8 bodů v řecko-římském stylu. Pravidla zakazují kopy, hlavičky, škrcení, kroucení paží o víc než 90 stupňů a chvaty, které hrozí zlomením nebo vykloubením. Pásky ani stupně zápas nemá, dráha vede přes věkové kategorie od 14 let. Řecko-římský zápas byl na prvních novodobých olympijských hrách 1896, volný styl přibyl v roce 1904 a ženský volný styl v roce 2004. V únoru 2013 MOV hlasoval pro vyřazení zápasu z programu, v září téhož roku ho vrátil. Studie Kerra a kolegů z roku 2018 našla 2,38 zranění na 1 000 tréninků a zápasů u amerických středoškoláků a 9,28 u univerzitních zápasníků. Po třech úmrtích univerzitních zápasníků při shazování váhy v roce 1997 zakázala NCAA mimo jiné sauny a neprodyšné obleky.
Historie
Hrobky v egyptském Beni Hasan z doby kolem roku 2000 př. n. l. zachycují 220 a 122 dvojic zápasníků, na antických olympijských hrách se zápasilo od roku 708 př. n. l. a od roku 648 př. n. l. i v pankrationu, který spojoval techniky boxu a zápasu. Box holými pěstmi povoloval podle London Prize Ring Rules (1838) držení a hody, zápasení z něj vyloučila až Queensberry Rules v roce 1867. Dnešní olympijské styly se ustálily v 19. století. Řecko-římský zápas vznikl v Evropě a bývá připisován Francouzi Jeanu Exbrayatovi, název Greco-Roman se připisuje italskému zápasníkovi Basiliu Bartolettimu. Volný styl vyšel z catch-as-catch-can, který se koncem 19. století šířil ve Velké Británii a USA. George Hackenschmidt získal v roce 1898 evropský titul v řecko-římském zápase a v roce 1905 se stal prvním mistrem World Heavyweight Wrestling Championship. Mezinárodní federace se podle MOV osamostatnila v roce 1912 jako International Ring Verband, od roku 1953 nesla název FILA a od roku 2014 United World Wrestling (UWW).
Technika
Řecko-římský zápas zakazuje úchopy pod pasem a aktivní použití nohou, proto stojí na hodech. Volný styl povoluje útoky na nohy v útoku i obraně. Podle pravidel UWW se za zvrat nebo únik z držení dává 1 bod, za kontrolu zezadu nebo hod 2 body, za zvednutí s dopadem 4 body a za hod velké amplitudy 5 bodů. Zápas končí položením na lopatky nebo technickou převahou 8 bodů v řecko-římském a 10 bodů ve volném stylu. Za pasivitu dostává bod soupeř. Pravidla UWW (2018, čl. 48 a 51) zakazují kopy, hlavičky, škrcení, throat hold, kroucení paží přes 90 stupňů, páku na předloktí, chvaty hrozící zlomením nebo vykloubením, tahání za vlasy a uši, kroucení prstů, natahování páteře a držení za dres. Americký folkstyle (NCAA) dává 3 body za strh, 2 za zvrat, 1 za únik, 2 až 4 za near fall a 1 bod za riding time.
Trénink
Stavbu běžného tréninku zápasu se nám v pramenech doložit nepodařilo. Přehled v Sports Medicine (2002) uvádí u národních a mezinárodních zápasníků VO2max kolem 53 až 56 ml/kg/min a úspěšní zápasníci v něm měli vyšší sílu než méně úspěšní, nejvíc v horní polovině těla a v anaerobním výkonu. Jde o popis vybraných vrcholových sportovců, ne o přínos tréninku. Kerr a kolegové (Journal of Athletic Training, 2018) našli 2,38 zranění na 1 000 tréninků a zápasů u amerických středoškoláků a 9,28 u univerzitních zápasníků, v soutěži víc než v tréninku. Nejčastěji šlo o kolena, ramena, hlavu a obličej, otřes mozku tvořil 5,9 až 15,9 % zranění. Po úmrtí tří univerzitních zápasníků při rychlém hubnutí v roce 1997 zakázala NCAA sauny, neprodyšné obleky a projímadla.
Stupně a postup
Pásky ani technické stupně zápas nemá. Dráha vede přes věkové kategorie, které pravidla UWW (2026) určují takto: U15 14–15 let, U17 16–17, U20 18–20, U23 19–23, senioři od 20 a veteráni nad 35 let. Měřítkem pokroku jsou výsledky na soutěžích, od národních přeborů po mistrovství světa a olympijské hry. V USA vede dráha přes školní a univerzitní zápas ve folkstylu. NCAA pořádá mistrovství od roku 1928 a národním orgánem pro olympijské styly je od roku 1983 USA Wrestling. Dan Gable byl v letech 1968 a 1969 mistrem NCAA a v roce 1972 vyhrál olympijské zlato ve volném stylu. Cena Dan Hodge Trophy pro univerzitní zápas nese jméno Dana Hodge, který v letech 1955 až 1957 vyhrál tři tituly NCAA, všechna finále na lopatky, v roce 1956 získal olympijské stříbro ve volném stylu a v roce 1958 vyhrál v boxu Chicago Golden Gloves v těžké váze.
Pro koho
Nejmladší kategorií pravidel UWW je U15 (14–15 let), zápas trvá u U15 a U17 dvakrát 2 minuty, od U20 dvakrát 3 minuty, vždy s 30sekundovou přestávkou. Dolní věkovou hranici pod U15 ani stanovisko pediatrů jsme nenašli. Kanadská úprava pravidel UWW zakazuje v U15 a U17 suplay, salto, full nelson a west point ride. Na amerických středních školách (NFHS, 2005) je zakázaný suplay vzad a salto vzad na hlavu a program řízení hmotnosti dovoluje úbytek nejvýš 1,5 % týdně při tělesném tuku nejméně 7 % u chlapců a 12 % u dívek. CDC uvádí pro školní rok 2005–06 u středoškolského zápasu 2,50 zranění na 1 000 expozic, druhou nejvyšší míru po americkém fotbale. Ženský volný styl je olympijský od roku 2004, veteráni soutěží od 35 let. Na zápasnickém táboře zjistili Belongia a kolegové (1991) herpes gladiatorum u 60 ze 175 zápasníků.
Soutěže
Na olympijských hrách jsou tři disciplíny UWW: řecko-římský zápas, mužský volný styl a ženský volný styl. Řecko-římský zápas byl na prvních novodobých hrách 1896, v roce 1900 v Paříži zápas chyběl, volný styl přibyl v roce 1904 v St. Louis a ženský volný styl v roce 2004. Aleksandr Karelin vyhrál v řecko-římském zápase olympijské zlato v letech 1988, 1992 a 1996 a v roce 2000 stříbro. UWW počítá oficiální mistrovství světa od roku 1921, volný styl mužů přibyl v roce 1951 a žen v roce 1987. Univerzitní zápas NCAA má tři periody v celkové délce 7 minut (3 + 2 + 2), středoškolský tři periody po 2 minutách.
Výbava
Pravidla UWW předepisují dres (singlet) z hladké látky, držet soupeře za dres je zakázané. K němu patří lehké a pružné zápasnické boty, které dávají přilnavost a oporu kotníku. V univerzitním zápase NCAA je povinná přilba s chrániči uší kvůli riziku květákového ucha, stejnou ochranu uší používají i zápasníci brazilského jiu-jitsu. Povinnost chráničů uší v pravidlech UWW jsme nezjistili.
Filozofie
Zápas byl už na antických i na prvních novodobých olympijských hrách a jeho mezinárodní federace UWW se k olympijské tradici výslovně hlásí. Preambule jejího etického kodexu potvrzuje věrnost olympijské myšlence Pierra de Coubertina a Olympijské chartě. Organizátoři her v Athénách v roce 1896 zařadili řecko-římský zápas v domnění, že odpovídá zápasu z antiky. Etický kodex UWW ve znění z ledna 2024 vyžaduje respekt k olympijskému duchu, tedy vzájemné porozumění, přátelství, solidaritu a fair play. Stanoví respekt k lidské důstojnosti, odmítá diskriminaci a všechny formy obtěžování a požaduje pro zápasníky bezpečí, pohodu a lékařskou péči. Ukládá bojovat proti podvádění a zakazuje manipulaci soutěží. Od funkcionářů a rozhodčích žádá nestranné, objektivní a nezávislé rozhodování.
Styly a školy
Olympijské styly jsou dva. V řecko-římském zápase se útočí a drží jen pažemi a trupem, chytat soupeře pod pasem, podmetat a aktivně používat nohy je přísně zakázáno. Volný styl vyrostl z anglického stylu catch-as-catch-can a dovoluje používat nohy k tlačení, zvedání a podmetání a držet soupeře nad i pod pasem. Technická převaha ukončí zápas při rozdílu 8 bodů v řecko-římském stylu a 10 bodů ve volném. Ženy zápasí volným stylem, zakázaný mají jen double nelson. Podle studie Akademie UWW byl pro ženy zvolen volný styl, protože řecko-římský stojí na síle horní poloviny těla. Mistrovství světa žen se poprvé konalo v roce 1987 v Norsku za účasti osmi zemí, v roce 2011 jich bylo rekordních 62. UWW řídí i další styly. Grappling povoluje techniky všech stylů zápasu s důrazem na boj na zemi, páky a škrcení a soutěží se v něm v kimonu i bez něj. Plážový zápas se provádí jen ve stoje a juniorský zápas trvá jednu tříminutovou periodu, světová série Beach Wrestling World Series běží od roku 2019. Pod UWW se soutěží i v tradičním opaskovém zápase alysh, například na asijském mistrovství v Biškeku v dubnu 2026.
Dnes
Olympijský zápas řídí UWW se sídlem ve Švýcarsku, v USA vedle ní působí USA Wrestling a univerzitní NCAA. V únoru 2013 hlasoval MOV pro vyřazení zápasu z olympijského programu, 8. září 2013 ho na 125. zasedání vrátil. Profesionální zápas se od 20. let 20. století posunul k domluveným zápasům a zábavě, se sportovním zápasem UWW nesplývá. Zápasníci Dan Severn, Don Frye a Mark Coleman patřili k průkopníkům prvních UFC a rozvinuli styl ground and pound. Z olympijského zápasu do MMA přešli mimo jiné Daniel Cormier, Dan Henderson, Yoel Romero, Henry Cejudo a Randy Couture. V grapplingu ADCC vyhrál Mark Kerr kategorii nad 99 kg v letech 1999 a 2000. Clarissa Chun začínala judem a v roce 2008 se stala mistryní světa ve volném stylu, Filipínec Fernando Garcia startoval na OH 1964 v zápase a na OH 1972 v judu.
V kultuře
Řecká miska malíře Epikteta z doby kolem roku 520 př. n. l., uložená v Muzeu Agory v Athénách, zobrazuje zápasící muže. Film Foxcatcher režiséra Benneta Millera o olympijském zápasníkovi Marku Schultzovi a dědici Johnu du Pontovi soutěžil v roce 2014 v Cannes a Miller tam získal cenu za režii. Trojnásobný olympijský vítěz Aleksandr Karelin se stal politikem a v letech 1999 až 2020 byl poslancem ruské Státní dumy.
Zajímavosti
Některé jeskynní kresby zápasníků jsou podle MOV staré asi 15 000 let a zachycují chvaty, které se používají dodnes. Řecko-římský zápas je trvale v olympijském programu od roku 1908, volný styl od roku 1920. Podle MOV před hrami v Paříži 2024 získal Sovětský svaz v olympijském zápase 116 medailí, z toho 62 zlatých, a USA 142 medailí, z toho 57 zlatých. Japonky vyhrály 15 z 24 možných olympijských zlatých medailí v ženském zápase a Saori Yoshida je trojnásobná olympijská vítězka a dvanáctinásobná mistryně světa. Aleksandr Karelin byl 13 let v mezinárodní soutěži neporažen, sérii ukončil až Američan Rulon Gardner ve finále her v Sydney 2000. Jeho poznávací technikou byl zvedák soupeře přes záda (reverse body lift). George Hackenschmidt byl jako profesionál neporažen až do dubna 1908, kdy podlehl Franku Gotchovi. Při hlasování MOV 8. září 2013 o návratu na olympijské hry získal zápas v prvním kole 49 z 95 hlasů, baseball se softballem 24 a squash 22. Prezident federace Nenad Lalović to označil za nejdůležitější den v 3000leté historii zápasu.
Styly a větve
Olympijský styl zápasu, v němž jsou zakázané úchopy pod pasem a použití nohou. Vychází z francouzského zápasu 18. a 19. století, s antikou přímo nesouvisí.
Olympijský styl zápasu, který povoluje úchopy za nohy a podrážení. Vychází z catch-as-catch-can, na hrách je od roku 1904, ženy od roku 2004.
Britský zápas catch-as-catch-can z lancashirských tradic, v němž se vítězí pádem na lopatky nebo vzdáním. Přes Wigan a Karla Gotche ovlivnil japonský shoot wrestling.
Švýcarský národní zápas v kalhotách z režné látky na kruzích z pilin. Vrcholem je slavnost Eidgenössisches a titul Schwingerkönig.
Korejský tradiční zápas, jehož určujícím prvkem je pás satba kolem pasu a stehna. Zápasníci drží soupeřův pás, takže se nezačíná hledáním úchopu.
Mongolský národní zápas a jedna ze tří her svátku Naadam, zapsaného u UNESCO od roku 2010. Bez váhových kategorií a časového limitu, prohrává dotyk země čímkoli kromě chodidel.
Tradiční zápas indického subkontinentu, cvičený v akharách v jámě s hlínou. Podle antropologa Josepha Altera syntéza perského zápasu přineseného Mughaly a domácí hinduistické tradice.
Středoasijský zápas v kabátci yakhtak, doma v Uzbekistánu. Hodnotí se hody halal, yonbosh a chala, páky a škrcení jsou zakázané, povely zůstaly v uzbečtině.
Islandský národní zápas v pásu s popruhy, ve kterém se zápasí vzpřímeně. Pravidla zapsal Jón Jónsson v 80. letech 19. století.
Bretaňský zápas v plátěné košili roched, kde vítězí pád na obě lopatky. Je uznaným nehmotným kulturním dědictvím Francie.
Kanárský zápas v písečném kruhu, kde soutěží celá družstva. Zápasí se v úchopu za lem kalhot a vyhrává se pádem soupeře.
Irský lidový zápas ve stoje s úchopem za límec a loket, který irští přistěhovalci přenesli v devatenáctém století do Vermontu.
Alpský lidový zápas bosky na trávě v bílém plátěném oděvu. Vítězí přitlačení na obě lopatky, váhové kategorie neexistují.
Okinawský zápas, jehož zkušenost podle Wikipedie připravila rané žáky karate. Na Okinawě se dnes soutěží v okinawském sumo shima.
Lidový zápas z Cumbrie v úchopu backhold, který se drží celý zápas. Prohrává, kdo se dotkne země čímkoli kromě chodidel.
Kyrgyzský opaskový zápas. Úchop za opasek se po celý zápas nesmí pustit, takže odpadá boj o úchop a zbývá mechanika hodu a rovnováha.
Zápas národů Horního Xingu v Brazílii, vedený z kleku. Jeho hlavním rámcem je pohřební obřad Kuarup, kde se měří hostitelská vesnice s hosty.
Tuvinský národní zápas ze Sibiře, hlavní soutěž svátku Naadym. Bez váhových kategorií, prohrává, kdo se dotkne země, a zápasník před soubojem i po něm tančí let orla devig.
Kambodžský tradiční zápas na tři kola, doprovázený tancem a bubny. Phnom Penh Post uvádí jeho zobrazení na reliéfech Banteay Srei a Baphuonu v Angkoru.
Arménský národní zápas, který začíná tancem za zvuku zurny a dholu. Vyhrává hod soupeře na záda, chytání nohou je podle Hetq zakázané.
Tradiční zápas Mizů z indického Mizoramu. Zápasí se ve třech kolech a kopat, vystoupit z vyznačeného prostoru ani pokrčit kolena se nesmí.
Kantabrijský lidový zápas. Začíná úchopem za předloktí a pravidla se liší podle údolí, v Campoo se v jedné variantě začíná vleže.
Národní zápas Burjatů z rodiny mongolského bökh. Zápasí se ve stoje s opaskem, bez úderů, do pádu, k obřadu před zápasem patří tanec orla.
Gruzínský národní zápas v kabátci čocha, který spojuje souboj s hudbou a tancem. Od roku 2018 je na seznamu UNESCO.
Zápas v kabátci čuche, který provozují hlavně Kurdové severovýchodního Íránu v Chorásánu. Chytá se jen nad pasem, zápasí se naboso za zvuku bubnu a hoboje.
Australský zápas v kruhu o průměru čtyř a půl metru. Je to moderní rekonstrukce postavená na předkoloniálních hrách.
Cornwallský národní zápas v kabátcích, kde se chytá jen za látku. Vítězí back, pád na tři či čtyři body zad, boj na zemi neexistuje.
Zápas togoského etnika Kabyè, který je především iniciačním obřadem. Koná se každý červenec v regionu Kara a mladí muži jím přecházejí mezi dospělé.
Turkmenský opaskový zápas s pravidly UWW: tři minuty, body za dotyk země čímkoli kromě chodidel, klasický a volný styl. Patří k rodinným oslavám.
Ázerbájdžánský tradiční zápas. UNESCO v roce 2022 zapsalo ázerbájdžánskou kulturu pehlevanliq, tedy hry, sporty a zápas v zorchanách.
Tradiční zápas Inuitů v pevném úchopu za zády. Podle kanadské federace se dodnes cvičí v Nunavutu a Severozápadních teritoriích.
Turecký tradiční zápas bez oleje v kalhotách pırpıt, od roku 2022 pod Tureckou federací tradičních zápasů. Zápasí se bez mostu, od roku 2025 má mistrovství světa.
Tradiční zápas kmenů Tenyimi v Nágálandu a Manipuru. Zápasí se v úchopu za pás na pase, prohrává, kdo se dotkne země částí těla nad kolenem.
Tatarský opaskový zápas s úchopem za pás kushak. První oficiální soutěž v Kazani 1928, od roku 2013 celostátní sport Ruska, vrchol svátku Sabantuy.
Senegalský národní sport ve třech podobách: tradiční zápas bez úderů (mbapatt), profesionální zápas s údery pěstí a kodifikovaná lutte africaine. Vítězí, kdo soupeře dostane na zem.
Zápas národa Mongo v Kongu. Zápasníci si tělo malují bílými skvrnami po vzoru leoparda a zápasí za bubnů a zpěvu.
Galicijský lidový zápas v úchopu za pracovní kalhoty maón nebo pás faixa. Vítězí patnáct sekund kontroly soupeře nebo náskok bodů.
Zápas z Leónu v úchopu za kožený pás. Od roku 2017 je chráněnou kulturní památkou a letní liga plní hlediště.
Zápas vaqueiros z ostrova Marajó v brazilském Pará. Zápasí se na písku nebo v bahně, bod je za zašpinění soupeřových zad, od roku 2022 dědictví státu Pará.
Souhrnný pojem pro západoafrické tradiční zápasy a soutěžní formát turnaje ECOWAS, který podle organizace vznikl v roce 1986.
Tradiční zápas nigerijských Igbů spjatý se sklizní a dospíváním mužů. Sloužil k řešení sporů a dodnes patří k festivalům igboských komunit.
Tradiční zápas z indického státu Manipur, spojovaný se slavností Lai Haraoba. Sports Authority of India ho učí ve dvou střediscích domorodých her.
Tradiční zápas Nubů z pohoří Núba v súdánském Jižním Kordofánu. V Chartúmu se z něj stal súdánský zápas, na který chodí tisíce diváků.
Zápasnická disciplína United World Wrestling na písku. Zápasí se vestoje v kruhu o průměru sedmi metrů, jediná perioda tři minuty, vítězí první se třemi body.
Kazašský národní zápas v úboru beren, na seznamu UNESCO od roku 2016. Vítězí čistý pád soupeře na záda, chytat za nohy je zakázané.
Sardinský tradiční zápas v pevném úchopu za zády. Federace vznikla roku 1994 v Ollolai a CONI ho uznal jako sport roku 1997.
Skotský lidový zápas ve stoje v pevném úchopu kolem zad. Prohrává, kdo pustí úchop nebo se dotkne země jinak než chodidly.
Moldavský národní zápas trânta. Soupeři se snaží srazit jeden druhého k zemi a zápas podle deníku Adevărul trvá čtyři minuty u juniorů a šest u dospělých.
Časté otázky
Co je řecko-římský zápas?
Řecko-římský zápas je olympijský styl, v němž se útočí a drží jen pažemi a horní polovinou těla. Úchopy pod pasem a aktivní použití nohou jsou zakázané. Podle Britanniky vznikl ve Francii na začátku 19. století podle vzoru antických vyobrazení zápasu.
Jaká jsou pravidla řecko-římského zápasu?
Senioři zápasí dvě periody po třech minutách s třicetisekundovou přestávkou. Za akce se dávají 1, 2, 4 nebo 5 bodů podle jejich obtížnosti a nebezpečí pro soupeře. Zápas končí položením soupeře na lopatky nebo technickou převahou 8 bodů, jinak vyhrává ten, kdo má po obou periodách víc bodů.
Jaký je rozdíl mezi volným stylem a řecko-římským zápasem?
Volný styl dovoluje chytat soupeře za nohy, podmetat a aktivně používat nohy, řecko-římský to zakazuje. Technická převaha je ve volném stylu 10 bodů, v řecko-římském 8 bodů. Ženy zápasí volným stylem.
Jak se řekne řecko-římský zápas anglicky?
Anglicky se řecko-římský zápas nazývá Greco-Roman wrestling, volný styl freestyle wrestling.
Od kolika let se dá zápasit?
Pravidla UWW začínají kategorií U15 pro věk 14 až 15 let, se souhlasem lékaře a rodičů od 13 let, zápas trvá dvakrát dvě minuty. V grapplingu UWW začíná nejmladší kategorie U13 ve věku 12 až 13 let. Dětské kategorie národních svazů jsme v pramenech nedohledali.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.