Schwingen (Švýcarský národní zápas)
Švýcarský národní zápas v kalhotách z režné látky na kruzích z pilin. Vrcholem je slavnost Eidgenössisches a titul Schwingerkönig.
Základní informace
ŠvýcarskoCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Schwingen (Švýcarský národní zápas)
O bojovém umění Schwingen (Švýcarský národní zápas)
Schwingen je švýcarský národní zápas. Úchop za oděv protivníka zachycují podle Historického lexikonu Švýcarska už obrazy z 13. století, jako soutěž alpských pastýřů je ale doložen zhruba od roku 1600. Roku 1895 vznikl Eidgenössischer Schwingerverband a schwingen je dnes na švýcarském seznamu živých tradic. První ženský Schwingfest se konal roku 1980. Zápasí se v kalhotách z režné látky s koženým pásem na kruzích z pilin o průměru až 14 metrů. Chvat se smí provést jen při držení soupeřových kalhot a vítězí ten, kdo položí soupeře na záda tak, aby se pilin dotkly alespoň dvě třetiny obou lopatek. Pět hlavních chvatů je Brienzer, Kurz, Bur, Hüfter a Übersprung, učebnice zachycuje přes sto dalších. Souboj se hodnotí známkou od 8,50 do 10,00. Vrcholem je Eidgenössisches Schwing- und Älplerfest. V roce 2025 se konalo v Mollisu a přišlo na něj podle SRF zhruba půl milionu návštěvníků. Nejlepší dostávají věnec z dubového listí, vítěz titul Schwingerkönig a býka. Po rozhodnutém souboji vítěz tradičně otře poraženému piliny ze zad.
Historie
Úchop za oděv protivníka je podle Historického lexikonu Švýcarska zobrazen na obrazech z 13. století, jako soutěžní forma alpských pastýřů je ale schwingen doložen teprve zhruba od roku 1600. Slavnosti v Unspunnenu u Interlakenu v letech 1805 a 1808 byly raným pokusem oživit pastýřské hry na národní úrovni a roku 1855 se schwingen dostal pod názvem Nationalturnen do programu Spolkového svátku gymnastů v Lausanne. První, ještě neoficiální Eidgenössisches Schwing- und Älplerfest se podle rozhlasu SRF konalo 14. a 15. srpna 1889 v Curychu. Roku 1895 vznikl z iniciativy curyšského politika Erwina Zschokkeho Eidgenössischer Schwingerverband. První ženský Schwingfest uspořádala 17. srpna 1980 v Aeschi u Spiezu Dora Hari, soutěžilo asi 76 žen a přišlo kolem 15 000 diváků.
Čím se liší
Od olympijských zápasů se schwingen liší místem i úchopem. Zápasí se na kruzích z pilin o průměru 14 metrů a výšce 15 centimetrů, na Eidgenössisches je jich sedm, na menších slavnostech mají kruhy 7 až 14 metrů. Chvat se smí provést jen při držení soupeřových kalhot. Po rozhodnutém souboji vítěz podle SRF tradičně otře poraženému piliny ze zad.
Technika
Zápasí se v kalhotách z režné látky (Zwilch) s koženým pásem. Vítězí ten, kdo položí soupeře na záda tak, aby se alespoň dvě třetiny obou lopatek dotkly pilin. Chvat se smí provést jen při držení soupeřových kalhot, výjimkou je Bodenlätz, kdy se kalhoty pustí a chytí se rameno. Pět hlavních chvatů je podle SRF Brienzer, Kurz, Bur, Hüfter a Übersprung a učebnice zachycuje přes sto chvatů. Souboj se hodnotí známkou: 10,00 za hod na záda, 9,75 za přetlačení na zemi, 8,75 až 9,00 za nerozhodný souboj a 8,50 až 8,75 za porážku.
Trénink
Svaz ESV má pro mládež čtyřstupňové zkoušky, Buebeschwinger, Jungschwinger, Kranzschwinger a Eidgenosse, za které se získávají látkové odznaky Zweig, Doppelzweig, Kranz a Kranz mit Kreuz. Orientační věk stupňů je 8–10, 10–12, 12–14 a 14–15 let. Zkoušky zahrnují 34 chvatů, například Kurz a Gammen na prvním stupni a Wyberhaken na čtvrtém, a všechny je mají ovládat dorostenci ve věku 15–18 let. Začátečník má podle svazu trénovat nejméně dva roky, než složí první zkoušku.
Stupně a postup
Hlavním měřítkem úspěchu je věnec z dubového listí (Kranz), který na slavnosti dostává 15 až 18 procent účastníků. Na Eidgenössisches se zápasí osm kol a po sedmi kolech se dva nejlepší utkají v rozhodujícím Schlussgangu. Vítěz získává titul Schwingerkönig, který podle deníku Blick drží doživotně. Rekord v počtu věnců z Eidgenössisches drží podle Blicku Karl Meli s devíti, tři královské tituly mají Jörg Abderhalden, Ruedi Hunsperger a Hans Stucki.
Dnes
Eidgenössisches Schwing- und Älplerfest 2025 se konalo 29. až 31. srpna v Mollisu v kantonu Glarus. Zápasilo 270 schwingerů, rozpočet činil 35 až 40 milionů franků a podle SRF přišlo zhruba půl milionu návštěvníků. Švýcarské dráhy nasadily 500 přídavných vlaků a králem se stal Armon Orlik z Maienfeldu. Ženský svaz Eidgenössischer Frauenschwingerverband vznikl roku 1992 a podle Blicku sdružuje asi 180 aktivních sportovkyň. Nejúspěšnější Sonia Kälin byla čtyřikrát královnou.
Zajímavosti
Král schwingu dostane podle Blicku býka o váze asi 1000 kg v hodnotě kolem 30 000 franků. Schwingen je na švýcarském seznamu živých tradic, který vede Spolkový úřad pro kulturu. Podle legendy, kterou uvádí bernský univerzitní sport, se chvat Wyberhaken učily ženy k obraně proti vetřelcům.
Časté otázky
Co dostane vítěz schwingu?
Král schwingu dostane podle deníku Blick býka o váze asi 1000 kg v hodnotě kolem 30 000 franků. Nejlepší zápasníci slavnosti dostávají věnec z dubového listí.
Jak se vyhrává ve schwingenu?
Soupeře je třeba položit na záda tak, aby se pilin dotkly alespoň dvě třetiny obou lopatek. Chvat se smí provést jen při držení soupeřových kalhot.
Mohou schwingen zápasit ženy?
Ano. První ženský Schwingfest se konal roku 1980 a od roku 1992 existuje ženský svaz Eidgenössischer Frauenschwingerverband.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.