Lausatök Glima (Volná Glíma)
Staroislandský zápas s volnými úchopy kdekoli na těle soupeře, příbuzný glímě. Stará glímová pravidla ho v glímě zakazovala, poslední doložená soutěž je z roku 2007.
Základní informace
Charakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Lausatök Glima (Volná Glíma)
O bojovém umění Lausatök Glima (Volná Glíma)
Lausatök je staroislandský zápas, jehož jméno vykládá slovník Cleasbyho a Vigfússona z roku 1874 jako volný úchop, opak těsného sevření kolem zad. Podle Þorsteinna Einarssona se lausatök na Islandu provozovaly vedle glímy, hryggspenny a axlatök a spolu s nimi je zákoník Jónsbók, přijatý na Alþingi roku 1281, řadil pod leikfang. Charles Nathan Hatton v roce 2011 napsal, že se hryggspenna i lausatök často také označují jako glíma, výraz glíma je však od 13. století převážně synonymem stylu s úchopem za kalhoty. Þorsteinn Einarsson usuzuje, že lausatök znamenaly úchopy na celé tělo soupeře a chvaty nohama, trupem a rukama. Podle Hattona neměly předepsaný úvodní postoj, ačkoli zápasníci obvykle zaujali úchop za límec a loket. Stará glímová pravidla, která v roce 1900 citoval časopis Islandské literární společnosti, v glímě lausatök zakazovala. Recenzent v časopise Skírnir v roce 1918 souhlasil s výkladem, že glíma je původem něco mezi lausatök a hryggspennou. V listopadu 2007 se na glímovém turnaji soutěžilo podle dobového tisku i v lausatök. Na webu Glímusamband Íslands ani v glímových pravidlech z roku 2024 jsme o lausatök žádnou zmínku nenašli.
Historie
Slovník Cleasbyho a Vigfússona z roku 1874 uvádí heslo lausa-tök jako zápasnický termín pro volný úchop, opak těsného sevření kolem zad. Þorsteinn Einarsson v roce 1987 napsal, že se na Islandu axlatök provozovaly vedle glímy, lausatök a hryggspenny a spolu s nimi je zákoník Jónsbók, přijatý na Alþingi roku 1281, řadil pod leikfang. Slovo leikfang je podle něj doložené už v sáze Heiðarvíga, sepsané kolem roku 1200, jako souhrnné jméno pro druhy zápasu provozované pro zábavu. Fangbrögð podle něj zmiňuje mnoho ság o Islanďanech, sepsaných od doby kolem roku 1200 do 15. století. Recenzent v časopise Skírnir v roce 1918 uvedl, že se na Islandu jako všude provozovaly různé lausatök, zejména axlatök, ale ne jako pravidelná disciplína. Zápasy na život a na smrt podle něj málokdy byly jen hryggspenna nebo jen lausatök, ale obojí. Zápas podle něj dlouho začínal jako lausatök a přecházel v hryggspennu nebo v něco mezi oběma, tedy v glímu nebo v něco v tom smyslu. Þorsteinn Einarsson naopak píše, že prameny axlatök zmiňují, ale nepopisují a často je zaměňují s lausatök. The Icelandic Canadian v roce 1947 napsal, že první osadníci přinesli na Island dva druhy zápasu, hryggspennu a lausatök neboli catch-as-catch-can.
Čím se liší
Dnešní glímová pravidla Glímulög předepisují pevný úchop za pás a stehenní řemen a jiné úchopy zakazují. Stará glímová pravidla, která v roce 1900 citoval časopis Islandské literární společnosti, v glímě lausatök výslovně zakazovala. Þorsteinn Einarsson v roce 1987 napsal, že glímaři mohou ve skotském a anglickém zápase s úchopem přes ramena vzít úchop za kabátec a použít proti soupeři glímové chvaty i chvaty rukama islandských lausatök.
Technika
Þorsteinn Einarsson v roce 1987 usuzuje, že leikfang zahrnovalo zápas s volnými úchopy na celé tělo soupeře, v němž se chvaty prováděly nohama, trupem a rukama. V roce 1992 charakterizoval laustatök slovy sviptingar, sveiflur, hnykkir a hrindingar s chvaty boky, nohama a rukama. V článku z roku 1977 řadil laustök mezi bojová fangbrögð ve dvou podobách, s úchopem za kabátec a chvaty nohou a s úchopy za všechny části těla a chvaty nohou. Charles Nathan Hatton v roce 2011 napsal, že lausatök neměly předepsaný úvodní postoj, ačkoli zápasníci obvykle zaujali úchop za límec a loket. Časopis Ský v roce 1997 popsal lausatök jako zápas, v němž se smělo chytat rukama kdekoli na soupeři.
Soutěže
Morgunblaðið v listopadu 2007 ohlásil, že se na glímovém turnaji bude soutěžit také v hryggspenně a lausatök. Austurglugginn 22. listopadu 2007 otiskl výsledky se samostatnými kategoriemi lausatök, například u žen nad 66 kg se závodnicemi ze Švédska a Islandu. Novější soutěž v lausatök jsme nenašli.
Dnes
Na webu Glímusamband Íslands, v glímových pravidlech z roku 2024 ani ve výroční zprávě svazu za rok 2024 jsme o lausatök žádnou zmínku nenašli. Morgunblaðið v roce 1995 ohlásil ukázky starých fangbrögð, mezi nimi lausatök, axlatök a hryggspennu, s glímaři v dobovém oblečení.
Zajímavosti
Þorsteinn Einarsson uvádí jako příklad zápasu laus tök og fanghella souboje Finnbogiho s blámaðurem u jarla Hákona a s Álfem v sáze o Finnbogim. Charles Nathan Hatton považuje za pravděpodobné, že Jóhannes Jósefsson čerpal část inspirace pro své sebeobranné vystoupení z liberálnějšího stylu lausatök, který se na Islandu na přelomu 19. a 20. století ještě provozoval. Časopis Andvari v roce 1881 při výčtu zábav uvádí glímu v podobě lausatök a hryggspenny.
Časté otázky
Co znamená lausatök?
Slovník Cleasbyho a Vigfússona z roku 1874 vykládá lausa-tök jako zápasnický termín pro volný úchop, opak těsného sevření kolem zad.
Je lausatök forma glímy?
Prameny se rozcházejí. Hatton píše, že se lausatök často označují jako glíma, Þorsteinn Einarsson a časopis Skírnir je ale chápou jako příbuzný, samostatný druh zápasu a stará glímová pravidla je v glímě zakazovala.
Soutěží se v lausatök dodnes?
Poslední soutěž, kterou jsme našli, proběhla v listopadu 2007. Glímařský svaz Glímusamband Íslands lausatök ve svých pravidlech ani v kalendáři za rok 2024 neuvádí.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.