Pehlwani (Kushti)
कुश्तीTradiční zápas indického subkontinentu, cvičený v akharách v jámě s hlínou. Podle antropologa Josepha Altera syntéza perského zápasu přineseného Mughaly a domácí hinduistické tradice.
Základní informace
IndieCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Pehlwani (Kushti)
O bojovém umění Pehlwani (Kushti)
Pehlwani, běžněji kushti, je tradiční zápas indického subkontinentu. Podle antropologa Josepha S. Altera (The Wrestler's Body, 1992) je dnešní indický zápas syntézou perské podoby, kterou do jižní Asie přinesli Mughalové, a domácí hinduistické tradice doložené nejméně od 11. století, sanskrtský název mallayuddha dnes zápasníci považují za archaický. Cvičí se v akharách, zápasnických tělocvičnách, které vede guru se skupinou starších žáků a kde zápasníci často i bydlí.
Číst dál
Zápasí se v jámě s hlínou, ne na žíněnce. Alter uvádí, že se do hlíny míchá kurkuma pro léčivé účinky a v Gudžarátu podmáslí, olej a okr, tisk popisuje i ghí a kyselé mléko. Jámu zápasníci sami kopou krátkou těžkou motykou do brázd jako pole a Alter to řadí k nejdůležitějším cvičením. Kushti je soutěžní zápas, tréninkový zápas se nazývá jor. Trénink stojí na opakování v obrovských počtech. Dand je klik s prohnutím páteře, bethak hluboký dřep na obou nohou s výskokem na špičky, dobrý zápasník zvládne podle Altera asi 1 500 dandů za hodinu. Gada je těžký kámen o hmotnosti 10 až 60 kg na konci metrové bambusové tyče, gar nal kamenný kruh zavěšený na krk, který používá jen málo zápasníků. Strava je mléko, ghí a mandle, k tradičnímu režimu patří vstávání před svítáním a zdrženlivost brahmacharya. Nejslavnějším zápasníkem je Gama, který v roce 1910 v Londýně remizoval po téměř třech hodinách se Zbyszkem a po jeho nedostavení se k odvetě získal pás John Bull. Nápis v muzeu v Barodě říká, že zůstal neporažen. Národním šampionátem indického stylu je podle Altera Bharat Kesari, hliněný zápas dnes vedle žíněnky přežívá i v soutěžích Wrestling Federation of India, která v prosinci 2018 uspořádala první národní mistrovství v zápase v bahně.
Historie
Hlavním pramenem k dějinám indického zápasu je monografie antropologa Josepha S. Altera The Wrestler's Body: Identity and Ideology in North India (University of California Press, 1992), založená na terénním výzkumu ve Váránasí v osmdesátých letech. Podle Altera je dnešní zápas syntézou perské podoby, kterou do jižní Asie přinesli Mughalové, a domácí hinduistické podoby doložené nejméně od 11. století, perská a hinduistická technika jsou podle něj totožné, liší se kultura muslimského a hinduistického zápasení. Sanskrtský termín mallayuddha, zápasový souboj, se podle Altera užívá zřídka a zápasníci ho považují za archaický. Wrestling Federation of India klade počátky zápasu v Indii až do pátého tisíciletí před naším letopočtem, pramen k tomu neuvádí. Alter zdůrazňuje úlohu královského mecenášství: podle dnešních zápasníků by bez něj zápas vymřel a mecenášství změnilo lidový sport v politický diskurz s nacionalistickým podtextem. Nejslavnější postavou je Gama (narozen 22. května 1878 v Jabbowalu u Amritsaru, zemřel 23. května 1960), kterého maharádža z Patialy podle Altera obdaroval vesnicí a ročním stipendiem 6 000 rupií a který přesto zemřel chudý. Zápas na žíněnce podle The National pronikl do dillíské akhary v roce 1976 a od té doby se v akharách učí obojí. Wrestling Federation of India uspořádala na konci prosince 2018 v Pune první národní mistrovství v zápase v bahně.
Čím se liší
Proti olympijskému volnému stylu se kushti liší hlavně povrchem a prostředím. Scroll.in napsal o prvním národním mistrovství v bahně 2018, že jediným rozdílem proti žíněnce byl povrch, a Indian Express popsal turnaj Bharat Kesari Dangal v Ambale 2017 jako zápas na žíněnce, kde si diváci kushti museli na náhradu bahna zvyknout. Uvnitř indického zápasu rozlišuje Alter muslimskou a hinduistickou kulturu zápasení, technicky totožné, ale formálně odlišné. Vedle soutěžního kushti stojí tréninkový zápas jor.
Technika
Podle Altera se slovem kushti označuje soutěžní zápas a slovem jor zápas pro trénink. Zápasí se v jámě s hlínou, zápasníci nosí bederní roušku langot. Psaná pravidla hliněného zápasu jsme nenašli. Na prvním národním mistrovství v zápase v bahně v Pune v prosinci 2018 se podle Scroll.in body získávaly strhy a hody, vyhrávalo se položením soupeře na lopatky a zápasníci nesměli chytat soupeřovo langot, jediným rozdílem proti zápasu na žíněnce byl podle reportáže povrch. Wrestling Federation of India se podle své ústavy řídí pravidly United World Wrestling a pehlwani uvádí mezi přidruženými styly.
Trénink
Trénink v akhaře popisuje Alter podrobně. Jáma se kope krátkou těžkou motykou pharsa do brázd jako pole a kopání patří k nejdůležitějším cvičením, do hlíny se míchá kurkuma pro léčivé účinky, v Gudžarátu podmáslí, olej a červený okr, o svátku Nag Panchami olej, kurkuma, někdy parfémy a listy nimbovníku. The National popisuje kopání dvacetikilovou motykou, míchání kurkumy s hořčičným olejem a vyrovnání těžkým prknem fatta, v popiscích z roku 2021 uvádí i ghí a kyselé mléko.
Číst dál
Základem jsou dand, klik s prohnutím páteře, a bethak, hluboký dřep na obou nohou s výskokem na špičky. Dobrý zápasník zvládne podle Altera asi 1 500 dandů za hodinu a mnozí jich dělají 2 000 denně, bethaky se dělají v sériích po 60 až 100. Gada je těžký kulatý kámen o hmotnosti 10 až 60 kg na konci metr dlouhé bambusové tyče, gar nal kamenný kruh zavěšený na krk, který používá jen málo zápasníků. Zápasníci mají vstávat ve tři ráno, v praxi vstávají mezi půl pátou a pátou. Mecenáši jim hradí mléko, ghí a mandle, které zápasníci považují za zdroj síly. Základem zápasnického života je podle Altera brahmacharya, zdrženlivost s principem ochrany semene, jejímž symbolem je langot. Akhara má od pěti do sedmdesáti členů ve věku od 8 do 65 let, guru vyžaduje úplné odevzdání žáka. V dillíské akhaře popsané The National v roce 2008 zápasníci bydlí, nesmějí pít ani kouřit, jedí vegetariánsky a těžší vypijí až šest litrů mléka denně.
Stupně a postup
Stupně ani pásy indický zápas nemá, postavení dávají tituly. Bharat Kesari je podle Altera každoroční národní šampionát v indickém stylu, který v osmdesátých letech sponzorovala Indian Wrestling Federation. Titul Hind Kesari vyhrál v roce 1960 Ganpatrao Andalkar, Rustam-e-Hind byl titul držený šampionem: Gama ho podle olympics.com získal po návratu z Anglie v roce 1910 porážkou Raheema Bakhshe. Kdo tituly uděluje dnes, jsme nenašli, Indian Style Wrestling Association of India tvrdí, že tradiční tituly jsou chráněny ochrannými známkami.
Dnes
Zápas v Indii řídí Wrestling Federation of India, podle své ústavy člen Indian Olympic Association a United World Wrestling, která sdružuje státní a územní svazy a prosazuje pravidla UWW, rok založení ani počet členů na svém webu neuvádí. Mezi předměty činnosti uvádí i tradiční zápas a pehlwani vede mezi přidruženými styly. První národní mistrovství v zápase v bahně uspořádala v Pune na konci prosince 2018 s odměnami 75 000 rupií za zlato, 50 000 za stříbro a 25 000 za bronz. O tradiční tituly se vede spor: Indian Style Wrestling Association of India požadovala soudní zákaz soutěže Maharashtra Kesari v Pune s odvoláním na ochranné známky. Na seznamu nehmotného dědictví UNESCO žádný indický zápasnický prvek není.
Zajímavosti
Gama nebyl v Londýně 1910 kvůli výšce připuštěn do soutěže John Bull, vyhlásil otevřenou výzvu a finále proti Zbyszkovi 10. září 1910 skončilo po téměř třech hodinách remízou, k odvetě se Zbyszko nedostavil a Gama dostal pás John Bull. Odvetu v Patiale klade Alter do roku 1928 a píše, že Gama vyhrál za dvě a půl sekundy před více než 40 000 diváky, olympics.com uvádí rok 1927 a čas pod minutu. Nápis v muzeu v Barodě říká, že Gama zůstal za život neporažen, olympics.com mluví o více než 5 000 zápasech. Alter vypráví, že Gama radil mladíkovi dělat jedenáct dandů a bethaků denně, jíst hrst cizrny a myslet na boha.
Časté otázky
Co je akhara?
Zápasnická tělocvična vedená guruem a skupinou starších žáků, kde se zápasí v jámě s hlínou, cvičí a často i bydlí.
Co se přidává do hlíny v zápasišti kushti?
Podle Altera kurkuma a v Gudžarátu podmáslí, olej a okr. Tisk uvádí i ghí a kyselé mléko.
Je kushti na seznamu UNESCO?
Ne. Mezi prvky nehmotného dědictví Indie u UNESCO žádný zápasnický prvek není.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.