ImpakuImpaku

Malla-yuddha

मल्लयुद्ध

Sanskrtský název indického zápasu, který podle Josepha Altera dnes většina zápasníků pokládá za archaický. Středověké texty Mánasóllása a Malla Purána popisují jeho výcvik.

Základní informace

Země původuIndie
RegionAsie
Hlavní zaměřeníChvaty
Páskovací systémBez stupňů

Charakter a původ

Stav uměníHistorické
Typ linieLidové
Období vznikuStarověk

Trénink

ÚborBez předepsaného úboru
Role zbraníBez zbraní
Role sestavBez sestav

Pro koho

Dětské programyPro děti se nevyučuje
Fyzická náročnost4/5
Riziko zranění3/5
Přenos do sebeobrany3/5
Kondiční přínos4/5
Jak škály hodnotíme →

Organizace a soutěže

StupněNe
Formát soutěžíBez soutěží
Váhové kategorieNe
Olympijský statusNení olympijská
Kluby v ČRV Česku se necvičí
Odhad cvičencůDo 10 tisíc

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Údery rukamaOkrajové
KopyNevyužívá se
Hody a strhyZásadní
Boj na zemiVýznamné
Páky a znehybněníVýznamné
ZbraněNevyužívá se

Katalogy a databáze pro Malla-yuddha

🎬 Malla-yuddha v kultuře1 položek
→

O bojovém umění Malla-yuddha

Malla-yuddha je sanskrtský název indického zápasu. Joseph Alter v knize The Wrestler's Body z roku 1992 píše, že v severní Indii se mallayuddha používá jako jedno ze jmen indického zápasu vedle pahalwani a kušti, užívá se však velmi zřídka a většina zápasníků ho pokládá za archaické označení. Podle Altera tedy nejde o zaniklé samostatné umění, ale o jedno ze jmen dnešního indického zápasu pehlwani. Zakladatele ani rok vzniku jsme nenašli. Sanskrtské slovníky Monier-Williams a Petrohradský slovník dokládají slovo mallayuddha z Mahábháraty a vykládají ho jako zápas nebo pěstní souboj. Stejně ostře neodlišují příbuzná slova mustiyuddha, pěstní souboj, a niyuddha, boj zblízka. Alter v knize Martial Arts of the World označuje odkazy na zápas ve Védách a eposech za kryptické a nejednoznačné. Podrobněji podle něj zápas popisují až dva středověké texty, Mánasóllása krále Sómešvary z 12. století a Malla Purána kasty profesionálních zápasníků jyesthimalla. Dnešní indický zápas je podle Altera syntézou perské formy, kterou do jižní Asie přinesli Mughalové, a domácí hinduistické formy, která sahá nejméně do 11. století. Středověké texty podle něj neposkytují užitečný rámec pro pochopení dnešního zápasu.

Historie

Joseph Alter v knize Martial Arts of the World uvádí, že odkazy na zápas ve Védách, upanišadách a v eposech Mahábhárata a Rámájana jsou kryptické a nejednoznačné. Zarrilli v téže knize píše, že kapitoly Dhanurvédy v Agni Puráně řadí mezi pět oddílů válečného výcviku vedle vozů, slonů, koní a pěchoty i zápas, a jako podání z Mahábháraty uvádí postavu Bhímy, který drtí nepřátele zápasnickými technikami nebo kyjem. Alter ve své knize The Wrestler's Body z roku 1992 podle Harivamši cituje příběh, v němž Kršna a Balaráma porazí dvorní zápasníky krále Kansy.

Číst dál

Podrobněji podle Altera zápas popisují dva středověké texty. Mánasóllása západočálukjovského krále Sómešvary III., kterou Alter klade do let 1124 až 1138 a P. Arundhati do let 1126 až 1138, je pojednání o královských uměních a zábavách s kapitolou Malla Vinod. Indrasan Rai ji podle Altera nazval zápasnickou Gítou. Malla Purána je podle Altera kastovní purána, nejspíš z 13. století, o jyesthimallech, kastě profesionálních zápasníků ve středověkém Gudžarátu, a její nejstarší dochovaný opis pochází podle Greena z let 1674 až 1675. O vidžajanagarské říši na Dekánu Alter podle Mujumdara uvádí, že mnoho jejích králů provozovalo zápas spolu s jinými bojovými uměními. Zápas se podle Altera v epických a středověkých vojenských dějinách zmiňuje zřídka a jako méně důležitý než šerm, lukostřelba nebo jezdectví a mnohá epická líčení ho kladou do arény, ne na bojiště.

Čím se liší

Sanskrtské slovníky Monier-Williams, Petrohradský slovník a Apte vykládají mallayuddha jako zápas nebo pěstní souboj, mustiyuddha jako pěstní souboj a niyuddha jako boj zblízka, zvláště pěstmi, a všechna tři slova dokládají z Mahábháraty, mustiyuddha a niyuddha i z Harivamši. Apte u niyuddha uvádí i zápas. Samostatné umění pod jménem musti-yuddha nebo niyuddha jsme ve spolehlivých pramenech nenašli, popisuje ho jen Wikipedie a podobné weby. Zarrilli v knize Martial Arts of the World naopak řadí mezi živé tradice severoindické mushti a vysvětluje ho jako zápas. Rysy pokládané za tradiční, jako strava, celibát, akhara a zápasy dangal, jsou podle Josepha Altera veskrze moderní. Mánasóllása i Malla Purána podle něj předepisují stravu s masem i pro bráhmany, kdežto dnešní hinduističtí zápasníci zdůrazňují vegetariánskou stravu.

Technika

Malla Purána podle Josepha Altera třídí typy zápasníků, určuje potřebné tělesné vlastnosti a popisuje druhy cvičení, zápasnické techniky i přípravu zápasiště. Mánasóllása je sice podrobnější než jiné texty, ale podle Altera uvádí jen názvy chvatů a cviků a nepopisuje je. Dnešní indický zápas kušti tvoří podle Altera chvaty, protichvaty a postoje daw, pech a pantra a jeho základní pravidla, chvaty a techniky jsou téměř totožné s volným stylem.

Trénink

Kapitola Malla Vinod v Mánasóllase podle Josepha Altera třídí zápasníky podle věku, velikosti a síly a předepisuje jim cvičení a stravu. Král měl zápasníkům dodávat luštěniny, maso, mléko, cukr a jemné sladkosti a zápasníci byli drženi odděleně od žen dvora. Podle P. Arundhati má král u prince zkoumat i pohyb nohou, ramen a rukou a skoky v mallayuddze, vedle lukostřelby a boje mečem, kopím a kyjem. Malla Purána podle Altera podrobně popisuje rozměry čtvercových, obdélníkových a kruhových zápasišť a jakost hlíny a podává katalog potravin pro každé roční období. Středověké texty podle Altera katalogizují složité tréninkové režimy s mnoha druhy cvičení, zatímco dnešní zápasníci dělají hlavně stovky až tisíce cviků dand a bethak.

Dnes

Joseph Alter v roce 1992 uvedl, že v severní Indii se pro indický zápas zaměnitelně užívají jména bharatiya kushti, pahalwani a mallayuddha, přičemž nejběžnější je pahalwani. O něco častější než mallayuddha jsou podle něj termíny mallakala, umění zápasu, a mallavidya, znalost zápasu. Dnešní akhara je podle Altera přinejmenším hliněná jáma, cvičební plocha, studna a chrám nebo svatyně, udržovaná z veřejných darů. Pravidla indického zápasu jsou podle něj velmi blízká olympijskému volnému stylu.

Zajímavosti

Slovník Monier-Williams vykládá slovo malla jako zápasníka nebo boxera z povolání, atleta a velmi silného muže. Podle P. Arundhati uvádí Mánasóllása, že při královské koupeli krále masírovali olejem zápasníci. O vidžajanagarském králi Kršnadévarájovi se podle Altera říká, že každé ráno vypil asi půldruhé libry sezamového oleje. Veena Das zkoumala podle Altera Malla Puránu s otázkou, proč se bráhmani, kteří by bojové umění obvykle nepřijali, stali profesionálními zápasníky.

Časté otázky

Je malla-yuddha totéž co kušti?

Podle Josepha Altera se v severní Indii jména mallayuddha, pahalwani a bharatiya kushti používají pro indický zápas zaměnitelně. Mallayuddha se podle něj užívá velmi zřídka a většina zápasníků ho pokládá za archaické.

Které staré texty popisují indický zápas?

Podle Altera hlavně Mánasóllása krále Sómešvary z 12. století s kapitolou Malla Vinod a Malla Purána jyesthimallů, nejspíš z 13. století. Zmínky ve Védách a eposech označuje za kryptické.

Co znamenají slova musti-yuddha a niyuddha?

Sanskrtské slovníky vykládají mustiyuddha jako pěstní souboj a niyuddha jako boj zblízka, zvláště pěstmi. Obě slova dokládají z Mahábháraty, samostatné umění pod těmito jmény jsme ale ve spolehlivých pramenech nenašli.

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.

JudoPehlwani (Kushti)Yağlı güreş (Turecký olejový zápas)Kito-ryuTenjin Shin'yo-ryuKawaishi Judo