Kito-ryu

Základní informace

Zakladatel

Fukuno Shichiroemon

Země původuJaponsko

RegionAsie

Hlavní zaměřeníChvaty

Úroveň kontaktuLehký kontakt

Páskovací systémCertifikáty

Charakter a původ

Trénink

Pro koho

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Katalogy a databáze pro Kito-ryu

O bojovém umění Kito-ryu

Kito-ryu je škola jujutsu, která vznikla v raném období Edo, podle japonských encyklopedií v éře Kan'ei (1624 až 1644). Kdo ji založil, prameny neříkají shodně. Encyklopedie Daijisen, Nipponica a Britannica i zpráva vysoké školy Teikyo jmenují Ibarakiho Sensaie Toshifusu, podle Nipponiky roku 1637, encyklopedie Sekai Daihyakka Teradu Kan'emona Masashigeho, Mezinárodní judistická federace (IJF) Fukuna Shichiroemona Masakatsu. Studie Tanaky Yoheie z Univerzity Tsukuba (2010) uvádí, že Terada a Ibaraki jsou vedeni jako zakladatelé dvou různých Kito-ryu a jejich vztah je nejasný. Škola se podle Nipponiky zaměřovala více na hody než na údery a její techniky vycházely z boje ve zbroji. Studie Kiryua Shusakua a kolegů (Budogaku kenkyu, 2012) zdůrazňuje u kata Kito-ryu jednotu těla a mysli, pevný postoj, klid mysli a narušení soupeřovy rovnováhy. Pro dějiny juda je Kito-ryu důležitá tím, že se k její výuce u Iikuba Tsunetoshiho v červnu 1881 přihlásil Kano Jigoro, rok před založením Kodokanu. Kano kata Kito-ryu považoval za technicky i teoreticky vyspělé, zachoval je v judu a po roce 1901 je přejmenoval na koshiki no kata, soubor jednadvaceti forem. Zda linie Kito-ryu dnes žije samostatně, jsme v pramenech nenašli.

Historie

Kito-ryu vznikla v raném období Edo, japonské encyklopedie ji kladou do éry Kan'ei (1624 až 1644), tedy do doby vlády šóguna Iemitsua. O zakladateli se prameny rozcházejí. Encyklopedie Daijisen jmenuje Ibarakiho Matazaemona Toshifusu, Nipponica (heslo Watanabeho Ichira) uvádí, že Ibaraki Toshifusa vytvořil formy a založil školu roku 1637 a Terada Kan'emon Masashige ji rozvinul zhruba v letech 1648 až 1681, a Britannica Kokusai také připisuje založení Ibarakimu. Encyklopedie Sekai Daihyakka naopak za zakladatele považuje Teradu a vznik klade do doby šóguna Tokugawy Ietsuny.

Čím se liší

Kito-ryu a Kodokan judo spojuje přímá linie: Kano Jigoro je ve zprávě vysoké školy Teikyo veden jako desátý v řadě Kito-ryu po svém učiteli Iikubovi Tsunetoshim. Kodokan ale podle téže zprávy převzal jen kata Kito-ryu, ne celou školu. Encyklopedie Nipponica uvádí u Kito-ryu důraz na hody, zpráva Teikyo důraz na boj ve zbroji a Mezinárodní judistická federace popisuje techniky prováděné ve zbroji nebo v hakama. Při převzetí do juda Kano kata pozměnil. Podle studie Kiryua a kolegů (2012) ji po roce 1901 přejmenoval na koshiki no kata, u pěti technik změnil jména, dvě přehodil v pořadí a úchop za krk nahradil tlakem na hruď. Koshiki no kata tak v judu označuje soubor, který vznikl z Kito-ryu, ale není s její kata totožný.

Technika

Kito-ryu se podle encyklopedie Nipponica soustředila více na hody než na údery a zpráva vysoké školy Teikyo klade její těžiště do boje ve zbroji a hodů. Mezinárodní judistická federace (IJF) píše, že se techniky prováděly ve zbroji nebo v hakama a točily se kolem shození soupeře na zem. Studie Kiryua Shusakua, Muraty Naokiho a Toda Yoshiakiho (Budogaku kenkyu, 2012) popisuje kata Kito-ryu jako postavenou na jednotě těla a mysli (hontai), původně z technik boje ve zbroji, s důrazem na pevný postoj, klid mysli a narušení rovnováhy soupeře. Kata Kito-ryu přežila v judu jako koshiki no kata. Podle Nipponiky a Britanniky má jednadvacet forem, čtrnáct v řadě omote a sedm v řadě ura, vycházejících z boje ve zbroji. Kiryu a kolegové uvádějí, že Kano po roce 1901 přejmenoval kata Kito-ryu na koshiki no kata, u pěti technik změnil jména, dvě přehodil v pořadí a úchop za krk nahradil tlakem na hruď.

Trénink

O výuce v Kito-ryu se z pramenů dozvídáme hlavně přes Kana Jigora. Kano se v červnu 1881 přihlásil k výuce u Iikuba Tsunetoshiho, dříve instruktora šógunátní vojenské školy Kobusho, a kata Kito-ryu podle studie Kiryua a kolegů (2012) považoval za technicky i teoreticky vyspělé. Proto je v judu zachoval. Cvičenci Kodokanu kata po jeho založení zanedbávali a Kano zkoušel různé způsoby, jak ji mezi ně dostat. Škola předávala své učení i písemně: Ibaraki Toshifusa podle studie Tanaky Yoheie (2010) vydal roku 1639 seznam technik Tokushin no mokuroku.

Dnes

Nejznámější stopou Kito-ryu je dnes koshiki no kata, kterou Kano Jigoro převzal do juda. Kodokan podle zprávy vysoké školy Teikyo nepřevzal celou školu, jen její kata. Anglická Wikipedie uvádí jako dnešní linie Takenaka-ha Kito-ryu a judo, které označuje za oficiálního nástupce Kito-ryu. Web americké školy Yotsume Dojo popisuje linii Kiyoseho Nakaeho (1883–1962), který učil jujutsu v New Yorku a jehož žákem byl od roku 1942 Mike DePasquale starší, nepíše ale, že se tato linie dnes aktivně vyučuje. Zda je Kito-ryu členem Japonské společnosti klasických bojových umění (Nihon Kobudo Kyokai), jsme nenašli, na seznamech vystupujících na ukázkách Nippon Kobudo Embu ani v dokumentu ministerstva školství z roku 2019 není.

Zajímavosti

Podle Fujioky Masaharua (Univerzita Shimane, 1996) dal Kito-ryu jméno Takuan Soho, když pojmenoval dokument „Ran“ z roku 1637, a Fujioka se přitom odvolává na spis Yagyua Jubeie Tsuki no sho. Regionální výbor francouzské judistické federace (Comité 13) v podkladu z roku 1997 uvádí tradici, podle níž Kito-ryu založila trojice samurajů Fukuno Shichiroemon, Isogai Jirozaemon a Miura Yojiemon s čínským učitelem Chen Yuan Pinem, který měl kata vytvořit roku 1658, jde o legendu, kterou tradoval Kano. Mezinárodní judistická federace legendu o Chen Yuan Pinovi také zmiňuje.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.