Judo
柔道Japonské umění hodů a chvatů, olympijské od roku 1964; jeho myšlenkou je využít sílu soupeře místo vlastní.
Základní informace
JaponskoCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Srovnání
Katalogy a databáze pro Judo
O bojovém umění Judo
Judo vytvořil Jigoro Kano v roce 1882, když z technik starých škol jujutsu vybral ty, které se dají cvičit naplno proti odporujícímu partnerovi, a nebezpečné vyřadil. Tím vznikl systém, ve kterém se dá trénovat na sto procent bez vážných zranění — a právě to je důvod, proč se judo rozšířilo po celém světě rychleji než jeho předchůdci. Základem je hod. Cílem je dostat soupeře na záda kontrolovaně a s razancí; takový hod (ippon) končí zápas okamžitě. Když hod nevyjde, pokračuje boj na zemi (ne-waza) — držení, škrcení a páky na loket. Kopy a údery se v soutěži nepoužívají vůbec, existují jen v předváděných sestavách (kata). Judo je olympijský sport od roku 1964 (ženy od 1992) a má jednu z nejpropracovanějších soutěžních struktur vůbec. Zároveň si drží vzdělávací rozměr, který Kano zdůrazňoval: pravidla chování v dojo, poklony, práce s pádovou technikou od první hodiny. Pro začátečníka je judo mimořádně dobrý základ. Naučí padat — dovednost, která má hodnotu i mimo tatami — a dá zkušenost s bojem proti skutečnému odporu. Zátěž na klouby, hlavně na ramena a lokty, je ale reálná a s věkem se projeví; kvalitní klub tomu přizpůsobuje objem tréninku.
Historie
Judo vytvořil Jigoro Kano (1860–1938) v roce 1882 z jujutsu škol Tenjin Shin'yo-ryu a Kito-ryu, které předtím studoval. Kodokan založil v únoru 1882 v chrámu Eisho-ji v Tokiu, prvními nositeli shodanu se v srpnu 1883 stali Tsunejiro Tomita a Shiro Saigo. V roce 1922 pozval Kano do Kodokanu k ukázce Gichina Funakoshiho a karate pak od juda převzalo systém kyu a dan i cvičební oděv. International Judo Federation vznikla 11. července 1951, v letech 1952–1965 ji vedl Kanův syn Risei Kano. MOV přijal judo do programu v roce 1960 a od her v Tokiu 1964 je olympijské s jedinou výjimkou v roce 1968. Ženy soutěží o olympijské medaile od roku 1992, v roce 1988 bylo ženské judo ukázkovým sportem.
Technika
Techniky se dělí na hody (nage-waza) a techniky na zemi (katame-waza). Hody jsou ruční, bokové a nožní, na zemi se cvičí držení, škrcení a páky. V soutěži jsou páky povolené jen na loketní kloub. Údery a zbraně jsou zakázané v soutěži i ve volném tréninku, úderové techniky (atemi-waza) existují jen v kata. Hod hodnocený jako ippon posuzují rozhodčí podle rychlosti, síly, dopadu na záda a kontroly do dokončení techniky. Dvě waza-ari také ukončí zápas. Držení na zemi vyhrává ippon po 20 sekundách. Za úchop pod pasem nebo chycení nohy dostane závodník trestný bod shido, tři shido znamenají diskvalifikaci (hansoku-make) a skok hlavou napřed se trestá hansoku-make přímo.
Trénink
Hlavní tréninkovou formou je randori, volné cvičení s partnerem v různé intenzitě. Uchi-komi je opakované nasazování techniky až do bodu kake bez dokončení hodu. Od začátku se cvičí čtyři druhy pádů (ukemi): vzad, na bok, vpřed a s převalem. Studie deseti judistů s hnědým a černým pásem naměřila při čtyřech randori po pěti minutách tepovou frekvenci 174–183 tepů za minutu. Typickou frekvenci tréninku ani poměr techniky, randori a kondice se nám doložit nepodařilo. Na 123 mezinárodních soutěžích z let 2005–2019 vzniklo ve stoje 78 % z 650 zaznamenaných zranění, nejčastějším typem byl výron (43,31 %). Na olympiádách 2008–2016 připadalo 9,6 zranění na 1 000 minut zápasu, v olympijském zápase 4,8. Nejčastěji bývá postiženo koleno, rameno a prsty, hlavním mechanismem je pád po hodu soupeře.
Stupně a postup
Mezinárodně se používá šest žákovských stupňů (6. až 1. kyu) s pásy bílý, žlutý, oranžový, zelený, modrý a hnědý. Mistrovských stupňů (dan) je deset: 1.–5. dan nosí černý pás, 6.–8. dan červenobílý, 9. a 10. dan červený, případně černý. Desátý dan Kodokanu získalo jen patnáct lidí. Minimální věk pro žákovské stupně se podle federace pohybuje od 3 do 15 let, pro první dan je ve Spojeném království 15 let, v USA obvykle 16 let. Kodokan uděluje stupně judistům z celého světa, podmínky ale určují národní federace. Irsko například používá bodový systém, body se sbírají za vítězství nad hnědými pásy. Minimální doby mezi stupni a typickou dobu k černému pásu jsme v pramenech nenašli.
Pro koho
Podle pravidel IJF jsou kadeti ve věku 15–17 let a junioři 15–20 let, senioři nemají horní hranici a na oficiálních akcích IJF smějí startovat jen závodníci od 15 let. Národní soutěže začínají dříve: australská Judo Victoria pouští děti do zápasu od 6 let, do 15 let soutěží bez pák a škrcení, zápas trvá 2–3 minuty. Veteráni IJF soutěží od kategorie M6 (55–59 let) po M9 (nad 70 let), od M7 bez škrcení a s kratším zápasem. Britská federace od roku 2022 zakazuje škrcení v každém zápase s účastníkem nad 60 let. Přehled 23 studií (2023) u části z nich zaznamenal po tréninku juda nižší strach z pádu a u žen po menopauze vyšší hustotu kostí a zlepšení rovnováhy.
Soutěže
Zápas trvá podle pravidel IJF čtyři minuty u seniorů, juniorů i kadetů. Muži a ženy spolu nezápasí. Senioři soutěží v sedmi váhách: muži −60, −66, −73, −81, −90, −100 a +100 kg, ženy −48, −52, −57, −63, −70, −78 a +78 kg. Na olympiádách v Tokiu 2020 a Paříži 2024 bylo sedm vah pro každé pohlaví. Od roku 2020 se soutěží i ve smíšené soutěži družstev, tým tvoří tři muži a tři ženy. Kodokan uznává deset kata, například Nage-no-kata s patnácti hody cvičenými na obě strany a Katame-no-kata s patnácti technikami na zemi. Soutěž v kata se nám v pravidlech IJF ověřit nepodařilo.
Výbava
Judogi tvoří těžký bavlněný kabátec (uwagi), lehčí kalhoty (shitabaki nebo zubon) a bavlněný pás (obi). Na soutěžích IJF se smí nastoupit jen v bílém nebo modrém judogi a závodník musí mít obě barvy. Povinné chrániče jsme v pravidlech nenašli, cvičí se na tatami.
Filozofie
Kano formuloval dva principy: seiryoku zenyo (maximálně efektivní využití energie) a jita kyoei (vzájemný prospěch). Ústřední myšlenkou je, že měkkost přemáhá tvrdost. Mezi deseti kata Kodokanu jsou i dvě sebeobranné, Kodokan goshinjutsu a ženská Joshi-goshinho o třech částech (Tai-sabaki, Ridatsu-ho a Seigo-ho). Ženské oddělení Kodokanu funguje od roku 1923, Keiko Fukuda se v roce 1972 stala první ženou s 6. danem. Budova Kodokanu v Tokiu má pět dojo včetně ženského a chlapeckého, hlavní dojo má 420 tatami.
Styly a školy
Hlavní proud juda vychází z Kodokanu. Vedle něj vznikly dvě větve, které se od něj odchýlily. Nejznámější je kosen judo z japonských technických vysokých škol (kosen), které od roku 1914 pořádaly vlastní soutěže s téměř neomezeným bojem na zemi. Kodokan na to reagoval: v roce 1925 zavedl přísná pravidla pro přechod ze stoje do boje na zemi a zakázal všechny páky kromě pák na loket. Kolem roku 1929 přidal pravidlo yusei-gachi, vítězství na základě lepšího postoje a techniky, když zápas skončí bez bodu. Hlavní proud se tak posunul k hodům, zatímco kosen judo dál rozvíjí práci na zemi. Druhou větví je metoda Mikinosukeho Kawaishiho, který přijel do Francie v roce 1935. Zavedl tam sedm barev pásů (bílý, žlutý, oranžový, zelený, modrý, hnědý, černý), zatímco Japonsko používalo jen bílý a černý, a japonské názvy technik nahradil číslovanými, takže se například osotogari učilo jako hod nohou číslo 1. Kodokan jeho metodu považoval za zjednodušení tradičního juda a spor rozdělil Francouzskou federaci juda, založenou v roce 1946, na frakce Kawaishi a Kodokan, které se sloučily až v roce 1956.
Dnes
Judo řídí International Judo Federation se sídlem v Budapešti, národní federace sdružuje v pěti kontinentálních uniích. Z juda vzešlo brazilské jiu-jitsu. Mitsuyo Maeda, judoka Kodokanu se 4. danem, připlul v roce 1914 do Brazílie. V roce 1917 viděl jeho ukázku v Belému čtrnáctiletý Carlos Gracie, judo se pak učil od Maedy nebo od jeho žáka Jacyntha Ferra. Kodokan v roce 1925 omezil v soutěžních pravidlech boj na zemi, zatímco kosen judo práci na zemi rozvíjí dál a bývá s brazilským jiu-jitsu srovnáváno. Judisté stáli i u aikida. Kenji Tomiki, člen judistického klubu univerzity Waseda, začal u Moriheie Ueshiby v roce 1926 a později založil školu aikida Shodokan. V roce 1930 sledoval Kano v Ueshibově dojo v Mejiro ukázku a poslal k němu studenty Kodokanu, mezi nimi Minoru Mochizukiho. Judista Kodokanu stál i u samba. Vasily Oshchepkov získal v Kodokanu v roce 1917 nidan jako první Rus a patří k tvůrcům samba. Na olympiádě 1964 získal SSSR v judu čtyři bronzy, dva z nich v lehké váze vybojovali Oleg Stepanov a Ārons Bogoļubovs, oba mistři SSSR v sambu. Gruzínské judo ovlivnil tradiční zápas v kabátě chidaoba. Některé z kimarite, které uznává Japan Sumo Association, pocházejí z juda, mezi nimi ipponzeoi, hod přes rameno jednou rukou. Sumista Kaio, který dříve cvičil judo, jím v listopadu 2000 porazil Musashimarua.
V kultuře
Judo stojí na začátku filmové dráhy Akiry Kurosawy. Jeho celovečerním režijním debutem byl film Sanshiro Sugata z 25. března 1943, natočený podle románu Tsunea Tomity z roku 1942, o jehož zfilmování Kurosawa studio Toho požádal hned po vydání knihy. Původní verze měla 97 minut, dochovaná má 79 minut, protože studio film o rok později bez Kurosawy zkrátilo. Na Sanshira Sugatu odkazovala i reklama. Postava Segata Sanshiro, jejíž jméno i povaha vycházejí z Kurosawova hrdiny, byla maskotem konzole Sega Saturn a v reklamách házela obyčejné lidi přes rameno. Judo má v Japonsku i komiksovou hrdinku. Podle dívky z populárního judistického komiksu Yawara dostala přezdívku Yawara-chan judistka Ryoko Tamura, olympijská vítězka v kategorii do 48 kg ze Sydney 2000.
Zajímavosti
Jigoro Kano se v roce 1912 zúčastnil olympiády ve Stockholmu a setkal se tam s Pierrem de Coubertinem, který judo téhož roku pochvalně zmínil v Olympic Review. Na olympijský program se judo dostalo až v Tokiu 1964. Právě tam Nizozemec Anton Geesink, vysoký 198 centimetrů a vážící asi 121 kilogramů, vyhrál otevřenou kategorii, když ve finále porazil Japonce Akia Kaminagu držením kesa-gatame. Byl jediným nejaponským vítězem judistických soutěží těch her. Už v roce 1961 se stal prvním mistrem světa, který nebyl Japonec, třetí světový titul přidal v roce 1965 a v letech 1987–2010 byl členem Mezinárodního olympijského výboru. Otevřená kategorie z olympijského juda zmizela po hrách 1984. Japonec Yasuhiro Yamashita vyhrál mezi lety 1977 a 1985 203 zápasů v řadě. Má zlato z olympiády v Los Angeles 1984 a čtyři tituly mistra světa a kariéru ukončil v červnu 1985.
Styly a větve
Judo japonských vyšších škol a univerzit s neomezeným přechodem do boje na zemi. První turnaj se konal v Kjótu roku 1914, dnes v něm pokračuje soutěž Nanatei.
Francouzská metoda výuky juda Kawaishiho Mikinosukeho s francouzskými názvy a číslovanými technikami. Spojují se s ní barevné pásky, od roku 1956 koexistovala s Kodokanem.
Časté otázky
Co znamená judo?
Judo znamená jemná cesta. Vytvořil ho Jigoro Kano v roce 1882 a téhož roku otevřel školu Kodokan, jejíž název znamená místo, kde se studuje cesta.
Na co je dobré judo?
Mezinárodní judistická federace staví program Judo in Schools na osmi hodnotách (přátelství, čest, respekt, skromnost, zdvořilost, odvaha, sebeovládání a upřímnost) a uvádí přínos pro tělesný, duševní i sociální vývoj dětí. Systematický přehled studií z roku 2018 našel u cvičících dětí lepší hustotu kostí paží, pohyblivost, svalovou vytrvalost a obratnost, judo ale nebylo důsledně lepší než jiné sporty.
Jaké jsou pásky v judu?
Podle zkušebního řádu Českého svazu juda vedou žákovské stupně od 6. kyu s bílým pásem přes žlutý, oranžový, zelený a modrý k hnědému pásu 1. kyu, mezi nimi jsou dvoubarevné mezistupně. Mistrovské stupně dan začínají černým pásem a 1. dan lze podle pravidel IJF získat od 15 let.
V kolika letech začít s judem?
Zkušební řád Českého svazu juda stanoví pro první žákovský stupeň po bílém pásu minimální věk 6 let a mezi dalšími stupni nejméně šest měsíců.
Jaký je rozdíl mezi judem a jiu-jitsu?
Judo vytvořil Jigoro Kano ze starých škol jujutsu, z nichž vyřadil nejnebezpečnější techniky a přidal volný trénink randori. Brazilské jiu-jitsu se pak vyvinulo z juda Kodokanu. Judo rozhoduje hlavně hodem, brazilské jiu-jitsu boduje pozice na zemi a vítězí vzdáním.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.