Judo
柔道Japonské umění hodů a chvatů, olympijské od roku 1964; jeho myšlenkou je využít sílu soupeře místo vlastní.
Základní informace
JaponskoCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Judo
O bojovém umění Judo
Judo vytvořil Jigoro Kano v roce 1882, když z technik starých škol jujutsu vybral ty, které se dají cvičit naplno proti odporujícímu partnerovi, a nebezpečné vyřadil. Tím vznikl systém, ve kterém se dá trénovat na sto procent bez vážných zranění — a právě to je důvod, proč se judo rozšířilo po celém světě rychleji než jeho předchůdci. Základem je hod. Cílem je dostat soupeře na záda kontrolovaně a s razancí; takový hod (ippon) končí zápas okamžitě. Když hod nevyjde, pokračuje boj na zemi (ne-waza) — držení, škrcení a páky na loket. Kopy a údery se v soutěži nepoužívají vůbec, existují jen v předváděných sestavách (kata). Judo je olympijský sport od roku 1964 (ženy od 1992) a má jednu z nejpropracovanějších soutěžních struktur vůbec. Zároveň si drží vzdělávací rozměr, který Kano zdůrazňoval: pravidla chování v dódžó, poklony, práce s pádovou technikou od první hodiny. Pro začátečníka je judo mimořádně dobrý základ. Naučí padat — dovednost, která má hodnotu i mimo tatami — a dá zkušenost s bojem proti skutečnému odporu. Zátěž na klouby, hlavně na ramena a lokty, je ale reálná a s věkem se projeví; kvalitní klub tomu přizpůsobuje objem tréninku.
Styly a větve
Odnož juda vymezená pravidly, vzniklá kolem roku 1914 na japonských odborných školách. Bez omezení boje na zemi se těžiště přesunulo z hodů do newazy.
Metoda výuky džúda pro Evropu: techniky v očíslovaných řadách, pevný sled. Vytvořil ji Mikinosuke Kawaishi, který přijel do Paříže roku 1935.
Japonská škola džúdžucu z raného období Edo. Staví na hodech a narušení rovnováhy; z ní Kanó odvodil koshiki no kata juda.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.