Lucha Leonesa (Zápas z Leónu)
Zápas z Leónu v úchopu za kožený pás. Od roku 2017 je chráněnou kulturní památkou a letní liga plní hlediště.
Základní informace
Charakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Lucha Leonesa (Zápas z Leónu)
O bojovém umění Lucha Leonesa (Zápas z Leónu)
Lucha leonesa je lidový zápas z Leónu na severozápadě Španělska. Zápasníci se drží oběma rukama za kožený pás zvaný cinto, široký tři centimetry. Paže smějí držet, tahat a tlačit, ale nesmějí udeřit ani pustit úchop. Techniky podmetu a hodu se souhrnně jmenují mañas. Souboj trvá nejvýš minutu a půl, ve finále tři minuty. Rozhoduje se obvykle dvěma čistými pády, takzvanými caídas enteras, které lze složit i ze dvou polovičních pádů. Zápasí se v kruhu zvaném corro o průměru osmnácti metrů. Zakladatele lidová tradice nemá. Roku 1930 se lucha leonesa stala federovaným sportem a roku 1933 dostala první skutečná pravidla, která sjednotila místní varianty a zavedla úchop za pás. Dospělí soutěží ve čtyřech váhových kategoriích, ženy podle databáze UNESCO ICM od roku 2007. Soutěže řídí Federación de Lucha Leonesa de Castilla y León. Letní liga běží od června do října a ve vsích pod dvě stě padesát obyvatel přitáhne až dva a půl tisíce diváků. Roku 2017 ji Kastilie a León vyhlásily nehmotnou kulturní památkou.
Historie
Recenzovaná studie Roblese Tascóna a Sota Garcíi z roku 2019 klade první doložené corros zhruba do dvanáctého století a první popis mañas do roku 1860. Zápas se šířil po trasách sezonního přehánění stád, soustředil se na severovýchodě provincie León a ve dvacátých letech dvacátého století se přesunul i do hlavního města. Roku 1930 se lucha leonesa stala federovaným sportem v rámci Federación Española de Lucha y Disciplinas Asociadas. První skutečná pravidla z roku 1933 sjednotila místní varianty, standardizovala oděv, zavedla úchop za pás a podrobně popsala pády. Podle studie se pás prosadil koncem dvacátých let a občanská válka znamenala definitivní přechod od kalhot z hrubého sukna k pásu.
Čím se liší
Od kantabrijského aluche se lucha leonesa liší pevným úchopem za pás, který se nesmí pustit. Aluche podle deníku El Diario Cantabria začíná úchopem za předloktí a v některých údolích pokračuje i na zemi. Slovo aluche přitom slovník Real Academia Española uvádí jako hovorový název zápasu za pás z Leónu a Santanderu. Od olympijského zápasu odlišuje lucha leonesa pás jako jediný povolený úchop.
Technika
Zápasníci začínají vzpřímeně, břicha mají deset až patnáct centimetrů od sebe, jednu ruku vpředu a druhou uprostřed soupeřových zad. Pás je z vyčiněné kůže a je široký tři centimetry. Paže smějí držet, tahat a tlačit, ale nesmějí udeřit ani pustit úchop. Techniky se jmenují mañas, například media vuelta, cadrilada, zancajo, garabito, dedilla nebo mediana. Úřední popis v Boletín Oficial del Estado uvádí, že se provádějí pažemi nebo nohama, studie z roku 2019 mluví jen o nohou a bocích. Čistý pád nastává, když se země dotkne tělo od hýždí ke krku nebo bok a po něm hýždě či záda. Poloviční pád znamená, že soupeř pustí pás a dopadne na hruď nebo bok.
Trénink
Počet zápasníků klesá. Studie z roku 2019 uvádí, že León měl v roce 2000 dvě stě třicet jedna licencí ve čtrnácti školách, v době výzkumu jen šedesát šest v jediné škole. Autoři to spojují s poklesem počtu zápasníků o tři čtvrtiny. Databáze UNESCO ICM uvádí kolem čtyř set licencovaných zápasníků, patnáct škol a osm klubů, údaj ale nemá doložený zdroj.
Stupně a postup
Dospělí soutěží ve čtyřech váhových kategoriích: lehké do 67 kg, střední od 67 do 77 kg, polotěžké od 77 do 88 kg a těžké nad 88 kg. Do dvacátého století se zápasilo bez kategorií, každý proti každému. Vrcholem sezony je turnaj Campeón de Campeones. Roku 2024 v něm souboj trval dvě minuty s třicetisekundovým prodloužením a vítězové kategorií se utkali o titul supercampeón.
Dnes
Nejsledovanější soutěží je letní liga Liga de Verano, nazývaná také Trofeo de la Regularidad, která běží od června do října. Corro má průměr osmnáct metrů a stálé arény stojí v Gradefes, Villafruela, Villafañe, Mansilla de las Mulas, Riañu a v Leónu. Utkání přitahují až dva a půl tisíce diváků ve vsích s méně než dvěma sty padesáti obyvateli. Soutěže řídí Federación de Lucha Leonesa de Castilla y León. Ženy mohou podle databáze UNESCO ICM soutěžit od roku 2007 a federace v roce 2026 řešila, jak upravit strukturu ženské soutěže.
Zajímavosti
V tradičním corru Montaña contra Ribera dostává zápasník s nejvíce výhrami marcipán a poslední stojící zápasník cenu zvanou gallo, tedy kohout. Podle studie z roku 2019 leží zhruba osmdesát procent obcí s corros v místech pod dvě stě obyvatel a letní ligu sleduje kolem třiceti tisíc platících diváků.
Časté otázky
Jak se vyhrává v lucha leonesa?
Obvykle dvěma čistými pády zvanými caídas enteras, které lze složit i ze dvou polovičních pádů. Souboj trvá nejvýš minutu a půl, ve finále tři minuty.
Za co se v lucha leonesa chytá?
Za kožený pás zvaný cinto, široký tři centimetry. Paže smějí držet, tahat a tlačit, ale úchop se nesmí pustit.
Kdy se lucha leonesa zápasí?
Hlavně v letní lize od června do října ve vesnických arénách provincie León. Roku 2017 byla vyhlášena nehmotnou kulturní památkou Kastilie a Leónu.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.