Inbuan (Mizoramský zápas)

Základní informace

Země původuIndie

RegionAsie

Hlavní zaměřeníChvaty

Úroveň kontaktuPlný kontakt

Páskovací systémBez stupňů

Charakter a původ

Trénink

Pro koho

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Katalogy a databáze pro Inbuan (Mizoramský zápas)

O bojovém umění Inbuan (Mizoramský zápas)

Inbuan je tradiční zápas národa Mizo z indického státu Mizoram. Irwin Lalmuanpuii Hnamte a Mercy K. Khaute v článku pro Delhi Journal of Contemporary Law uvádějí, že jeho přesný původ není znám. Ústní tradice ho podle nich spojuje s dobou, kdy se Mizové usazovali na pláních, a s vyprávěním o dvou silných mužích, kteří při stavbě domu náčelníka Fanai zápasili o neústupný sloup. Původní název Inbanphawi autoři překládají jako zvedání sloupu základu domu. Písemné záznamy podle autorů naznačují, že inbuan byl v letech 1871 až 1940 stálou noční činností mladých mužů. Cvičil se v zawlbuku, noclehárně svobodných mužů. Po úpadku zawlbuku se z něj stal sport mládeže na pohřebištích. Anglická Wikipedie klade počátek do 13. až 14. století, kdy Mizové přišli do barmského státu Chin, a uvádí zápas ve vesnici Dungtlang v roce 1750. Podle Hnamte a Khaute se zápasí ve třech kolech po 30 až 60 sekundách. Kopat, vystoupit z vyznačeného prostoru a pokrčit kolena je zakázáno. Zápas se podle nich vyhrává sražením soupeře k zemi a zvednutí není nutné, kolo ale končí i tehdy, když je jeden ze zápasníků zvednut ze země.

Historie

Hnamte a Khaute uvádějí, že výraz a inbuan znamená v mizoské tradici zápasit a užívá se pro vyrovnané soupeře. Inbuan byl podle nich nočním cvičením v zawlbuku, noclehárně svobodných mužů, kterého se účastnili i ženatí muži a hosté, kteří tam přespávali. Písemné záznamy podle autorů naznačují, že v letech 1871 až 1940 byl stálou noční činností mladých mužů. Po úpadku zawlbuku se zápasilo hlavně na pohřebištích při pohřebních shromážděních. Anglická Wikipedie klade počátek inbuanu do 13. až 14. století, kdy Mizové přišli do barmského státu Chin, a uvádí zápas ve vesnici Dungtlang v roce 1750. Web The Indian Tribal rok 1750 podává jako dobu, kdy se inbuan začal hrát, a podle folklóru musel každý nově příchozí do vesnice zápasit s jejím nejsilnějším mužem.

Technika

Tradičně se zápasníci podle Hnamte a Khaute objímali a snažili se soupeře zvednout. Později se kvůli pohodlnějšímu úchopu začal používat tlustý látkový pás kolem pasu. Dovednost je podle autorů důležitější než síla: zručný zápasník může silnějšího soupeře přemoci tím, že řídí jeho pád nebo pracuje nohama. Výkřikem inban phawiin aw se varuje soupeř, který používá nadměrnou sílu nebo příliš pevný stisk. Web The Indian Tribal cituje zápasníka, podle něhož lze nohama uvolnit soupeřův úchop, kopat je ale přísně zakázáno.

Trénink

V zawlbuku, noclehárně svobodných mužů, se podle Hnamte a Khaute chlapci cvičili v zápase i v dalších dovednostech. Inbuan tam byl nočním cvičením, kterého se účastnili i ženatí muži.

Soutěže

Zápas je podle Hnamte a Khaute souboj dvou hráčů a vítězové postupují vyřazovacím systémem. Má tři kola po 30 až 60 sekundách, nebo končí, když je jeden ze zápasníků zvednut ze země. Vyhrává se sražením soupeře k zemi a zvednutí podle autorů není nutné. Zakázáno je kopat, vystoupit z vyznačeného prostoru a pokrčit kolena. Zápas se zahajuje hvizdem, který nahradil tradiční pokřik aw, aw, aw. Pravidla vycházejí z pravidel Mizoram Wrestling Association z roku 2008. Anglická Wikipedie naproti tomu uvádí, že vyhrává ten, kdo soupeře zvedne ze země, a že se zápasí v kruhu o průměru 15 až 16 stop.

Dnes

Po vzniku státu Mizoram byl inbuan podle Hnamte a Khaute hlavně sportem slavností a zvláštních příležitostí a jeho popularitu pomohly oživit státní šampionáty pořádané vládou. Soutěže pořádá také Mizoram Indigenous Games Association. Indická vláda podle autorů inbuan uznala pro jeho kulturní význam. Autoři zároveň píší, že inbuan a další tradiční mizoské sporty ztrácejí půdu vůči moderním sportům, a navrhují právní definici tradičních sportů a jejich řídící orgány.

Zajímavosti

Původní název Inbanphawi překládají Hnamte a Khaute jako zvedání sloupu základu domu a z něj se podle nich postupně stal inbuan. Tribal Research Institute v Aizawlu vydal v roce 1984 publikaci o mizoských domorodých hrách, ve které má každá hra včetně inbuanu vlastní kapitolu s pravidly.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.