Naban (Barmský zápas)
နပန်းBarmský zápas, který Green řadí mezi větve thaing a který bývá součástí jiných bojových systémů. Vedle úchopů zná i údery dlaní a nohou.
Základní informace
MyanmarCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
O bojovém umění Naban (Barmský zápas)
Naban je barmský zápas. Green (2001) uvádí, že barmský zápas zvaný naban neexistuje jako samostatné umění, ale je součástí jiných bojových systémů. Na jiném místě ho řadí mezi větve thaing, barmského souhrnného označení pro domácí bojové systémy, vedle bando, banshay a lethwei. Podle Greena naban kromě úchopových technik, pák, tlakových bodů a škrcení používá i údery dlaní a nohou, aby soupeř nemohl pokračovat v boji, a útočit se smí na jakoukoli část těla. Úchopový boj je podle něj nejrozvinutější u kmenů Chin a Kachin a údajně pochází spíš z indického než z čínského zápasu. UNESCO ICM, mezinárodní centrum pro bojová umění v Chungju, uvádí, že si naban buduje vlastní asociaci, její název ale neuvádí.
Historie
Green uvádí, že úchopový boj je v Myanmaru nejrozvinutější u kmenů Chin a Kachin, které jsou himálajského původu, a že se údajně odvozuje spíš z indického zápasu než z čínského. UNESCO ICM se odvolává na Greena a na Crudelliho (2010) a píše, že barmský zápas je nejspíš příbuzný indickému, ne čínskému.
Čím se liší
Green odlišuje lethwei jako barmský box s údery rukou, kopy, lokty a koleny od naban jako barmského zápasu. UNESCO ICM popisuje naban jako druh zápasu z Myanmaru, který se obvykle nepraktikuje samostatně, ale je začleněn do jiných bojových umění, a jako hlavní techniku uvádí úchopový boj.
Technika
Green píše, že naban používá údery dlaní a nohou spolu s úchopovými technikami, pákami, tlakovými body a škrcením, aby soupeře ovládl a znemožnil mu pokračovat v boji. Útočit se podle něj smí na jakoukoli část těla a v naban nejsou zakázané cíle. Komentátoři podle Greena považují naban za praktický, protože klade důraz na podvolení a konečné vzdání soupeře.
Soutěže
Green uvádí, že zápasy thaing tradičně dovolovaly jakýkoli úder nebo techniku na vzdání kromě kousání a některé skončily smrtí nebo trvalým postižením. Tvrzení se týká thaing obecně, naban v něm výslovně jmenován není.
Dnes
Green uvádí, že v Myanmaru přežívají dva tradiční styly thaing, karenská škola sedmi umění a monská škola devíti umění, a že se od 90. let se souhlasem vlády pravidelně konají turnaje a ukázky. Naban v této souvislosti nejmenuje. UNESCO ICM píše, že si naban buduje vlastní asociaci.
Časté otázky
Je naban samostatné bojové umění?
Green píše, že barmský zápas naban neexistuje jako samostatné umění, ale je součástí jiných bojových systémů. UNESCO ICM uvádí, že si buduje vlastní asociaci.
Jaký je rozdíl mezi naban a lethwei?
Green označuje lethwei jako barmský box s údery, kopy, lokty a koleny a naban jako barmský zápas.
Odkud naban pochází?
Podle Greena je úchopový boj v Myanmaru nejrozvinutější u kmenů Chin a Kachin himálajského původu a údajně pochází spíš z indického než z čínského zápasu.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.