Mgba (Igbo Zápas)
Tradiční zápas nigerijských Igbů spjatý se sklizní a dospíváním mužů. Sloužil k řešení sporů a dodnes patří k festivalům igboských komunit.
Základní informace
NigérieCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Mgba (Igbo Zápas)
O bojovém umění Mgba (Igbo Zápas)
Mgba je tradiční zápas nigerijských Igbů. Onu a Essien v Integrity Journal of Arts and Humanities (2025) uvádějí, že sloužil k řešení sporů, k rozhodování o vedení a k předvedení sportovní zdatnosti mladých mužů, a podle Ikegwua (2011) je starší než koloniální období. Green (2001) píše, že u jižních nigerijských Igbů byl zápas spojen s iniciací mužů. Podle Onua a Essiena se dva soupeři snaží přitlačit si navzájem ramena k zemi a vítězí ten, kdo přejde přes soupeřova záda. Green jako typická nepsaná pravidla nigerijského tradičního zápasu uvádí párování soupeřů podle věku, zákaz talismanů, drog, úderů a chytání genitálií, začátek až na znamení a konec zápasu, když jeden ze soupeřů leží na zemi. Zápasy se podle Onua a Essiena konaly v době sklizně a odvaha v aréně v minulosti rozhodovala i o tom, jakou ženu si muž vezme. Igboské skupiny je podle nich dodnes slaví a zápas se stal cílem kulturního turismu, v mnoha komunitách ale festival mizí.
Historie
Onu a Essien píší, že zápas býval v dobách předků zkouškou odvahy a schopnosti odolat nepřátelům a že vítězní zápasníci byli uctíváni jako hrdinové a mohli získat úctu mocných členů společnosti. Green uvádí, že v Africe byl zápas, hlavně v Súdánu a Nigérii, spojen se zemědělským cyklem, například se sklizní nebo s obdobím pěstování jamů, nebo se životním cyklem jednotlivce. Ústní tradice z Afikpa, kterou popisuje popisek obrazu Godfreyho Oyima na výstavě Dominican University, vypráví, že farmář v Nkpoghoro v Ehugbo uviděl opice zápasící ve skupinách podle věku a jejich zápasy pak napodobil doma.
Čím se liší
Green obecně uvádí, že nigerijský tradiční zápas končí, když jeden ze soupeřů leží na zemi, kdežto senegalský laamb se víc podobá řecko-římskému zápasu. Zmiňuje také tradice ženského zápasu v Nigérii u Igbů, v Súdánu u Nubů, v Senegalu, Kamerunu, Beninu, Gabonu a Gambii, spojené se zemědělskými obřady nebo s námluvami.
Technika
Onu a Essien uvádějí, že zápasníci používají úchopy, kterými ovládají pohyb soupeře. Popisují i zahájení: zápasník vběhne do arény a vysloví výzvu, a pokud ji muž odmítne, vyzyvatel nabere do dlaně písek, otře si ho o hýždě a hodí jím po zbabělci, nebo smí slabocha táhnout za vlasy. Někteří zápasníci si podle nich před soubojem symbolicky myjí ruce pískem. Green píše, že mnohé africké zápasy se podobaly modernímu volnému stylu a soupeři směli házet a chytat jakoukoli část těla včetně nohou.
Trénink
Onu a Essien uvádějí, že zápasníci procházejí náročným tréninkem a mají se nejméně týden před zápasem zdržet pohlavního styku. Bývalí zápasníci jim vyprávěli, že před zápasem obětovali bohům, používali zaříkávání a byli rituálně připravováni koupelí ve svěcené vodě, léky a požehnáním starších nebo duchovních vůdců.
Stupně a postup
Onu a Essien citují Ikegwua (2011), podle něhož chce každý chlapec být zápasníkem dimgba prostřednictvím svého věkového stupně, který mu zajišťuje uznání komunity, a komunity budí respekt podle počtu zápasníků, které vyvedou. Popisek obrazu Mgba Ikpo na výstavě Dominican University uvádí v Afikpu tři věkové stupně zápasníků, začínající Ibuzo mgba, Isi ogo a odcházející hvězdy Ikpo, které po sezoně přecházejí k rozhodčím zvaným Atamaja.
Soutěže
Zápasy se podle Onua a Essiena obvykle konají na tržištích ve dnech Eke a Afor. Počet zápasníků není pevný, vyzyvatel vychází proti soupeři z protějšího týmu, komunity nebo vesnice a vítěze fanoušci nesou na ramenou po náměstí a může dostat dary, například krávu. New Telegraph v roce 2023 psal, že v Ehugbo se festival mgba koná každé dva roky během sklizně nebo po ní a zápasník, který zůstane do konce kariéry neporažen, je oslaven obřadem Iku Azama. Ženy se podle listu účastnily čtyř typů mgba, Mgba Akpukpa, Mgba Uzo Iyi, Igba Suba a Ocho.
Dnes
Onu a Essien dokumentují zápas na festivalech v Nnewi, Nsukce, Elele, Umuahii a v Elugwu Ezike. NIU Journal of Humanities v roce 2026 označuje tradiční igboský zápas za přechodový rituál mladých mužů a prostředek společenského postavení a uvádí, že festival má dramatické prvky včetně arény obom. Na Reprezentativním seznamu nehmotného dědictví UNESCO mgba není.
Zajímavosti
Onu a Essien popisují zápasnický orchestr Nkwa Mgba v oblasti Ngwa, asi deset bubnů ve čtyřech polohách potažených kůží zvířete mgbada, dřevěný gong, chřestidlo a kovový gong agogo, přičemž hlavní bubeník vyvolává bubnem jména zápasníků. Při některých zápasech podle nich drží rozhodčí nebo člen komunity zvonek nebo koště, kterým krotí publikum a odděluje zápasníky.
Časté otázky
Jak se vyhrává v mgba?
Podle Onua a Essiena se soupeři snaží přitlačit si ramena k zemi a vítězí ten, kdo přejde přes soupeřova záda. Green uvádí, že nigerijský tradiční zápas končí, když jeden ze soupeřů leží na zemi.
Jakou roli měl mgba v igboské společnosti?
Podle Onua a Essiena sloužil k řešení sporů, k rozhodování o vedení a k předvedení zdatnosti mladých mužů. Odvaha v aréně v minulosti ovlivňovala i to, jakou ženu si muž vezme.
Zápasí v mgba i ženy?
New Telegraph v roce 2023 uvedl čtyři typy mgba, jichž se účastnily ženy. Green zmiňuje tradici ženského zápasu u nigerijských Igbů.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.