Slovník pojmů
Rozsáhlý slovník bojových umění a jejich termínů
Tažná ruka. V karate paže, která se při úderu nebo krytu stahuje k boku, v judu ruka, která drží a táhne soupeřův rukáv.
Japonsky koleno. Jako úderová plocha je v kopu hiza geri, jako místo podmetu v judistickém hodu hiza guruma.
Chránič trupu v taekwondu. Na soutěžích WT je elektronický a sám zaznamenává zásahy kopem. Modrá nebo červená barva označuje zápasníka.
Doplňková posilovací cvičení okinavského karate s tradičními pomůckami: závažími chi ishi, ishi sashi, nádobami nigiri game a makiwarou.
Techniky sebeobrany v korejských uměních, hlavně v hapkidu a taekwondu. Zahrnují vyproštění z úchopů, páky a obranu proti zbrani.
Korejské označení pro sestavy technik, obdoba japonské katy. Taekwondo WT jim říká poomsae, taekwondo ITF teul, starší a jiná umění hyeong.
Silové dýchání v karate Goju-ryu a Kyokushin: hlasitý, dlouhý výdech se zpevněním trupu, typický pro kata Sanchin.
Nejvyšší hodnocení v soutěžích japonských bojových umění, „jeden plný bod“. V judu ukončuje zápas, v kendu je základní jednotkou skóre.
Pohyb vpřed do prostoru útočníka, mimo linii jeho útoku. Spolu s tenkanem tvoří základ pohybu v aikidu.
Pomůcka hojo undo: ruční závaží tvaru visacího zámku, tradičně z kamene. Pochází z Číny, kde se nazývá shisuo.
Horní výšková úroveň, na kterou míří technika: hlava, obličej a krk. V kendu se tak jmenuje i postoj s mečem zvednutým nad hlavu.
Předepsaná sestava pohybů v pencak silatu, obdoba katy. Každá škola má vlastní jurusy.
Plný nátah luku, šestá z osmi fází střelby v kyudu. Lučištník je navenek klidný, ale tah dál roste, dokud nepřijde výstřel.
Pata. V karate úderová plocha kopu vzad ushiro-geri a kopu shora kakato-geri, kterým pata dopadá svisle dolů.
Cvičiště kalaripayattu v Kérale, podle kterého je umění pojmenované. Tradiční kalari je zapuštěné do země a má svatyni.
Střeh a postoj připravenosti v japonských bojových uměních. V kendu se rozlišuje pět základních kamae, od chudan po waki.
Povel „zaujměte střeh“. V karate jím trenér nebo rozhodčí vyzývá cvičence, aby přešli do bojového postavení kamae.
Čestné místo v dojo, doslova „horní sedadlo“. Bývá u čelní stěny se svatyní kamidana nebo portrétem zakladatele, k němu se cvičenci uklánějí.
Titul vedoucího dojo nebo celé organizace, doslova „vedoucí budovy“. Používá se hlavně v organizacích karate.
Techniky páčení kloubů v judu, jujutsu a aikidu. V soutěžním judu je dovoleno páčit jen loket, Kodokan vede deset technik.
Předepsaná sestava pohybů proti pomyslným soupeřům nebo s partnerem, doslova „forma“. Jádro výuky karate, juda, kenda i aikida.
Souhrnný název technik znehybnění v judu: držení na zemi, škrcení a páčení. Kodokan jich vede 32 ve třech skupinách.
Cvičební oděv japonských bojových umění: kabátek uwagi, kalhoty zubon a pásek obi. Bílý oděv v judu ustálil Kano Jigoro v roce 1907.
Tréninkový kemp muay thai. Zápasníci v něm často bydlí, trénují dvakrát denně a jméno kempu nosí jako součást zápasnického jména.
Thajsky koleno a úder kolenem. V muay thai patří kolena k hlavním zbraním, hlavně v klinči.
Krátký energický výkřik v japonských bojových uměních. Zpevní trup, podpoří výdech a v kendu je podmínkou uznání zásahu.
Bojový výkřik v korejských uměních, obdoba japonského kiai se stejnými znaky (氣合). Zpevňuje tělo při úderu a soustředí sílu.
Základní techniky japonských bojových umění a jejich opakovaný nácvik: postoje, údery, kopy a kryty. V karate tvoří trojici s kata a kumite.
V karate okamžité zpevnění těla ve správném okamžiku techniky, soustředěné do břicha. Doslova „rozhodnutí“, od slovesa kimeru.
Mladší kolega v dojo, škole nebo firmě, který přišel později. Protějšek senpai, kterému prokazuje úctu a od kterého dostává radu.
Bříško chodidla pod prsty, doslova „tygří prsty“. Úderová plocha přímých kopů mae-geri, prsty se při kopu přitahují nahoru.
Rotace boků, ze které vychází síla úderů, kopů i hodů. V karate se nacvičuje u každé základní techniky.
Skupina hodů juda, u kterých slouží jako opora a osa hodu boky útočníka. Kodokan do ní řadí deset technik, například o-goshi.
Zápěstí a předloktí. V kendu platný cíl zásahu i název rukavic výstroje bogu, v aikidu a jujutsu oblast pák jako kote-gaeshi.
Způsob uchopení soupeře v judu a boj o výhodný úchop. Kdo ovládne úchop, určuje směr vychýlení a tím i to, jaký hod půjde provést.
Část karate, ve které se cvičí proti soupeři: od předem domluvených výměn přes polovolný sparring až po volný a soutěžní zápas.
Bunda pro sambo, červená nebo modrá, s nárameníky a poutky na pás. Liší se od kabátce juda.
Narušení rovnováhy soupeře. V judu první ze tří fází hodu, bez které hod stojí jen na hrubé síle a často selže.
Korejská škola bojových umění, doslova „sál“. Z prvních kwanů po roce 1945 vzniklo taekwondo. Vedoucí školy se nazývá kwanjang.
Druhý ze tří učitelských titulů shogo, mezi renshi a hanshi. V kendu na něj dosáhne držitel renshi a sedmého danu nejdřív po dvou letech.
Žákovský stupeň před mistrovskými stupni dan. Počítá se sestupně, od vysokého čísla k prvnímu kyu, korejsky se nazývá gup.
Citlivé nebo zranitelné místo na těle, kam míří údery a tlaky. Doslova „naléhavé místo“, v běžné japonštině i „slabé místo“.
Vzdálenost mezi soupeři, ze které lze zasáhnout nebo se vyhnout. Nejde jen o metry, ale i o čas, který útok potřebuje k překonání vzdálenosti.
Okinavské úderové prkno, doslova „svinutá sláma“. Na pružný sloup s polštářem se nacvičují údery a otužují úderové plochy.
Lstivost a vychytralost jako součást hry capoeiry. Hráč klame soupeře, mění rytmus a připravuje mu léčky.
Thajsky pěst a úder pěstí. Zápasník, který boduje hlavně pěstmi, se nazývá muay mat. Sloveso chok znamená boxovat.
Povel rozhodčího v judu, doslova „počkejte“. Zastaví zápas i čas, zápasníci se vrátí na značky a pokračuje se povelem hajime.
Pás, který je jediným oděvem zápasníka sumo. Omotává se kolem pasu a mezi nohama a soupeř za něj smí chytat.
Portugalsky mistr, nejvyšší titul v capoeiře. Kromě techniky zahrnuje hudbu, zpěv, znalost tradice a vedení skupiny.
Lehké rukavice pro MMA s otevřenými prsty. Chrání klouby a zároveň umožňují úchopy, páky a škrcení.