Slovník pojmů
Rozsáhlý slovník bojových umění a jejich termínů
Hlava tradiční japonské školy, ve které se vedení obvykle dědí. Rozhoduje o učení školy a o udělení nejvyšších osvědčení.
Vnější hrana chodidla, doslova „nožní meč“. Úderová plocha stranového kopu yoko-geri, zejména průrazného yoko-geri kekomi.
Obrácený postoj s pravou rukou a pravou nohou vpředu, typický pro leváky. Postoj praváků se nazývá orthodox.
Vítězství nad soupeřem pákou nebo škrcením, kdy se soupeř vzdá. V BJJ, grapplingu a MMA ukončuje zápas.
Hody juda, při kterých útočník záměrně padá a soupeře strhne s sebou. Kodokan je dělí na hody pádem na záda (5) a na bok (16).
Přetočení soupeře ze spodní pozice v guardu tak, že se zápasník dostane nahoru. V BJJ za něj jsou podle pravidel IBJJF dva body.
Japonské ponožky s odděleným palcem. V bojových uměních se nosí hlavně v kyudu a v některých školách se zbraněmi, kde se necvičí naboso.
Úvodní střet v sumu, kdy oba zápasníci současně vyrazí z dřepu proti sobě. Často rozhodne celý zápas.
Pohyb celého těla, kterým se bojovník dostane z linie útoku do výhodné pozice. Spojuje práci nohou s otočením boků.
Přenesení soupeře ze stoje na zem tak, že útočník skončí nahoře. Patří sem strhy za nohy i hody.
Odklepání: signál, kterým se zápasník vzdává při páce nebo škrcení. Poklepe rukou na soupeře nebo na podložku, případně se vzdá slovem.
Tradiční japonská podlahová rohož z rýžové slámy a rákosu. V dojo se jí říká i dnešním pěnovým žíněnkám, na kterých se cvičí a soutěží.
Japonsky ruka. Jako slovní základ je v názvu karate i ve výrazech te-waza nebo tegatana. Na Okinawě se tak říkalo i místnímu bojovému umění.
Thajské slovo pro kop. V muay thai jde hlavně o obloukový kop holení s plným otočením boků na nohy, trup i hlavu.
Skupina hodů juda, při kterých hod nesou hlavně paže a ramena. Kodokan do ní řadí 16 technik, mezi nimi seoi-nage a tai-otoshi.
Otočení těla na místě, kterým obránce splyne se směrem útoku a vede ho dál. Spolu s irimi tvoří základ pohybu v aikidu.
Spodní, malíková strana sevřené pěsti, doslova „železné kladivo“. V karate se jí úderá shora nebo ze strany jako kladivem.
Cvičenec, který ve dvojici techniku provádí, doslova „ten, kdo bere“. Jeho partner, který techniku přijímá, se nazývá uke.
Pomůcka hojo undo: svazek bambusových prutů svázaný nahoře a dole nebo uprostřed. Do svazku se bodá prsty a otužují se konečky prstů.
Záštita japonského meče mezi čepelí a rukojetí. Chrání ruku a vyvažuje meč. Zdobené tsuby jsou samostatným sběratelským uměním.
Rukojeť japonského meče. U katany je potažená rejnočí kůží a ovinutá páskou, která zlepšuje úchop. Rukojeť má i cvičný meč shinai.
Druhá a třetí fáze hodu v judu: tsukuri je nástup do pozice, kake samotné provedení. Předchází jim vychýlení soupeře, kuzushi.
Párové cvičení v taijiquanu a dalších vnitřních stylech. Cvičenci se v kontaktu rukou snaží vyvést toho druhého z rovnováhy a citlivě neutralizovat jeho tlak.
Opakovaný nácvik nástupu do hodu bez jeho dokončení, základní tréninková metoda juda. V kendu tentýž výraz označuje nácvik úderů.
Cvičenec, který ve dvojici útočí a techniku přijímá, doslova „ten, kdo přijímá“. Musí umět bezpečně padat, ukemi.
Skupina krytů v karate, doslova „přijímací techniky“. Patří sem age-uke, soto-uke, uchi-uke i gedan-barai, který slovo uke v názvu nemá.
Umění bezpečně padat, doslova „přijímající tělo“. V judu, aikidu a jujutsu je první dovedností, kterou se začátečník učí.
Hřbet sevřené pěsti, doslova „obrácená pěst“. V karate se jím vede švihový úder uraken-uchi, obvykle na obličej nebo spánek.
Kabátek cvičebního oděvu keikogi. Zavinuje se levým dílem přes pravý a drží ho pásek obi. V judu je z těžké látky, aby vydržel úchopy.
Trojice časových pojmů německého šermu: kdo má iniciativu (Vor), kdo reaguje (Nach) a okamžik, kdy lze iniciativu získat (Indes).
Thajský pozdrav se spojenými dlaněmi a mírnou úklonou hlavy. V muay thai jím zápasník zdraví trenéra, soupeře i diváky.
Předzápasový rituál v muay thai, kterým zápasník vzdává úctu učitelům, rodičům a předkům. Navazuje na něj tanec ram muay.
Japonsky „technika“, dovednost. Ve složeninách označuje skupiny technik: nage-waza, katame-waza, ashi-waza, uke-waza.
Druhé nejvyšší hodnocení v judu a karate, doslova „technika tu je“. V judu dvě waza-ari dávají ippon, v karate WKF jde o dva body.
Čínská bojová morálka, doslova „bojová ctnost“. Soubor zásad, které má mistr i žák dodržovat, aby bojové umění nezneužil.
Čínská škola a cvičebna bojových umění, doslova „bojový sál“. Kantonsky mo gun, v angličtině často kwoon. Obdoba japonského dojo.
Povel „přestaňte“ v japonských bojových uměních. V karate jím rozhodčí přerušuje zápas, v dojo trenér ukončuje cvičení.
Nejvyšší hodnost profesionálního sumo. Jokozuna nemůže být sesazen, při slabých výsledcích se ale očekává, že odejde do ústraní.
Bdělost, která trvá i po dokončení techniky, doslova „zůstávající mysl“. V kendu je podmínkou platného zásahu ippon.
Kroj zápasníků mongolského zápasu bökh: krátká vesta s rukávy a odhalenou hrudí (zodog) a těsné krátké kalhoty (shuudag).
Kalhoty cvičebního oděvu keikogi. Slovo do japonštiny přišlo z francouzského jupon, proto se píše katakanou jako cizí slovo.