Ukemi
受身
Umění bezpečně padat, doslova „přijímající tělo“. V judu, aikidu a jujutsu je první dovedností, kterou se začátečník učí.
Základní informace
Rozbor slova
Definice
Ukemi (受身) se skládá ze znaků 受, přijímat, a 身, tělo. Doslova tedy „přijímající tělo“. Je to tentýž kořen jako ve slově uke, tedy cvičenec, který techniku přijímá. Ukemi je soubor pádů a kotoulů, kterými se při hodu rozloží síla dopadu na méně citlivé části těla a cvičenec se může zvednout a pokračovat. V judu, aikidu i jujutsu se ukemi učí jako první, protože bez něj se nedají bezpečně cvičit hody. Mnoho tréninků začíná několika minutami pádů, které slouží zároveň jako rozcvička. Dobře zvládnutý pád umožní cvičenci vyhnout se nebezpečí a hned navázat další akcí.
V praxi
Rozlišuje se několik druhů pádů: mae ukemi, pád vpřed, ushiro ukemi, pád vzad, yoko ukemi, pád na bok, a mae mawari ukemi, kotoul vpřed přes rameno a záda na opačný bok. V aikidu se navíc používá tobi ukemi, spíš přemet než kotoul, například proti hodům přes zápěstí. Při pádech na tatami se do podložky udeří paží, čímž se část energie dopadu rozloží. V soutěžním judu žádný určený uke není, pády ale zápasník potřebuje stejně.
Vztahy k dalším pojmům
Viz též
Cvičenec, který ve dvojici útočí a techniku přijímá, doslova „ten, kdo přijímá“. Musí umět bezpečně padat, ukemi.
Tori取りCvičenec, který ve dvojici techniku provádí, doslova „ten, kdo bere“. Jeho partner, který techniku přijímá, se nazývá uke.
Tatami畳Tradiční japonská podlahová rohož z rýžové slámy a rákosu. V dojo se jí říká i dnešním pěnovým žíněnkám, na kterých se cvičí a soutěží.
Nage-waza投げ技Souhrnný název všech hodů v judu a jujutsu. Kodokan jich vede 68 a dělí je na hody ze stoje a hody s obětováním vlastní rovnováhy.