Slovník pojmů pro Kenpo Karate
Kenpo Karate: 30 doložených pojmů. Z toho: anatomie, pásma a úderové plochy (10), tréninková metoda (6), vybavení a pomůcky (5). Mezi nimi Hojo undo, Sokuto, Hikite.
Pojmy převzaté z: Karate
Rozbor kata: hledání a nácvik bojového použití jejích pohybů s partnerem. Doslova „rozložení“, použité techniky se nazývají oyo.
JaponskoKrátký soubor zásad dojo, který cvičenci přednášejí na konci tréninku. Nejznámější je pětibodový dojo kun karate Shotokan.
Linie, po které se cvičí kata, a bod, kde začíná. Téměř každá japonská kata začíná a končí na stejném místě, bodu kiten.
Loket jako úderová plocha. Empi znamená „opičí paže“, běžné slovo pro loket je hiji. Úder loktem se nazývá empi-uchi.
Japonsky „kop“. V karate tvoří druhou část názvu všech kopů: mae-geri, yoko-geri, mawashi-geri, ushiro-geri. Samostatně se čte keri.
Nárt, doslova „hřbet nohy“. Úderová plocha obloukového kopu mawashi-geri, zejména ve sportovním karate a taekwondu.
Tažná ruka. V karate paže, která se při úderu nebo krytu stahuje k boku, v judu ruka, která drží a táhne soupeřův rukáv.
Doplňková posilovací cvičení okinavského karate s tradičními pomůckami: závažími chi ishi, ishi sashi, nádobami nigiri game a makiwarou.
Pomůcka hojo undo: betonové nebo kamenné závaží na konci dřevěné násady. Posiluje prsty, zápěstí, předloktí, ramena a hrudník.
Silové dýchání v karate Goju-ryu a Kyokushin: hlasitý, dlouhý výdech se zpevněním trupu, typický pro kata Sanchin.
Nejvyšší hodnocení v soutěžích japonských bojových umění, „jeden plný bod“. V judu ukončuje zápas, v kendu je základní jednotkou skóre.
Pomůcka hojo undo: ruční závaží tvaru visacího zámku, tradičně z kamene. Pochází z Číny, kde se nazývá shisuo.
Pata. V karate úderová plocha kopu vzad ushiro-geri a kopu shora kakato-geri, kterým pata dopadá svisle dolů.
V karate okamžité zpevnění těla ve správném okamžiku techniky, soustředěné do břicha. Doslova „rozhodnutí“, od slovesa kimeru.
Bříško chodidla pod prsty, doslova „tygří prsty“. Úderová plocha přímých kopů mae-geri, prsty se při kopu přitahují nahoru.
Rotace boků, ze které vychází síla úderů, kopů i hodů. V karate se nacvičuje u každé základní techniky.
Část karate, ve které se cvičí proti soupeři: od předem domluvených výměn přes polovolný sparring až po volný a soutěžní zápas.
Citlivé nebo zranitelné místo na těle, kam míří údery a tlaky. Doslova „naléhavé místo“, v běžné japonštině i „slabé místo“.
Okinavské úderové prkno, doslova „svinutá sláma“. Na pružný sloup s polštářem se nacvičují údery a otužují úderové plochy.
Pomůcka hojo undo: keramické nádoby plněné pískem, které cvičenec drží za okraj hrdla prsty. Posilují úchop, paže, ramena, záda i nohy.
Volné cvičení v judu, aikidu, jujutsu a některých stylech karate. Partneři zkoušejí techniky proti skutečnému odporu, ale bez cíle vyhrát.
Úderová plocha pěsti v karate: klouby ukazováčku a prostředníčku. Doslova „správná pěst“, základ přímých úderů zuki.
Hrana otevřené dlaně na straně malíčku, doslova „ruční meč“. V karate slouží k sekům shuto-uchi i ke krytům shuto-uke.
Vnější hrana chodidla, doslova „nožní meč“. Úderová plocha stranového kopu yoko-geri, zejména průrazného yoko-geri kekomi.
Pohyb celého těla, kterým se bojovník dostane z linie útoku do výhodné pozice. Spojuje práci nohou s otočením boků.
Spodní, malíková strana sevřené pěsti, doslova „železné kladivo“. V karate se jí úderá shora nebo ze strany jako kladivem.
Pomůcka hojo undo: svazek bambusových prutů svázaný nahoře a dole nebo uprostřed. Do svazku se bodá prsty a otužují se konečky prstů.
Skupina krytů v karate, doslova „přijímací techniky“. Patří sem age-uke, soto-uke, uchi-uke i gedan-barai, který slovo uke v názvu nemá.
Hřbet sevřené pěsti, doslova „obrácená pěst“. V karate se jím vede švihový úder uraken-uchi, obvykle na obličej nebo spánek.
Druhé nejvyšší hodnocení v judu a karate, doslova „technika tu je“. V judu dvě waza-ari dávají ippon, v karate WKF jde o dva body.