Kenpo Karate
Systém Eda Parkera z USA s kořeny u havajského učitele Williama Chowa, postavený na 154 pojmenovaných sebeobranných sekvencích a pásech až po 10. dan.
Základní informace
Spojené státyCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Srovnání
Katalogy a databáze pro Kenpo Karate
O bojovém umění Kenpo Karate
Kenpo Karate je dřívější název systému Eda Parkera (1931–1990), který ho v USA vyvinul a kodifikoval v polovině 20. století a později nazýval American Kenpo Karate. Parker se narodil v Honolulu a téměř šest let se učil u Williama Kwai Sun Chowa, který od roku 1944 vyučoval na Havaji pod názvem Kenpo Karate. Chow byl žákem Jamese Mitosy, jehož tvrzení o rodové linii Kosho-ryu jsou nejistá. Výslovné tvrzení, že Parkerův systém vychází z okinawského nebo japonského karate, jsme nenašli. Prameny uvádějí, že Parker začal učit v roce 1954 v Provu, nebo v roce 1957. V Pasadeně měl dojo v roce 1956 a International Kenpo Karate Association založil v roce 1962, nebo koncem roku 1963.
Číst dál
Technický základ tvoří 154 pojmenovaných sebeobranných sekvencí a k nim 96 rozšíření. Systém se opírá o principy jako „Marriage of Gravity“ nebo zásadu, že každý blok je úder a každý úder je blok. Parker chápal techniky jako nápady k logickému pochopení pohybu a vybízel studenty, aby si je přizpůsobili. Výuka probíhá ve fázích Ideal Phase, What-if Phase a Formulation Phase a Parker vytvořil jedenáct forem. Pásy vedou od bílého přes žlutý, oranžový, fialový, modrý a zelený k hnědým a černým 1. až 10. danu, počet technik na pásek se lišil podle školy. Od roku 1964 pořádal Parker turnaj v kumite Long Beach International Karate Championships, na jehož prvním ročníku vystoupil Bruce Lee. Soutěžní pravidla žádné kenpo organizace jsme nenašli. Po Parkerově smrti v roce 1990 nezůstal jmenovaný nástupce ani jednotná osnova. Jeho vyšší žáci učili po svém a vznikly odvozené styly, vzájemné uznávání stupňů mezi organizacemi jsme nenašli.
Historie
Kenpo Karate je dřívější název systému, který v USA vyvinul a kodifikoval Ed Parker (Edmund Kealoha Parker, 1931–1990, rodák z Honolulu). Později ho nazýval American Kenpo Karate. Linie vede přes Havaj. James Mitose (1916–1981) učil kenpo od roku 1936, jeho tvrzení o rodové linii Kosho-ryu jsou ale nejistá a obsah jeho knihy se shoduje s knihou Mutsu Mizuho Karate Kenpo z roku 1933. Jeho žák William Kwai Sun Chow učil od roku 1944 v Nuuanu YMCA v Honolulu pod názvem Kenpo Karate a Parker se u něj učil téměř šest let. Po odchodu na univerzitu Brigham Young začal Parker učit. Prameny uvádějí rok 1954 v Provu v Utahu, nebo rok 1957. Dojo v Pasadeně v Kalifornii měl podle časopisu Black Belt v roce 1956. International Kenpo Karate Association (IKKA) založil v roce 1962, nebo koncem roku 1963. Vydal knihy Kenpo Karate: Law of the Fist and the Empty Hand (1960, nebo 1961) a Secrets of Chinese Karate (1963).
Čím se liší
Slovo kenpo nese několik umění, která spolu historicky souvisejí jen volně. Karate se podle Britanniky systematizovalo na Okinawě v 17. století a do Japonska se dostalo ve dvacátých letech 20. století, soutěžní karate má podle olympics.com dva formáty, kata a kumite. Americké kenpo Eda Parkera jednotný soutěžní řád ani osnovu nemá a jeho výuka stojí na pojmenovaných sebeobranných sekvencích. Shorinji Kempo je jiné umění se stejným slovem v názvu. Založil ho roku 1947 Doshin So v Tadotsu v prefektuře Kagawa a podle World Shorinji Kempo Organization existuje jen jedna škola se stejným učením, technikami a výchovným systémem po celém světě. Nippon Budokan uvádí, že jeho údery, kopy a držení se nikdy nepoužívají k zahájení agrese, a organizace ho označuje za metodu rozvoje člověka se zásadou polovina pro vlastní štěstí a polovina pro štěstí druhých. Kajukenbo vzniklo podle vlastní historie v letech 1947 až 1949 v komunitním centru Palama Settlement na Oahu a jeho jméno spojuje zkratky karate, juda, kenpa a čínského boxu, kenpo je v něm jen jednou ze čtyř složek. Za kenpo v něm podle organizace stál Adriano Emperado.
Technika
Slovo kenpo (拳法) znamená „pěst“ a „metoda“ a v japonštině označuje hlavně úderové systémy, zejména čínského původu. Mitose tvrdil japonský původ umění, ale popisoval okinawské a čínské kořeny. Výslovné tvrzení, že Parkerův systém vychází z okinawského nebo japonského karate, jsme nenašli. Parkerova kodifikace obsahuje 154 pojmenovaných sebeobranných sekvencí takzvané „ideal phase“ a k nim 96 rozšíření. Uvádí se, že jména jako Thundering Hammers, Five Swords, Prance of the Tiger nebo Flashing Mace dal Parker technikám jako pomůcku k zapamatování. Mezi principy systému patří „Marriage of Gravity“, zásada, že každý blok je úder a každý úder je blok, bod původu (point of origin), úspornost pohybu a personalizace. John Sepulveda v článku časopisu Black Belt cituje Parkera, že sebeobranné techniky jsou nápady, které mají studentům pomoci logicky pochopit pohyb, a Parker je vybízel, aby si je přizpůsobili.
Trénink
Výuka probíhá ve třech fázích: Ideal Phase, What-if Phase a Formulation Phase. Kodifikaci výuky Parker shrnul v pětidílné řadě Infinite Insights into Kenpo (1982–1987). Do své smrti vytvořil jedenáct forem, tři krátké a osm dlouhých. Jejich jména ani zařazení do soutěžních divizí jsme nenašli. Pramen o míře odporu protivníka při tréninku, tedy zda a jak se trénuje sparing s plným odporem, jsme také nenašli. Al Tracy popisuje Parkerovy školy 60. let jako třídy dvakrát týdně, v pondělí a středu, nebo v úterý a čtvrtek, kde formy zabíraly velkou část času. Jako místa škol uvádí Pasadenu, Santa Moniku, San Francisco, Daly City, San Jose a Portland. Jde o osobní historický výklad jedné organizace.
Stupně a postup
Barevné pásy jdou v pořadí bílý, žlutý, oranžový, fialový, modrý a zelený. Následují hnědé pásy 1. až 3. stupně a černé pásy 1. až 10. danu. Stupně černého pásu se rozlišují červenými značkami a od 3. danu výš se povýšení opírá spíš o přínos umění, například výuku a výzkum. Počet technik na pásek se lišil podle školy a období. Školy IKKA vyžadovaly 24 technik na pásek, některé školy užívají osnovu 16–20–24. Kroužek American Kenpo Karate na základní škole Fremont ve Stocktonu uvádí, že pásy v něm uděluje International Kenpo Karate Academies (IKKA) nebo její instruktoři a požadavky vycházejí z Parkerových původních 24 technik. Al Tracy uvádí, že bratři Tracyové zavedli kolem 40 technik na pásek, v roce 1966 jich bylo 30 a Parker později snížil celek pod 200 technik, po 25 na pásek. Podle Tracyho barevným pásům předcházel systém hnědých proužků a Parker zpětně datoval certifikáty IKKA, rané stupně jsou proto obtížně ověřitelné.
Soutěže
V roce 1964 uspořádal Parker pod hlavičkou IKKA v Long Beach Municipal Auditorium první Long Beach International Karate Championships. Turnaj se konal do roku 1999 a šlo o soutěž v kumite. Na prvním ročníku předvedl Bruce Lee úder z jednoho palce, kliky na dvou prstech a ukázku wing chun a Parker ho tam uvedl do národní pozornosti. Vítězem prvního turnaje byl podle časopisu Black Belt Mike Stone. Mezi soutěžícími byli také Chuck Norris, Joe Lewis, Jim Kelly, Benny Urquidez a Bill Wallace. Podrobná pravidla turnaje ani oficiální soutěžní pravidla žádné kenpo organizace, IKKA ani jejích nástupců, jsme nenašli. Bodování, délka zápasu a povolené zásahy proto zůstávají nedoložené.
Dnes
Parker při své smrti v prosinci 1990 nejmenoval nástupce na pozici Senior Grandmaster. Jeho vyšší žáci pokračovali ve výuce po svém a vznikly odvozené styly. Jeff Speakman například uvádí Kenpo 5.0 jako svou úpravu systému, kterému ho Parker učil, doplněnou o boj na zemi. Jednotný standardizovaný učební plán napříč školami americké kenpo nemá, částečně proto, že se Parkerovo umění v čase měnilo a někteří instruktoři odešli před jeho pozdějšími úpravami. Vzájemné uznávání stupňů mezi organizacemi jsme nenašli. Ed Parker Jr. se v letech 1983–1991 podílel na produkci osmi ročníků International Karate Championships a v roce 1992 vydal The Encyclopedia of Kenpo. Že by vedl IKKA, prameny neuvádějí. Slovo kenpo nese více bojových umění a v USA se často spojuje do názvu Kenpo Karate. Samostatnou linii vedl i William Kwai Sun Chow, který krátce před smrtí v roce 1987 přejmenoval svůj systém na Kara-Ho Kempo. Mezi jeho žáky patřili také Adriano a Joseph Emperadovi spojovaní s kajukenbem.
Zajímavosti
Nejznámějším Parkerovým žákem byl Elvis Presley. Podle encyklopedie Martial Arts of the World (ABC-CLIO, 2010) se seznámili roku 1960 po Presleyho návratu z armády ve zdravotním klubu hotelu Beverly Wilshire, kde Parker předváděl karate, Peter Guralnick v biografii Careless Love (1999) klade ukázku do hotelu Beverly Hills. Přátelství trvalo do Presleyho smrti roku 1977. Presley získal podle encyklopedie čestný 7. dan v Parkerově kenpo a logo IKKA si nechal vyobrazit na kytaru, 6. dan měl také v korejském systému u Kang Rheeho z Memphisu. Světová federace karate uvádí, že Parker Presleyho seznámil s Henrym Slomanskim, který ho dál cvičil. Parker roku 1978 vydal knihu Inside Elvis a časopis Black Belt v prosinci 2002 uvedl, že Presley v sedmdesátých letech sponzoroval dokument The New Gladiators s Parkerem, v němž je 32 minut záběrů Presleyho při předvádění technik v Memphisu.
Číst dál
Časopis Time podle téže encyklopedie nazval Parkera v březnu 1961 veleknězem rychle rostoucí hollywoodské karate sekty a Inside Kung-Fu ho v květnu 1974 označil za otce amerického karate, protože roku 1955 otevřel první komerční karate studio v USA. Parker hrál několik rolí ve filmech o Růžovém panterovi Blakea Edwardse, svého žáka, a v epizodě Lucy and Viv Learn Judo seriálu I Love Lucy (25. února 1963) hrál vetřelce. Podle encyklopedie natočil ukázku Bruce Leeho z Long Beach a promítl ji producentovi Williamu Dozierovi, který Leeho obsadil do seriálu The Green Hornet, Linda Lee Cadwellová uvádí, že Parker Leeho na turnaj v srpnu 1964 pozval. Parkerovo mezinárodní mistrovství v Long Beach mělo na vrcholu 4500 soutěžících. Parker získal ocenění Black Belt Hall of Fame v letech 1976, 1979 a 1990, v letech 1968 až 1969 vydával časopis Action Karate, který zanikl po čtyřech číslech, a v letech 1982 až 1987 vydal pětidílné Infinite Insights into Kenpo.
Časté otázky
Co je kenpo karate?
Kenpo Karate je bojové umění, které v USA vyvinul a kodifikoval Ed Parker a později ho nazýval American Kenpo Karate. Slovo kenpo znamená pěst a metoda a v japonštině označuje hlavně úderové systémy čínského původu. Výuka stojí na pojmenovaných sebeobranných sekvencích.
Kdo byl Ed Parker?
Ed Parker (Edmund Kealoha Parker, 1931–1990) byl rodák z Honolulu, který se téměř šest let učil kenpo u Williama Chowa a v USA svůj systém kodifikoval jako American Kenpo Karate. Založil International Kenpo Karate Association a roku 1964 uspořádal první Long Beach International Karate Championships.
Jaký je rozdíl mezi kenpem a karate?
Karate se podle Britanniky systematizovalo na Okinawě a soutěžní karate má formáty kata a kumite. Americké kenpo vzniklo v USA z havajské linie Jamese Mitoseho a Williama Chowa, slovo kenpo odkazuje na úderové systémy čínského původu a výuka stojí na sebeobranných sekvencích, ne na soutěži.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.