Uechi-ryu
上地流Okinawské karate čínského původu, postavené na tygru, jeřábu a draku. Pozná se podle úderu jedním kloubem a podle otužování těla.
Základní informace
JaponskoCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Uechi-ryu
O bojovém umění Uechi-ryu
Uechi-ryu je okinawský styl karate, který založil Uechi Kanbun (1877–1948). Podle tradice odjel roku 1897 do Fuzhou v čínské provincii Fujian a učil se tam u mistra Zhou Zhi He, okinawsky zvaného Shushiwa, umění pangainoon. Mezinárodní federace IUKF upozorňuje, že žádnou verzi původu stylu nepotvrzuje. Na Okinawu se vrátil podle japonské vlády roku 1909, podle jiných pramenů 1910. Roku 1924 se přestěhoval do Wakayamy, kde podle vlády začal roku 1926 učit. Jméno Uechi-ryu podle FightingArts přijal sám roku 1940, podle IUKF ho styl dostal až po jeho smrti. Základ tvoří tři kata přivezené z Číny, Sanchin, Seisan a Sanseiryu. Pět dalších vytvořil jeho syn Uechi Kanei se staršími žáky otce, dnes jich je tedy osm. Typický je úder pěstí s jedním předsunutým kloubem, kop palcem nohy, údery napjatými prsty a vysoké postoje. Výcvik stojí podle japonské vlády na kata Sanchin a přísném otužování. Sanchin se cvičí s otevřenýma rukama v postoji se špičkami dovnitř. Otužují se prsty i předloktí, v partnerském cvičení se předloktí střetávají. Po smrti Uechiho Kaneie roku 1991 se styl rozdělil na desítky organizací. Na Okinawě patří k hlavním školám karate.
Historie
Zakladatelem uechi-ryu je podle Kabinetu japonské vlády Uechi Kanbun (1877–1948). Podle FightingArts odjel v březnu 1897 ve 19 letech do jižní Číny, do Fuzhou v provincii Fujian. Mezinárodní federace IUKF označuje vyprávění o jeho cestě za legendu a výslovně říká, že žádnou verzi původu stylu nepotvrzuje. Podle tradice dostal roku 1904 učitelskou licenci v umění pangainoon od mistra Zhou Zhi He, okinawsky zvaného Shushiwa. Pak asi tři roky sám učil v Nansoue severozápadně od Fuzhou, školu uzavřel a vrátil se na Okinawu. Japonská vláda uvádí návrat roku 1909 po 13 letech ve Fuzhou, IUKF a FightingArts rok 1910. Roku 1924 se Uechi Kanbun přestěhoval za prací do prefektury Wakayama, kde vyráběl a prodával léčivé směsi. Výuku tam podle japonské vlády zahájil roku 1926 a vychoval mnoho žáků. Své umění nazýval Pangainoon-ryu karate-jutsu. Jméno Uechi-ryu podle FightingArts přijal sám roku 1940, podle IUKF dostal styl toto jméno až po jeho smrti roku 1948.
Čím se liší
Japonská vláda řadí uechi-ryu do samostatné kategorie vedle linií Shuri-te, Naha-te a Tomari-te a jako rozlišovací znak uvádí výcvik soustředěný na Sanchin a přísné otužování. Podle FightingArts jde o tvrdý styl podobný Goju-ryu a menším stylům Naha-te To'on-ryu a Ryuei-ryu. Od Goju-ryu, s nímž sdílí kata Sanchin, se liší provedením: v uechi-ryu se Sanchin cvičí s otevřenýma rukama, v Goju-ryu se ruce svírají v pěst. Žádná ze tří původních kata uechi-ryu přitom neobsahuje úder sevřenou pěstí. Vysoké postoje uechi-ryu se podle FightingArts liší od dlouhých a hlubokých postojů některých japonských stylů. Údery otevřenou rukou a napjatými prsty míří na tlakové body těla.
Technika
Uechi-ryu stojí na třech kata, které Uechi Kanbun přivezl z Číny: Sanchin, Seisan a Sanseiryu. Podle FightingArts žádná z nich neobsahuje úder sevřenou pěstí a údery otevřenou rukou míří na tlakové body. Slovo pangainoon označuje podle téhož pramene obecné principy goho (tvrdý), juho (poddajný) a gojuho (tvrdý i poddajný), jejichž příklady jsou bojové styly Fujianu. Typický je úder pěstí s jedním předsunutým kloubem a kop palcem nohy, které FightingArts spojuje se zuby tygra, a úder napjatými prsty, spojovaný s jeřábím zobákem. Technika kombinuje otevřené i sevřené ruce, úhlové kruhové bloky a chyty. Postoje jsou převážně vysoké, například postoj s vbočenými špičkami, a ne dlouhé a hluboké. Sanchin se cvičí v postoji přesýpacích hodin s jednou nohou vpředu a špičkami dovnitř. Síla vychází z tan tien pod pupkem a ruce zůstávají otevřené.
Trénink
Výcvik stojí podle japonské vlády na přísné metodě soustředěné kolem kata Sanchin a na důkladném otužování. Uechi Kanbun předal tři kata i jejich metody výcviku a podle FightingArts přivezl z Číny i cvičení kotekitae, otužování předloktí. Původní nácvik Sanchin trval podle autora FightingArts Ala Case dva až tři roky a někteří žáci strávili měsíce jen nácvikem úderů prsty. Prsty se otužují cvičením, při kterém se probíjejí napjatou kůží, kliky na špičkách prstů a údery do písku, později do tvrdších materiálů. V partnerském cvičení probíjí žák údery skrz útoky partnera a předloktí se při tom střetávají.
Stupně a postup
Mezinárodní federace IUKF zavedla novou tabulku požadavků na dan, která platí pro zkoušky od 1. října 2025. Sedmý dan se v ní nově jmenuje nanadan a od 6. danu se stupeň označuje proužky na pásku. Počet stupňů kyu ani povinné kata pro jednotlivé stupně jsme v pramenech nenašli. Vedle danů uděluje IUKF mistrovské tituly. Renshi vyžaduje 6. dan, věk nejméně 36 let a nejméně rok příslušnosti k dojo člena IUKF. Kyoshi vyžaduje předchozí titul renshi, 7. dan a věk nejméně 43 let. Hanshi vyžaduje předchozí titul kyoshi, 8. dan a věk nejméně 51 let a rozhoduje o něm prezident IUKF na doporučení výboru pro tituly.
Dnes
Po smrti Uechiho Kaneie roku 1991 se styl podle FightingArts rozpadl na desítky organizací s vlastním výkladem. Mezinárodní federace International Uechi-Ryu Karate Federation (IUKF) vznikla ze severoamerické pobočky George Mattsona, který roku 1963 otevřel dojo v Bostonu a vydal knihu The Way of Karate. Pobočka si dala za cíl sjednotit učitele, zavést jednotné standardy hodností a přijmout kodex chování a etiky. Japonská vláda řadí uechi-ryu do samostatné kategorie vedle linií Shuri-te, Naha-te a Tomari-te. Podle deníku Ryukyu Shimpo patří ke čtyřem hlavním okinawským školám a jejich vyšší učitelé vedli seminář na 3. Okinawském světovém šampionátu karate, kterého se v srpnu 2026 účastnilo asi 3000 lidí ze 49 zemí a regionů. Okinawské federaci karate předsedá mistr uechi-ryu Shinjo Kiyohide, 10. dan a nositel prefekturního statusu nehmotného kulturního dědictví. Okinawa Karate Kaikan uspořádala výstavu o stylech Uechi-ryu a Goju-ryu.
Zajímavosti
Název Pangainoon-ryu karate-jutsu podle FightingArts původně popisoval Uechiho umění, žáci ho ale pochopili jako jméno stylu. Slovo sanchin se obvykle překládá jako tři boje a výkladů je několik, například tělo, mysl a duše nebo rychlost, síla a technika. Výzkum organizace Uechi-ryu Karate-do Kyokai nenašel doklad o chrámu ve Fuzhou, kde se měl Uechi učit, doložená jsou jen dojo Kojo a Ryukyukan. Ve Wakayamě ho navštívil Mabuni Kenwa, zakladatel Shito-ryu, a základní techniky fujianského tygřího boxu pak zahrnul do své kata Shinpa. Konishi Yasuhiro ze Shindo Jinen-ryu ho popsal jako samotáře, s nímž mluvil okinawským nářečím, protože Uechiho japonština byla omezená. Uechi Kanbun se roku 1947 přestěhoval na ostrov Ie Jima a zemřel 25. listopadu 1948. Jeho syn Kanei otevřel podle FightingArts roku 1949 v Ginowanu dojo Uechi-ryu Karate-jutsu Kenkyujo. George Mattson vydal roku 1974 knihu Uechi-ryu Karate-do.
Časté otázky
Co je uechi-ryu?
Okinawský styl karate, který založil Uechi Kanbun. Výcvik podle japonské vlády stojí na kata Sanchin a přísném otužování. Styl má osm kata, tři přivezl zakladatel z Číny a pět vytvořil jeho syn Uechi Kanei se staršími žáky otce.
Kdo založil uechi-ryu?
Uechi Kanbun (1877–1948), který podle tradice studoval ve Fuzhou umění pangainoon. Na Okinawu se vrátil podle japonské vlády roku 1909, podle jiných pramenů 1910, a od roku 1926 učil ve Wakayamě. Federace IUKF upozorňuje, že žádnou verzi původu stylu nepotvrzuje.
Co je kata sanchin v uechi-ryu?
Základní kata stylu, jejíž název se obvykle překládá jako tři boje. Podle japonské vlády na ní stojí celý výcvik. Cvičí se v postoji se špičkami dovnitř a s otevřenýma rukama, čímž se liší od Goju-ryu, kde se ruce svírají v pěst.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.