Goju-ryu
剛柔流Okinawský styl spojující tvrdé a měkké prvky; jeho poznávacím znakem je dechová kata Sančin. Název dal Čódžun Mijagi roku 1933 podle textu Bubiši.
Základní informace
JaponskoCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Goju-ryu
O bojovém umění Goju-ryu
Gódžú-rjú je jeden ze čtyř hlavních stylů japonského karate. Založil ho Čódžun Mijagi na Okinawě a v roce 1933 jej pojmenoval podle věty z čínského textu Bubiši: gó znamená tvrdý, džú měkký. Název není ozdoba, ale popis metody — styl vědomě střídá tvrdé, přímé techniky s měkkými, kruhovými. Mijagiho učitel Kanrjó Higaonna studoval v čínském Fu-čou, a čínský vliv je v gódžú znatelnější než u ostatních stylů. Projevuje se kruhovými bloky, prací zblízka, chytáním a strháváním soupeřovy paže a důrazem na dech. Klíčovou katou je sančin — pomalá sestava prováděná v napětí, se zvukovým dechem, při níž učitel ověřuje zpevnění těla přímými údery do trupu. Sančin je zároveň nejlepší ukázka celého stylu: buduje strukturu, ze které se dá vydržet zásah. Protipólem je tenšó, měkká sestava s otevřenýma rukama. Vrcholnou katou je suparinpei. Postoje jsou kratší než v šótókanu a těžiště níž — gódžú počítá s tím, že se bojuje na krátkou vzdálenost. Používá i kopy na koleno a do rozkroku, které sportovní pravidla nepřipouštějí. Hlavní linie jsou okinawské (Džundókan, Meibukan a další) a japonské Gódžú-kai. Rozdíly mezi nimi jsou v tempu kat i v míře kontaktu při zápase, takže i uvnitř jednoho stylu se cvičení klub od klubu liší.
Styly a větve
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.