Slovník pojmů pro Takagi-ryu Jujutsu
Takagi-ryu Jujutsu: 96 doložených pojmů. Z toho: koncept / princip (52), část těla (16), titul (10). Mezi nimi Sensei, Dojo, Rei.
Vzestupný kryt předloktím chránící hlavu a pásmo Jodan před sekajícími a přímými údery.
JaponskoNoha nebo chodidlo v japonské terminologii.
Japonský výraz pro hlavu, klíčový cíl v pásmu Jodan.
Souhrnný pojem pro japonská bojová umění zaměřená na duchovní a osobnostní rozvoj.
Praktická aplikace a rozbor sebekrycích a útočných technik z Kata v reálném boji s partnerem.
Základní přímý úder pěstí ze statického rovnoběžného postoje (Heiko-dachi / Kiba-dachi).
Souhrnné označení pro chrániče zubů, rukavic, holení a přileb pro bezpečný kontakt při sparingu.
Spojené státyStřední pásmo těla (hrudník, břicho a záda).
Mistrovský stupeň pokročilosti v asijských bojových uměních označený černým páskem.
Tradiční tréninkový prostor pro japonská bojová umění a meditaci.
Předepsaná geometrická čára a diagram na podlaze dojo, po kterém se cvičí Kata.
Loket a úderová plocha lokte v japonské terminologii.
Bleskový podmet chodidla nebo kotníku soupeře v okamžiku, kdy na nohu přenáší svou váhu.
Stav nehybné a nezlomné mysli, která zůstává klidná i v nejvyšším ohrožení.
Spodní pásmo těla (od pasu dolů včetně nohou).
Spodní odrazový kryt předloktím chránící slabiny a břicho před kopy Mae-geri.
Moderní japonská bojová umění vyvinutá po reformách Meiji (po r. 1868) se zaměřením na výchovu a sport.
Kategorie veškerých kopacích technik (přímé kopy, kopy z boku, kopy s otočkou) v Karate.
Tradiční cvičební úbor používaný v japonských bojových uměních.
Taktika vykrytí nebo úhybu před útokem soupeře s okamžitou následnou ripostou.
Obrácený přímý úder pěstí zadní rukou (opačnou k přední noze v postoji Zenkutsu-dachi).
Horní plocha chodidla (nárt) používaná k dopadu při obloukovém kopu Mawashi-geri.
Japonský povel znějící 'Začněte!', používaný k zahájení cvičení nebo zápasu.
Nejvyšší učitelský titul udělující se velmistrům (obvykle 8. Dan a výše).
Dolní břicho a fyzické i energetické těžiště těla v asijských uměních.
Pět základních žákovských Kata v Karate (Shodan až Godan) vytvořených mistrem Anko Itosu.
Prudké stažení neútočící paže zpět k boku pro zvýšení reakční síly úderu druhé paže v Karate.
Japonský výraz pro koleno.
Japonská číslovka 'Jeden' (1) používaná při počítání opakování v dojo.
Nejvyšší možné bodové ohodnocení v Judo a Karate znamenající okamžité vítězství v zápase.
Horní pásmo těla v japonské terminologii (hlava a krk).
Připravenost, střehové postavení a fyzický i mentální kryt v bojových uměních.
Povel trenéra nebo rozhodčího vyžadující okamžité zaujetí bojového střehového postavení.
Čestné místo nebo čelní stěna v dojo určená pro uctění zakladatelů a mistrů.
Kodifikovaná série bojových pohybů a technik proti imaginárním soupeřům.
Bojový výkřik sloužící k uvolnění vnitřní energie a zpevnění těla.
Široký stranový postoj připomínající sezení na koni s rovnoběžnými chodidly.
Dril základních technik (úderů, krytů, kopů a postojů) tvořící pilíř tréninku v Budo.
Bleskové zpevnění těla a soustředění maximální energie do jednoho bodu dopadu.
Služebně mladší nebo méně zkušený žák vůči starším kolegové.
Obranný postoj v Karate se 70 % váhy na pokrčené zadní noze.
Princip bleskové rotace pánve a boků pro přenos tělesné hmotnosti do údery či bloků.
Tvrdá polstrovaná plocha bříška pod prsty chodidla pro přímé a bodné kopy.
Sparing a zápasová složka v Karate zkoušející techniky proti živému soupeři.
Střední učitelský titul v systému Shogo (obvykle pro 6. až 7. Dan).
Žákovský stupeň pokročilosti předcházející mistrovským stupňům Dan.
Vitální a citlivé anatomické body na lidském těle využitelné k úderům a pákám.
Specializované umění studia a zneužití akupresurních a nervových bodů pro sebeobranu.
Dynamická bojová vzdálenost a časový odstup mezi dvěma soupeři.