Takagi-ryu Jujutsu
高木流柔術Japonská stará škola jujutsu a hole Kukishin-ryu, kterou Nihon Kobudo Kyokai vede vedle Hontai Yoshin-ryu jako samostatného člena. Počítá se od Takagiho Umanosukeho, sídlí v Amagasaki.
Základní informace
JaponskoCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Takagi-ryu Jujutsu
O bojovém umění Takagi-ryu Jujutsu
Takagi-ryu je japonská stará škola jujutsu, kterou Nihon Kobudo Kyokai vede pod názvem Takagi-ryu Jujutsu a Kukishin-ryu bojutsu (č. 014) jako samostatného člena vedle Hontai Yoshin-ryu (č. 013). Obě školy mají v rodokmenu tytéž první hlavy, liší se však jejich počítáním, představiteli i sídlem: Takagi-ryu počítá jako zakladatele Takagiho Umanosukeho Shigesadu (čtení podle Buyense na koryu.com), kdežto Hontai Yoshin-ryu jeho učitele Takagiho Oriemona Shigetoshiho. Podle Nihon Kobudo Kyokai se Takagi-ryu cvičí s předpokladem, že protivník přichází se skutečným mečem, a kata se provádějí plynule, bez vynaložení síly a stejnou rychlostí bez změn tempa.
Číst dál
Zakladatel se podle Nihon Kobudo Kyokai narodil v éře Meireki 2 v Nobeoce v provincii Hyuga a byl v dětství objeven cestujícím bojovníkem Takagim Oriemonem, u něhož se učil krátkému meči, střelbě a kopí. Vynikal v umění, které Nihon Kobudo Kyokai vysvětluje jako směs sumó, kempo a karate, ve stáří mu ubývalo sil, a proto prý hledal umění, které by dalo vítězství i starcům a ženám, a po sto dnech pobytu ve svatyni rodového božstva dostal znamení v podobě vrbové větve pod sněhem, z něhož vypracoval jujutsu a pojmenoval školu Hontai Yoshin Takagi-ryu. Dne 15. srpna éry Genroku 8 ho prý příslušník rodu Konoe pověřil funkcí učitele šesti bojových umění, Yamamoto 1984 v časopise univerzity Tenri převádí tento rok na 1695, jinde uvádí rok 1693 a od tohoto pověření se podle něj počítá formální založení školy. Yamamoto dále píše, že Umanosuke se narodil roku 1656 jako syn samuraje z domény Tsuyama, roku 1671 v šestnácti letech přijal od Oriemona tajemství školy, zemřel roku 1716 ve věku 61 let a spolu se školou Akiyama Yoshin-ryu patří k završitelům jujutsu beze zbroje v době míru. Od třetí hlavy Okuniho Kiheie Shigenobua se podle Nihon Kobudo Kyokai spolu se školou předává Kukishin-ryu bojutsu a škola se podle Yamamota rozšířila v panstvích Shiroishi, Tsuyama, Owari, Tosa a Ako. Nihon Kobudo Kyokai uvádí rodokmen osmnácti hlav a současnou devatenáctou hlavu z rodu Kusuhara se sídlem v Amagasaki, předvádění ve svatyních Ikuta, Minatogawa, Itsukushima a Kashima a na Nihon Kobudo Taikai. Yamamoto 1984 vede od dvanácté hlavy, vyhnané roku 1841 z domény, tři větve podle jejích žáků v Akashi, z nichž třináctá hlava měla dojo v Himeji, Okayamě a Kobe, a jako šestnáctou hlavu a tehdejšího soke jmenuje žáka patnácté. Japonská Wikipedie uvádí, že devatenáctá hlava převzala vedení roku 2012 a učí v Kobe. Škola není zapsána jako kulturní statek, v seznamu Nihon Kobudo Shinkokai, v kotobank ani v průvodci koryu.com se nevyskytuje a databáze CiNii eviduje jediný odborný článek o ní, studii Yamamota 1984.
Historie
Nihon Kobudo Kyokai uvádí jako zakladatele Takagi-ryu Takagiho Umanosukeho Shigesadu (čtení podle Buyense na koryu.com), muže z okruhu panství Shiroishi v Ósú, narozeného 12. dne 1. měsíce éry Meireki 2 v Nobeoce v provincii Hyuga. V dětství ho objevil cestující bojovník Takagi Oriemon Shigetoshi, u něhož se učil krátkému meči, střelbě, kopí a dalším uměním. Vynikal v umění, které Nihon Kobudo Kyokai vysvětluje jako směs sumó, kempo a karate, ve stáří mu ubývalo sil, a proto prý hledal umění, které by dalo vítězství i starcům a ženám, po sto dnech pobytu ve svatyni rodového božstva dostal znamení v podobě vrbové větve pod sněhem a vypracoval jujutsu, které pro srdce vrby nazval Hontai Yoshin Takagi-ryu. Dne 15. srpna éry Genroku 8 ho prý příslušník rodu Konoe pověřil funkcí učitele šesti bojových umění. Yamamoto 1984 v časopise univerzity Tenri převádí pověření na rok 1695, na jiném místě uvádí rok 1693 a titul od rodu Konoe a píše, že od této chvíle se prý počítá formální založení školy. O původu Umanosukeho se podle Yamamota dohaduje, zda byl rolníkem, nebo samurajem z domény Tsuyama, sám pokládá za přijatelnou verzi o samurajovi: narodil se roku 1656 jako syn samuraje z Tsuyamy, roku 1671 v šestnácti letech přijal od Oriemona tajemství školy a založil vlastní rod, zemřel v dubnu 1716 ve věku 61 let a je pohřben v chrámu Myoshin-ji. Yamamoto ho staví spolu se školou Akiyama Yoshin-ryu mezi završitele jujutsu beze zbroje v době míru a dodává, že byl proslulý velkým mečem.
Číst dál
Druhá hlava Takagi Gennoshin Hideshige se podle Yamamota narodila zřejmě před rokem 1670, po finančních úsporách rodu Sakai se stala roninem, později sloužila v doméně Himeji za 500 koku, po rozhovoru s mistrem Kukishin-ryu začala svou techniku těla nazývat jujutsu a zemřela roku 1702. Třetí hlava Okuni Kihei Shigenobu pocházela podle Yamamota z Izuma, narodila se roku 1684, zemřela roku 1735 a byla 29. nástupcem zakladatele jiné staré školy, od níž přijala tradici. Setkání Gennoshina a Okuniho nebylo podle Yamamota nepřátelským soubojem, ale soutěží ve vlastních technikách, v níž byl v technice těla o něco lepší Gennoshin a v holi vyhrál Okuni, a plody výměny jsou technika těla Hontai Yoshin Takagi-ryu a hůl, kopí a naginata Kukishin-ryu. Nihon Kobudo Kyokai uvádí, že od třetí hlavy se Kukishin-ryu bojutsu předává spolu se školou dodnes, a Yamamoto dodává, že Kukishin-ryu bojutsu navazuje na proud starší školy a bylo do Takagi-ryu začleněno, protože Okuni byl i jeho hlavou. Anglická Wikipedie cituje vyprávění z linie Takamatsu, podle něhož se Okuni setkal v Ako se synem Gennoshina, což obrací příbuzenský vztah oproti Nihon Kobudo Kyokai i Yamamotovi. Škola se podle Yamamota rozšířila v panstvích Shiroishi, Tsuyama, Owari, Tosa a Ako. Po jedenácté hlavě podle něj neexistuje žádný nástupce z rodu Okuni, dvanáctá hlava byla roku 1841 po procesu zvaném Bansha no goku vyhnána z domény a usadila se v Akashi, kde z jejích tří žáků vzešly tři větve tradice, které trvají dodnes. Třináctá hlava se narodila roku 1845, měla dojo v Himeji, Okayamě a Kobe a roku 1897 sepsala seznam technik školy. Patnáctá hlava podle Nihon Kobudo Kyokai i Yamamota (japonská Wikipedie ji počítá jako šestnáctou) se narodila roku 1875, vytvořila vlastní větev, 11. července 1935 předvedla formy školy ve svatyni Kashima a druhý den u Katori a zemřela roku 1939. Její žák, narozený roku 1906 v Kobe, získal v lednu 1939 licenci v Takagi-ryu i Kukishin-ryu bojutsu a v březnu téhož roku převzal vedení jako šestnáctá hlava, živil se jako kostoprav a zemřel roku 1983. Nihon Kobudo Kyokai uvádí dále sedmnáctou a osmnáctou hlavu z rodu Kusuhara a jako současnou devatenáctou hlavu dalšího člena tohoto rodu, japonská Wikipedie uvádí, že převzal vedení roku 2012. Číslování hlav se v Nihon Kobudo Kyokai liší: Takagi-ryu (č. 014) počítá od Umanosukeho, Hontai Yoshin-ryu (č. 013) od Oriemona, a od patnácté hlavy Takagi-ryu vedou obě školy různé nástupce.
Čím se liší
Příbuznou školou je Hontai Yoshin-ryu: Nihon Kobudo Kyokai vede obě jako samostatné členy s odlišnými představiteli, sídly (Amagasaki a Nishinomiya) a rodokmeny. Takagi-ryu počítá od Takagiho Umanosukeho jako zakladatele a klade důraz na předpoklad skutečného meče a plynulé kata stejné rychlosti, Hontai Yoshin-ryu počítá od jeho učitele Oriemona a zdůrazňuje tři pilíře jujutsu, hole a krátkého meče a šestici roppo. Stránka Nihon Kobudo Kyokai o Takagi-ryu se o Hontai Yoshin-ryu jako o samostatné škole nezmiňuje a užívá jen název Hontai Yoshin Takagi-ryu, který zvolil zakladatel. Yamamoto 1984 vede obě linie od různých žáků téže hlavy. Akiyama Yoshin-ryu, jíž Yamamoto staví Umanosukeho po bok, je jiná škola, a výměna s Kukishin-ryu podle Yamamota dala technice těla název Hontai Yoshin Takagi-ryu a holi, kopí a naginatě název Kukishin-ryu. Japonská Wikipedie uvádí, že Takagi-ryu měla tři linie, jujutsu s Kukishin-ryu, kopí a techniku těla, a že dnes existuje jen první.
Technika
Nihon Kobudo Kyokai píše, že Takagi-ryu jujutsu se cvičí s předpokladem, že protivník přichází se skutečným mečem, a bez tohoto vědomí by se kata školy změnila a zanikla. Kata se mají provádět plynule, bez vynaložení síly a stejnou rychlostí bez změn tempa: při zrychlení se zrychluje celek a při zpomalení se zpomaluje celek. Yamamoto 1984 uvádí, že základem školy je úder, bez něhož podle něj nestojí žádná technika ani se zbraní, a že škola je podle vlastního seznamu technik nikoli yawara, ale torite, zajímání. Techniky dělí podle situace do dvanácti sad, od základní sady přes zajetí beze zbraně proti meči a sady s dlouhým a krátkým mečem, s krátkým mečem kodachi, holí a krátkou holí hanbo až po oživování, a škola se podle něj řídí zásadou platnou pro všechny včetně starých, žen i mužů. Yamamoto dodává, že zakladatel sám vyučoval hlavně techniku těla, hůl, kopí, naginatu a další umění. Nihon Kobudo Kyokai ukazuje na fotografiích techniku Kukishin-ryu bojutsu předváděnou u svatyně Ikuta a techniku jujutsu z jedné ze sad.
Trénink
Yamamoto 1984 uvádí podle seznamu technik z roku 1897 sady Takagi-ryu o 52, 15 (vlevo a vpravo), 30, 21, 30 a 14 technikách, dále tři svitky vyšších stupňů a svitek s 23 technikami Kukishin-ryu bojutsu a krátkou hůl. První sada má podle něj 13 technik, každou se třemi variantami, dohromady 52, je základem ostatních technik a jejím cílem je přijmout nebo odvrátit útok soupeře a teprve pak přejít do útoku. Mezi ostatními kata jmenuje krátký meč, krátkou hůl a hůl o délce šesti shaku. Yamamoto dodává, že seznam technik třinácté hlavy z roku 1897 se shoduje se seznamem patnácté hlavy z roku 1935 i se seznamem, který roku 1964 sepsala šestnáctá hlava. Podle Nihon Kobudo Kyokai se cvičí v Kobe v městské hale a v dojo u stanice Shin-Nagata v neděli odpoledne a východní pobočka v Kokubunji v Tokiu cvičí jednou týdně. Japonská Wikipedie popisuje u jiné linie Takagi-ryu, vedené v Ako, postup několika stupni až po licenci úplného předání.
Stupně a postup
Yamamoto 1984 píše, že po zvládnutí základní sady se uděluje postupně mokuroku, dva další stupně a nakonec menkyo kaiden, a teprve po jejich zvládnutí se vyučuje Kukishin-ryu bojutsu a krátká hůl. Seznam technik školy sepsala roku 1897 třináctá hlava ve svém dojo a podle Yamamota se shoduje se seznamy patnácté hlavy z roku 1935 a šestnácté hlavy z roku 1964. Šestnáctá hlava získala podle Yamamota v lednu 1939 licenci v Takagi-ryu i Kukishin-ryu bojutsu.
Dnes
Nihon Kobudo Kyokai uvádí jako současnou devatenáctou hlavu člena rodu Kusuhara se sídlem v Amagasaki v prefektuře Hyogo, japonská Wikipedie píše, že převzal vedení roku 2012 a učí ve čtvrti Nagata v Kobe. Škola podle Nihon Kobudo Kyokai předvádí ve svatyních Ikuta, Minatogawa, Itsukushima a Kashima a na Nihon Kobudo Taikai, cvičí v Kobe a má východní pobočku v Kokubunji v Tokiu. Není zapsána jako kulturní statek. V seznamu Nihon Kobudo Shinkokai, v kotobank ani v průvodci koryu.com se nevyskytuje a Green o ní nepíše, databáze CiNii eviduje jediný odborný článek, studii Yamamota z roku 1984 v časopise univerzity Tenri. Anglická Wikipedie uvádí mezi dnes cvičenými školami Takagi-ryu pod devatenáctým soke Kusuharou Juheiem vedle Hontai Yoshin-ryu.
Zajímavosti
Yamamoto 1984 vypráví, že se Umanosuke měl v turnaji před pánem domény utkat s třetí hlavou Takenouchi-ryu, mužem vysokým čtyři shaku a osm sun proti jeho šesti shaku a osmi sun, na otázku pána odpověděl, že jde o malého vojáka, kterého snadno zajme, poté byl dvakrát poražen, poprvé vrhem a spoután provazem, který však přetrhl, a nakonec se stal žákem Takenouchi-ryu. Buyens na koryu.com podává totéž vyprávění s jiným jménem pána. Yamamoto dále cituje z knihy z roku 1861, že Umanosuke na cestě pohnul kamenem, s nímž se vesničané marně snažili zeslabit proud vody, a proto bývá zmiňován jako muž obrovské síly, a z jiného spisu z roku 1768, že mistr školy Shibukawa čtvrté generace ocenil jeho velký meč.
Časté otázky
Čím se Takagi-ryu liší od Hontai Yoshin-ryu?
Nihon Kobudo Kyokai vede obě jako samostatné členy: Takagi-ryu (č. 014) počítá zakladatele Takagiho Umanosukeho a sídlí v Amagasaki, Hontai Yoshin-ryu (č. 013) počítá jeho učitele Oriemona a sídlí v Nishinomiyi. Yamamoto 1984 vede obě linie od různých žáků téže hlavy.
Kdy Takagi-ryu vznikla?
Přesný rok prameny nedávají. Nihon Kobudo Kyokai uvádí, že zakladatel byl 15. srpna éry Genroku 8 prý pověřen funkcí učitele bojových umění, Yamamoto 1984 to převádí na rok 1695, jinde uvádí rok 1693 a formální založení školy počítá od tohoto pověření. Umanosuke podle Yamamota přijal tajemství školy od Oriemona roku 1671.
Patří k Takagi-ryu i práce s holí?
Ano. Nihon Kobudo Kyokai vede školu pod názvem Takagi-ryu Jujutsu a Kukishin-ryu bojutsu a uvádí, že od třetí hlavy Okuniho Kiheie se Kukishin-ryu bojutsu předává spolu se školou dodnes. Podle Yamamota 1984 se krátká hůl a Kukishin-ryu bojutsu vyučují až po licenci menkyo kaiden.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.