Tai Chi vs. Xingyiquan
Rychlá odpověď
Tai Chi (taijiquan) a xingyiquan prameny kladou na přelom dynastií Ming a Qing, taijiquan do henanských vesnic Chenjiagou a Zhaobao, xingyiquan k Ji Jikeovi ze Shanxi a jeho boji kopím. Taijiquan pracuje s pomalými sestavami a párovým tuishou, xingyiquan s přímým postupem z postoje santi shi a pěti pěstmi wuxing. Taijiquan je disciplínou taolu IWUF a má řadu zdravotních studií, xingyiquan v pravidlech IWUF jmenovitě není a ve 20. století sloužil vojenskému výcviku.
V kostce
| Tai Chi | Xingyiquan | |
|---|---|---|
| Země původu | Čína | Čína |
| Vznik | Raný novověk (dnešní podoba) | Raný novověk (dnešní podoba) |
| Zakladatel | Zhang Sanfeng (podle tradice) | Ji Jike |
| Kontakt | Lehký kontakt | – |
| Sparing | Lehký kontakt | – |
| Soutěžní formát | Sestavy | – |
| Olympijský status | Není olympijská | Není olympijská |
| Uznávání stupňů | neznámé | neznámé |
| Zbraně | Zbraně volitelně | Zbraně volitelně |
| Formy | Sestavy jsou základem | Sestavy jsou základem |
| Relativní náklady | nízké | neznámé |
| Katy a formy v encyklopedii | 11 | 1 |
| Techniky v encyklopedii | 8 | – |
Škály 1–5
Hodnotí se typický trénink dospělého začátečníka v běžném klubu, kalibrace napříč všemi uměními.
Z čeho se umění skládá
Redakční hodnocení 0–3: kolik prostoru dostává oblast v běžném tréninku.
Historie a vztah
Tai Chi (taijiquan) i xingyiquan prameny kladou na přelom dynastií Ming a Qing, každé do jiného kraje. Nejlépe doložená praxe taijiquanu začíná ve vesnicích Chenjiagou a Zhaobao v Henanu, přesný původ znám není a UNESCO uvádí vznik v polovině 17. století v okrese Wenxian. Xingyiquan se odvozuje od Ji Jikea (Ji Longfenga) ze Shanxi, přezdívaného Božské kopí, jehož umění liuhe vycházelo z boje kopím.
- Taijiquan: Chen Wangting (1580–1660) styl Chen podle pramenů mohl založit, o tom, z čeho čerpal, se uvádějí dvě teorie. Spor o původ stylů Chen a Zhaobao zůstává otevřený.
- Taijiquan: Yang Luchan (1799–1872) se 18 let učil u Chen Changxinga, pak vyučoval v Yongnianu a v Pekingu. Pojem taiji se s uměním poprvé spojuje v básni Weng Tonghe o jeho vystoupení.
- Xingyiquan: u Ji Jikea se prameny rozcházejí, uvádějí roky 1588–1662, nebo podle Briana Kennedyho působení kolem roku 1750. Žák Ma Xueli (1714–1790) založil henanskou muslimskou větev.
- Xingyiquan: za zakladatele moderní podoby se považuje Li Luoneng (19. století), který umění upravil a učil v Shanxi a Hebei. Tvrzení, že ho učil Dai Longbang, je pochybné.
- 20. století: Tang Hao roku 1932 zkoumal rodinné záznamy v Chenjiagou, Li Cunyi (1847–1921) předal příručku xingyiquanu, veřejně vydanou roku 1934.
Technika
- Pomalé plynulé sestavy, ve stylu Chen střídání pomalých a rychlých pohybů, navíjení hedvábí a výbuchy síly (fajin).
- Tuishou: nácvik ve dvojici s osmi branami, za základní se uvádějí peng, lu, ji a an.
- V soutěži kontakt bez úderů.
- Přímočarý postup vpřed a výbušná síla (fajin) na krátkou vzdálenost.
- Pět pěstí (wuxing) jako pět bojových stavů s pojmy z tradiční čínské medicíny.
- Dvanáct zvířat napodobuje taktiku zvířat, nejen jejich pohyb.
- Tři větve, shanxiská s užším postojem a více úhyby, hebeiská a henanská.
Fajin mají obě umění, v taijiquanu ho ale prameny popisují jen u stylu Chen. Párový nácvik obdobný tuishou jsme u xingyiquanu nenašli.
Trénink
| Tai Chi | Xingyiquan | |
|---|---|---|
| Postojová práce | ve stylu Chen stání zhan zhuang a qigong navíjení hedvábí před sestavami | hlavní postoj santi shi (tři těla), který učinil ústředním Li Luoneng, zhan zhuang od dvou minut do dvou hodin |
| Párová práce | tuishou | nenašli jsme |
| Zbraně | ve stylu Chen kopí, hůl, široký meč a rovný meč, třesení tyče nebo kopí | tradičně nejprve kopí, pak boj beze zbraně, dále přímý meč, šavle, hůl a halapartna |
Pořadí kopí před holýma rukama je u xingyiquanu tradiční a navazuje na umění liuhe Ji Jikea. Stavbu lekce ani frekvenci tréninku jsme nenašli u žádného z obou umění.
Postup a stupně
| Tai Chi | Xingyiquan | |
|---|---|---|
| Stupně | stupňový systém jsme nenašli | pásy ani stupně jsme nenašli |
| Postup v obsahu | ve stylu Chen první forma Yilu a druhá forma Erlu (Laojia), nový rámec Xinjia s menšími kruhy | tři stupně jin: ming jin (viditelná síla), an jin (skrytá síla) a hua jin (proměňující síla) |
Tři stupně jin v xingyiquanu popisují úroveň práce se silou, ne zkoušky. Obdobné členění jsme u taijiquanu nenašli.
Zátěž a rizika
- Wang a kol. (BMJ 2018, 226 lidí s fibromyalgií): s intervencí souviselo 8 nežádoucích událostí u taijiquanu a 4 u aerobního programu, většinou lehkých.
- Li a kol. (NEJM 2012, 195 lidí s Parkinsonovou nemocí): žádné závažné nežádoucí události.
- NCCIH k přehledu Cui a kol. (2019, 24 studií): četnost nežádoucích událostí podobná jako u jiných intervencí, k těhotenství studie nejsou.
- Studii zranění ani nežádoucích účinků u xingyiquanu jsme nenašli.
- Statické postoje zhan zhuang trvají podle pramenů od dvou minut do dvou hodin, údaje o zátěži k nim chybí.
Pro koho
| Tai Chi | Xingyiquan | |
|---|---|---|
| Skupiny ve studiích | lidé od 70 let s rizikem pádu, lidé s Parkinsonovou nemocí, dospělí s fibromyalgií | studie jsme nenašli |
| Známí cvičící | Chen Changxing, Yang Luchan | Li Luoneng, jeho žák Guo Yunshen, Li Cunyi |
Děti
| Tai Chi | Xingyiquan | |
|---|---|---|
| Dětské programy | rozšíření dětských kurzů jsme nenašli | nenašli jsme |
| Soutěže | IWUF taolu: juniorské skupiny A, B a C, věkové hranice pramen neuvádí | pravidla tradičního wushu IWUF 2019: skupiny A (do 8 let) až F (od 60 let) pro všechny styly, xingyiquan jmenovitě neuvádějí |
| Studie u dětí | Kennedy Krieger Institute (2020): děti 8–12 let s ADHD, rodiče hodnotili nižší hyperaktivitu, studie bez kontrolní skupiny | nenašli jsme |
Sebeobrana
- Tuishou trénuje kontakt s partnerem bez úderů.
- Pramen o užití v sebeobraně ani o zkouškách pod odporem jsme nenašli.
- Li Luoneng a jeho žáci se proslavili jako osobní ochránci a doprovod karavan.
- Za druhé čínsko-japonské války se zkrácená verze učila pro boj zblízka včetně bajonetu.
Trénink proti plnému odporu jsme nenašli u žádného z obou umění.
Praktické využití
| Tai Chi | Xingyiquan | |
|---|---|---|
| Pády u starších lidí | Cochrane, Sherrington a kol. 2019: o 20 % méně lidí, kteří upadnou (8 studií, 2 677 účastníků, vysoká jistota) | nenašli jsme |
| Randomizovaná studie pádů | Li a kol. (JAMA Internal Medicine 2018, 670 lidí od 70 let): za 6 měsíců 152 pádů proti 218 u multimodálního programu a 363 u protahování | nenašli jsme |
| Parkinsonova nemoc | Li a kol. (NEJM 2012, 195 lidí): větší maximální výchylka v testu stability (73,6 % proti 68,0 a 61,9 %) a 62 pádů proti 133 a 186 v kontrolních skupinách | nenašli jsme |
| Armáda | nenašli jsme | zkrácená verze pro důstojníky na akademii v Nankingu za druhé čínsko-japonské války, boj zblízka včetně bajonetu a šavle |
U taijiquanu stojí zdravotní využití na řadě studií, u xingyiquanu jsme žádnou nenašli a z výsledků jedné strany nejde vyvodit nic o druhé. Francis Bateman uvádí, že nacionalistická vláda ve 20. století podporovala xingyiquan, protože se jeho přímočaré techniky šířily mezi lidmi snáz než složitější taijiquan.
Soutěže
| Tai Chi | Xingyiquan | |
|---|---|---|
| Taolu IWUF | taijiquan a taijijian jako samostatné disciplíny, sestavy 3–4 minuty (pravidla 2019) | jmenovitě není, po kulturní revoluci byla část sestav upravena pro soutěžní wushu, kde se vyskytuje vzácně |
| Párová soutěž | tuishou, např. švédská SWKF: 2 × 2 minuty, body za zvednutí nohy nebo dotyk se zemí, s pevným krokem bez úderů a kopů | nenašli jsme |
| Velké hry | Asijské hry 1990 se sestavou 42 | nenašli jsme |
| Olympijský program | ne, wushu olympijské není | ne |
Dostupnost a organizace
| Tai Chi | Xingyiquan | |
|---|---|---|
| Členění | rodinné styly Chen, Yang, Wu (Hao), Wu a Sun | větve shanxiská, hebeiská a henanská |
| Uznání | UNESCO 2020, styl Chen na státním seznamu ČLR od roku 2006 | státní seznam ČLR: verze z Hebei (Shenzhou) od roku 2008, verze ze Shanxi (Taigu) od roku 2011, henanský xinyi liuhe quan samostatně od roku 2008 |
Přechod a kombinace
- Postojová práce zhan zhuang zůstává, ze stylu Chen i fajin.
- Nový je přímočarý postup, postoj santi shi a pět pěstí wuxing.
- Nové je pořadí výuky od kopí k holým rukám.
- Postojová práce zůstává.
- Nové jsou pomalé sestavy a párové tuishou.
- Nové jsou soutěžní sestavy taolu podle pravidel IWUF.
Vlevo přechod z taijiquanu, vpravo opačně. Sun Lutang se xingyiquan učil u Li Kuiyuana a od roku 1882 u Guo Yunshena, taijiquan stylu Wu (Hao) až od roku 1911 u Hao Weizhena. Dříve osvojený xingyiquan a baguazhang mu podle pramenů v taijiquanu urychlil postup.
Filozofie
- K filozofickému pozadí se cituje Laozi: měkké a poddajné přemůže tvrdé a silné.
- Pojem taiji se s uměním spojuje pozdě, poprvé v básni Weng Tonghe o Yang Luchanovi.
- Liuhe (šest harmonií) jako původní název umění Ji Jikea.
- Pět pěstí wuxing čerpá z pojmů tradiční čínské medicíny.
- Tři stupně jin vedou od viditelné síly k proměňující.
Taijiquan nese filozofický pojem v názvu, xingyiquan v rozvržení pěti pěstí. Výslovné srovnání obou filozofií jsme nenašli.
Formy a terminologie
Formy jsou u obou umění základem výuky. Taijiquan má rodinné sestavy stylů, ve stylu Chen Yilu a Erlu, a státní zjednodušené sestavy 24, 42 a 48, sestava 24 má 24 pozic a trvá asi šest minut. Xingyiquan stojí podle státních zápisů z Hebei a Shanxi na postoji santi, pěti pěstech wuxing (pi, beng, zuan, pao, heng) a dvanácti zvířecích formách, henanská linie Ma Xueli zná sestavy sijia quan a bashi.
Časté omyly
- Zhang Sanfeng jako tvůrce taijiquanu je legenda. Tang Hao tento mýtus napadl po návštěvě Chenjiagou roku 1932 a historik Stanley Henning ho roku 1994 kritizoval a zpochybnil i Zhangovu existenci.
- Yue Fei jako zakladatel xingyiquanu je tradice, v níž je uctíván. Díla připisovaná Yue Feiovi vznikla po jeho životě, historické zdroje o něm zmiňují jen výuku lukostřelby a hry s kopím.
- Pověst o příručce nalezené v prasklé soše Yue Feie označuje Brian Kennedy za pravděpodobnou legendu a Příručku šesti harmonií řadí k mnohem pozdějším dílům.
Co zvolit
Časté otázky
Které z obou umění je starší?
Prameny kladou obě na přelom dynastií Ming a Qing. U Ji Jikea se data rozcházejí (1588–1662, nebo kolem roku 1750), u taijiquanu přesný původ znám není a UNESCO uvádí polovinu 17. století. Pořadí z toho určit nejde.
Platí zdravotní studie taijiquanu i pro xingyiquan?
Ne. Studie o pádech, Parkinsonově nemoci a fibromyalgii měřily programy taijiquanu. U xingyiquanu jsme zdravotní studii nenašli.
Soutěží se v xingyiquanu?
Jen okrajově. V pravidlech IWUF pro taolu ani pro tradiční wushu z roku 2019 jmenovitě není a v soutěžním wushu se jeho upravené sestavy objevují vzácně. Samostatnou kategorii xingyiquanu v čínském národním mistrovství tradičního wushu jsme nenašli.